Americano Coffee

30. Tristan

Liam Fox_ie01
Niall TPWK-writer

,,Jsi nějaký nervózní Liame." poplácá mě po rameni trenér. Už stojím převlečený v kabině před prvním zápasem v tomto roce. 
,,Jen trochu. Mám to tak vždy, když je pauza." pousměju se a zatřepu hlavou. Na tribuně stojí Niall s Harrym, Louisem a dětma. Před deseti minutama mi přišla zpráva, že tu je i má sestra Ruth. To je další důvod mé nervozity, nepamatuju si kdy má rodina byla na nějakém zápase. V mé profesionální kariéře určitě ani jednou. 
,,Co to je?" vyjekne vedle mě Tristan a bere do ruky mou ruku. Prsten. 
,,Ah, zapomněl jsem ho sundat." rychle prsten sundávám a dávám do skřínky. 
,,Jsi zasnoubený?" nevěřícně vydechne za mými zády. 
,,Jo, Niall mě požádal o ruku, o Vánocích." Kabinou se najednou nesou gratulace a jsem v centru objímání. Tristan stojí opodál a netváří se vůbec nadšeně. 
,,Díky kluci, všem." usmívám se nad jejich gratulacemi. Je čas nastoupit. Bohužel to vychází tak, že stojím vedle Tristana.

,,Nečekal bych že nebudeš dost chlap a bude to muset udělat Niall. Má na lepší," odfrkne si. 
,,Myslíš snad sebe? Přestaň se do nás srát. Je jedno jestli požádal on mě nebo já jeho. Budeme se brát tečka." zavrčím na něj nepříjemně. Nelíbí se mi jak se do nás montuje. Z minulosti, od Harryho, vím jak takové věci dopadají a je lepší to zarazit hned na začátku. 
,,Svatba nic neznamená. A kdo ví jestli si tě vezme, třeba potká lepšího." rýpe dál povýšenecky a přesně v ten okamžik mi rupnou nervy a přitlačím ho na zeď.
,,Tebe snad? Přestaň si na Nialla myslet, je můj a tak to zůstane." vrčím mu do obličeje dokud mě kluci neodtáhnou. 
,,Klid Liame, nech to být." bere mě kolem ramen Steven a odvádí mě dopředu. Dál už nemám čas řešit Tristana, nastupujeme na hřiště. 

Sedíme jako vždy v sekci pro rodiny. Harry drží malou Sophie, která má na hlavě sluchátka po Timim. Ne že by tu byl hluk, ale až se bude křičet při gólu, mohlo by jí to vadit.
Timi poposkakuje a nemůže se dočkat začátku hry.

Týmy nastupují na hřiště, Liam jde mezi prvními. Timi hned začne nadšeně skandovat jeho jméno.
Liam nastupuje hned na začátku.
Dlouho nedokážou dostat míč, který jim vzápětí opět seberou a soupeř dává prní gól. Timi zahučí v nesouhlasu.

Další rozehrání a tentokrát se Arselnal dostává k míči a jde tvrdě před bránu soupeře. Kluci nahrávají jeden druhému a systematicky postupují k bráně.
Liam nahraje Stevenovi a ten posle míč přímo do brány. Je vyrovnáno.

Znovu míč nedostanou do konce první poloviny.
,,Strejdo, že vyhranou." Sedne mi na klín Timi. ,,Budou pro to dělat všechno a snad se jim to povede." Pohladím ho po vláskách. Po přestávce nastupují zpět na hřiště. Liam zůstává sedět, na hřiště jde až při střídání.

,,Liame připrav se." ukáže na mě trenér. Začnu se rozcvičovat a za chvíli vybíhám na hřiště. Spíše to, ale vypadá jako by jsme se motali jeden druhému pod nohy. A může za to Tristan, kdykoli jde přihrávka na mě, běží za míčem aby mi ho vzal. Idiot. Když mi podrazí nohy a padám k zemi už to nevydržím. 
,,Máš nějaký problém Tristane?" vyjedu na něj jen co se zvednu ze země. Tribuny bučí a asi nechápou co se to tady děje. 
,,Vůbec žádný, to ty musíš být ve všem nejlepší co." ušklíbne se a jde mi vstříc. 
,,O co ti jde? Chceš Nialla? Máš smůlu. Smiř se s tím." Už k nám dobíhají ostatní spoluhráči, aby nás od sebe drželi dál. Tristan toho má, ale asi už dost a jednu mi vrazí. První sice schytám, ale druhou mu dávám já. 
,,Dost! DOST! Jděte od sebe." tahají nás od sebe kluci. 
,,Co to kurva děláte?" křičí na nás kapitán. 
,,Začal si! Vrazil mi." bráním se hned. 
,,Vždycky musíš být nejlepší co Payne! Ty nikdy nic!" ječí na mě Tristan. 
,,Ven!" zavelí kapitán a ukáže na Tristana. To už je u nás rozhodčí, Tristan dostává červenou kartu, já žlutou.