Americano Coffee

12. Happiness next to sadness

Niall TPWK-writer

Liam Fox_ie01

Lilibeth s Charlesem dorazili ještě ten den odpoledne. Ubytovali se v hotelu. Včera jsem volal ještě Kennethovi, aby je pustili za Dorianem, naštěstí s tím neměl problém a chápal, že ho rodiče chtějí vidět.

Dneska se máme sejít na oběd, dopoledne byli na stanici. Také by měl volat doktor s výsledky. Modlím se aby byli negativní, kvůli sobě a mé budoucnosti a hlavně kvůli Liamovi a jeho kariéře.

„Nialle?" Objeví se u stolu pobledlá Lilibeth s Charlesem po boku. „Ahoj." Zvednu se a podám si s nimi ruku.

„Jsi strašně hubený chlapče," měří si mě pohledem Charles. „Není to tak strašné." No nervy za poslední víc jak rok.

„Viděli jste ho?" zeptám se přiškrceně. Oba kývnou. „Skoro jsem ho nepoznala," špitne Lilibeth. No už nevypadal jako její vymazlený benjamínek.
„Takhle vypadal posledního půl roku," kývnu na souhlas. „Do čeho se to dostal Nialle?" zeptá se Charles.
„Já sám nevím. Jenom, že šlo o drogy a nesměl semnou o tom mluvit a já to ani vědět nechtěl." I kdybych to vědět chtěl neřekl by mi to.

„Nialle jaký byl přesně důvod toho proč jsi podal žádost o rozvod?" zeptá se Lilibeth. Povzdechnu si.
„Nechci vinu házet jenom na Doriana. Před čtyřmi měsíci jsem si všimnul vpichu na jeho ruce, pak jsem ho viděl s jedním klukem, už delší dobu to mezi námi nefungovalo. I já si nakonec někoho našel." Naštěstí to víc rozebírat nechtějí.

„Bude mít policejní pohřeb, stanice všechno zařídí. Berou to jako úmrtí ve službě. Pohřeb bude na konci týdne. Mluvil jsem s velitelem, budeš pobírat po Dorianovi jeho výsluhy a taky zanechal závěť. Než odešel do utajení, tak ji sepsal" oznámí mi Charles. Je pravda, že já jsem nebyl ještě připravený tohle zjišťovat. Jenom přikývnu.

Objednáme si oběd. Kdy se pak rozloučíme a já jdu ještě do firmy. Mám do konce týdne nařízenou dovolenou od Louise, ale musím za Alexou, teď už je rozvod zbytečný. Zastavuju před firmou a ze dveří akorát vychází Louis.

„Nemáš náhodou dovolenou?" mračí se na mě. „Já taky nejdu pracovat, jenom jdu za Alexou, aby stáhla ten rozvod," povzdechnu si. Louis chápavě přikývne.
„Musím běžet Ni, ale co kdybychom se s Harrym večer zastavili?" „Přijďte, napíšu i Liamovi." Louis mi to odkývá a odchází, nejspíš k soudu. Já zamířím do druhého patra za Alexou.

„Nialle, myslela jsem, že se ukážeš. Už jsem to slyšela," zvedne se od stolu a jde mě obejmout, „upřímnou soustrast." 
„Dík, takže víš proč tu jsem." Kývne na souhlas. „Už jsem poslala žádost o stažení, na základě úmrtí. Takže se všechno zastavilo. Takhle jsi zase svobodný být asi nechtěl." Zakroutím hlavou. Radši bych měl nálepku rozvedený než vdovec. Vdovec v jednatřiceti, to jsem dopadl.

Mám rehabilitace, ale vůbec se nesoustředím. Moje myšlenky jsou u Nialla.
 ,,Liame nevnímáš." čertí se Amy. ,,Promiň, jsem mimo já vím." povzdechnu si a odložím pěti kilový míč se kterým dělám dřepy.
 ,,Slyšela jsem, že máš nějaké úmrtí v rodině. Proto?" pokyne mi abych se posadil naproti ní na židli. ,,Jo, teda. Není to moje rodina. Mám přítele, ale... je to složité. Tajíme to, rozvádí se. Teda rozváděl. Jeho muž zemřel ve službě. Je to složité, protože jeho manžel byl, byl i mým známým. Tak nějak jsem ho znal posledních pět let, byl to kamarád i našich společných kamarádů. Je to zamotané, chci tady pro něj být, ale nevím co vlastně dělat. A teď je na obědě se svou tchýní a tchánem." podrbu se na zátylku.

 ,,Je to nová a vypjatá situace." přikývne Amy. ,,Jo, mám toho plnou hlavu." a taky toho, že ten zatracený doktor měl už volat a nevolá.
 ,,Tak to dneska ukončíme, dám ti další termín až na příští týden. Cvič doma a postarej se o přítele." usměje se Amy. ,,Děkuju moc." jsem ji vděčný, že mě dnes pouští i že mě vyslechla.