Different Life

6. Nepodcenit přípravu

"Takže." Říkám, když přecházím z mé pracovny s lehkým laptopem v ruce a přes opěradlo si sedám ke klukům, kteří jsou různě rozprostření na gauči. Každý z nich má v ruce jeden ovladač od hrací konzole a náhodně proti sobě hrají všelijaké hry, a to od závodů s auty až po střílecí duely. Oni zvedají obočí na náznak, že mě slyší, ale u toho pořád hrají. Někoho by to mohlo možná naštvat, ale já jsem si za tu dobu zvykla, že jsou schopni se se mnou u toho plnohodnotně bavit.

Než se pořádně uvelebuji v gauči, tak opírám svůj telefon o otevřenou lahev s vínem, která je na stole a vytáčím Andreho na FaceTime. Ten hovor po pár vteřinách přijímá a za jeho zády vidím zdi jeho studia, které má doma. Má tam taky svůj herní koutek a tak je mi jasný, že se tam pro náš hovor uklidil.

"Čau, rychlá porada o zítřejším natáčení." Oznamuji mu a on souhlasně přikyvuje. "Zítra budeme mít na setu koně?" Pro jistotu se ptám a Filip rozvalující se na čtvrtce gauče se zasmál.

"Si piš." Leží na zádech Aleks a kouká do telefonu, který má opřené o svoje břicho. Vidím ho, jak svůj pohled směřuje ke mně a zasmál se.

"Já nesouhlasim!" Ohrazuje se Ondra a všichni jsme se zasmáli. "Jsou moc velký a jde z nich strach!" Znovu argumentuje a my se jenom smějeme.

"Teď jsme vymysleli malou změnu, kterou ale musíme všichni odhlasovat." Slyším Filipa, který se zrovna věnuje svému souboji v UFC s Ondrou.

"Já hlavně neslyšela ani žádnou vaší představu o tom jak to bude, tak to na mě sázejte, abych je mohla zítra buzerovat." Široce jsem se usmála a mám v počítači připravený přibližný harmonogram zítřku.

"Začínáš se v tom vyžívat čím dál tím víc." Zasmál se Aleks a já horlivě přikyvuji.

"Učím se od těch nejlepších." Směji se a vidím, jak Filip pokládá ovladač na svůj hrudník a teď se hře věnuje samotný Aleks.

"Chceme aby si na koni jela ty. Plus bychom chtěli nějaký malý znaky, abychom byli propojený všichni. Já bych byl nejradši, kdyby to byli nějaký drahý kameny." Říká Filip, který si sedá a kouká na mě. Kluci ale mlčí, a tak jsem se zamračila.

"S Eli na koni souhlasíme všichni, ale těma kamenama si nejsem jistej - aby to nevypadalo lacině." Říká Ondra a já si dělám poznámky všeho, co kluci říkají.

"A co zlatá barva a zlaté prvky?" Ptám se jich zamyšleně.

"To by možná bylo fajn, ale napřed to chci vidět." Souhlasí Ondra a Aleks souhlasně přikyvuje.

"Pravda, zlatá asi bude lepší." Přitakává jim Filip a já se usmála. Všichni si myslí, že jsou to vymaštění kreténi, ale jak jde o naší tvorbu, tak dokážou dokonce zapojit i mozek. Andre také přikyvuje a vidím ho, jak si upravuje jeho krátké vlasy.

"Proč já a kůň?" Zasmála jsem se a z telefonu slyším, jak se Andre směje.

"To byl můj nápad, nebo spíš můj a Filipovo. Potřebujeme vyslat pořádněj signál, že jsme naprosto čistý a bílá je skvělej příklad. Plus tebe na koni? Neustále nás prudíš a sekýruješ, takže vlastně jsi obrazně na koni." Zubí se na mě Andre a já se zasmála.

"Tohle není možný." Vrtím hlavou a zapisuji si, co Andre požaduje. "Fajn, bílá a zlatá. Bílý košile si oblíknete? Nebo alespoň trika, samozřejmě tam všechno nechám připravit." Ptám se jich a oni přikyvují.

"To je dobrej nápad." Odpovídá Ondra.

"Bude tam Vaness, takže pojedu ráno dřív a ještě teď jí to naposílám a vyřeším to s ní. Tak buď Andre prosím na telefonu, pošlu ti to pak ke schválení." Říkám mu a on mi ukazuje zdvižený palec. "Zítra ráno se uvidíme." Zdravím nakonec Andreho.