EVERYTHING HAS CHANGED | H.S.

58

,,Záříš jako měsíček na hnoji."

Hned po překročení prahu kavárny mě Maci přivítala typem slov, jenž pro ni byl tolik typický. Jemně jsem si povzdechla, se svěsenými rameny ji pohlédla do tváře a přesto se neubránila mírnému úsměvu.

Bylo příjemné ji znovu vidět. Bylo příjemné být zpět v Londýně. A přesto jsem se neubránila nadšení z blížícího se letu do Paříže, jenž mi proudilo tělem.

V kavárně bylo, oproti zimě, jenž panovala venku, příjemné teplo. Hned mé chladné tělo obalilo jako příjemné objetí do hřejivé deky a já se přesto neubránila mírnému zachvění.

Povolila jsem si šálu kolem krku a vkročila do místnosti. Maci si mě prohlédla zkoumavým pohledem od hlavy až po paty, jakoby se snad z mého těla snažila něco vyčíst, zatím co utěrkou leštila jednu ze sklenic.

Ať už to bylo cokoli, náhle jsem se pod jejím drobnohledem cítila nahá. Intenzitu jejího pohledu jsem pocítila na své chladné kůži a já se snažila potlačit nutkání neobejmout pažemi své vlastní tělo.

Místo toho jsem přešla k baru.

,,Taky tě ráda vidím." vydechla jsem nakonec, když jsem došla k jedné z barových židlí. Vysvlékla jsem si kabát a spolu s kabelkou ho odložila na vedlejší židli, než jsem se konečně posadila a pohlédla zpět na Maci, jenž se zvláštním pohledem těkala po mé tváři. ,,Výlet ti evidentně prospěl." pověděla rázně ,,Má štěstí, pan podnikatel."

Při Harryho zmínce jsem sevřela ret mezi zuby. Dlaněmi jsem si nervózně přejela po stehnech, jenž zakrývaly černé, teplé punčocháče a s hlubokým povzdechem se rozhlédla kolem. Měla jsem pocit, že Maci z mého postoje nějakým způsobem musela vyčíst, co se v New Yorku mezi mnou a Harrym všechno odehrálo. Můj žaludek při tom pomyšlení udělat obří kotrmelec. A pretože nic neřekla, jsem se cítila jako pod drobnohledem.

,,Jak jste to tu zvládli." odvážila jsem se zeptat ve chvíli, když jsem znovu pohlédla na Maci.

,,My?" zapíchla si prst do hrudi ,,Bez problémů. Ale to není podstatné." zakývala dlaní ve vzduchu a pokračovala ,,Povídej, přeháněj. Všechno chci slyšet."

Náhle pohledem sjela k mé hrudi. Přesněji řečeno ke zlatému řetízku, jehož přívěsek spočíval na vrchu mé hrudi. ,,To je od něj?" zeptala se údivem.

Sklopila jsem pohled k Macině dlani, jenž se rychlým pohybem přesunula k přívěsku kolem mého krku a se zaujetím ho sevřela mezi prsty.

,,Wow." vydechla ,,Se překonává, že?"

Znovu se vrátila do původní pozice, dlaněmi se zapřela o pracovní desku baru a s mírným úsměvem mi pohlédla do očí. Já jsem naopak její předešlé činy napodobila, když jsem mezi prsty sevřela přívěsek a tichým hlasem pravila ,,Bylo mi s ním moc dobře."

Vybavil se mi neuvěřitelný pocit bezpečí, který jsem v jeho přítomnosti cítila. Teplo, které se rozlínalo mou hrudí i úsměv, jenž mi většinu času pohrával ve tváři.

Vzpomněla jsem si na nezapomenutelné chvíle, které mi dopřál i místa, která mi ukázal. Vybavil se mi výraz v jeho tváři, když mě ráno budil. Jakoby mu na mě skutečné záleželo.

,,Naposledy mi bylo takhle dobře, když ještě žila bábinka." pověděla jsem však bez rozmýšlení. Ihned jsem proto kmitla pohledem k Maci, jen mě v naprostém tichu pozorovala. Ihned jsem svých slov litovala ,,Ne, že by mi u vás bylo někdy špatně, to v žádném případě. Já jen, že-"