Americano Coffee

11. At the end of the road

Niall TPWK-writer

Liam Fox_ie01

Dnešní den je, až podezřele klidný. Sedím v kanceláři a probírám se papíry. Žádné schůzky ani stání. Dlouho jsem takový den nezažil. Na stole se rozezvoní můj mobil, tentokrát to není žádné skryté číslo.

„Niall Horan," představím se. „Nialle, tady Kenneth."
„Ahoj Kennethe, jestli voláš kvůli Dorianovi, tak se mi neozval. Jinak bych ti volal." Ano už po čtyřech měsících a druhém rozvodovém stání, dokážu jeho jméno vyslovit, aniž bych se pomalu rozbrečel. Ještě jedno stání a budu rozvedený muž.

„No, tak trochu. Hele mohl by ses zastavit co nejdřív na stanici?" Mluví docela opatrně, podívám se na hodiny. Deset dopoledne, to bych stihnul vyzvednout Liama a překvapit ho společným obědem.
„Můžu přijet hned, dneska nemám moc práce," řeknu. „To by bylo super... ještě jedna věc, mohl by sis prosím vzít doprovod?" Tak tohle mě zarazí. Proč bych měl mít někoho s sebou? „Zkusím to," slíbím. S rozloučením pokládáme telefon.

Zvednu se od stolu a jdu k Louisovi.
„Dobrý den Mayo, je Louis u sebe?" zeptám se jeho sekretářky. „Ano je," usměje se. Dojdu ke dveřím a zaklepu, chvíli počkám a vejdu dovnitř.
„Nialle, ahoj potřebuješ něco?" zvedne pohled od papírů. „Já vlastně ani nevím. Volal mi Kenneth jestli bych se nemohl co nejdřív dostavit na stanici, ale mám si sebou někoho vzít," ihned mu řeknu proč jsem tady.
„Chceš abych jel s tebou?" povytáhne obočí. „Ano. Liam je na rehabilitaci, Harryho v jeho stavu tahat nechci. Tak pokud máš teďka čas mohli bychom tam zajet?" Modlím se, aby měl čas. Protože fakt mě zajímá proč musím na stanici.
„Tvoje nebo moje auto?" Zvedá se od stolu. „Tvoje, jenom jestli mě pak vyhodíš před rehabilitačním centrem." „To nebude problém."

Před firmou sedáme do auta a jedeme na policejní stanici. Na recepci ohlásím za kým jdu a oni zavolají Kennetha. „Nialle, kdybych nemusel netahám tě sem, ale prostě předpisy," povzdechne si.
„O co jde?" Už bych to fakt chtěl vědět. „Následujte mě." Rozejde se, ale ne do kanceláře. Po pár uhnutí vím moc dobře kam jdeme, už jsem tu párkrát byl.
„Louisi, tohle se mi nelíbí, proč nás vede na pitevnu?" zašeptám k němu. Louis jenom pokrčí rameny.

Kenneth zastaví před dveřmi a otočí se na mě. „Nialle, je mi to líto. Vím, že se rozvádíte, ale stále jsi jeho manžel, takže je potřeba abys ho identifikoval," povzdechne si. Polknu a udělá se mi nevolno.
„Dorian je... je... zemřel?" sotva ze sebe dostanu. Kenneth kývne a otevře dveře. Vejdeme do místnosti, kde na nerezovém stole leží přikryté tělo a vedle něj stojí Enthon Cossby.
„Nialle, Louisi." Známe se s ním oba dva. „Enthone," pozdraví ho Louis, já nejsem schopen slova. „Řekni a já ho odkryju, jenom obličej Nialle, nic víc. Ano?" Kývnu na souhlas, v krku mám šílený knedlík. 

„Můžeš," promluvím přiškrceně. Už chápu, proč měl jet Louis semnou. Enthon chytí prostěradlo a odkryje obličej mého manžela. Pořádně si ho prohlédnu, má další náušnice, tetování pod uchem, ale je to on. „Je to Dorian," potvrdím to a ještě kývnu. Enthon ho ihned zakrývá. Nemůžu od něj odtrnout oči a dívám se na prostěradlo.

„Co se stalo?" zeptá se Louis. „Předávkoval se," povzdechne si Kenneth.
„Měl v sobě slušný koktejl. Heroin, kokain THC..." Udiveně se na něj podívám.
„Nialle, všiml jsi si, že by bral drogy, když jste se viděli?" zeptá se mě Kenneth.
 „Ano, před čtyřmi měsíci," potvrdím mu to. ¨
„Myslel jsem si to," povzdechne si, „spadnul do toho, až moc chtěl zapadnou."
„Nialle, jedna osobní otázka. Měli jste pohlavní styk?" zeptá se Enthon.
 „Byl to můj manžel. Měli, proč?" Kam tímhle míří. „Podle testů, co jsme dělali... Nialle, Dorian byl HIV pozitivní." V tuhle chvíli se mi zastaví srdce a přestanu dýchat. Zatočí se mi hlava a cítím jak se mi podlamují nohy.