8. Ty?? Tady??

4 0 0
                                    

Po odjezdu policie jsme se hned vydali domů převléct se, a hned zase vyrazíme na cestu.

Dnešní noc budu muset zvládnout, cesta do Innsbrucku není ani zas tak moc dlouhá, ale bude náročná, protože budeme muset probrat spoustu věcí. Z jiného malého sejfu v mé "kanceláři" vyndavám několik štosů bankovek s měnou Eura a vyrážím zpět do kuchyně, kde je rozděluji na několik balíčků na kuchyňské lince.

Hned potom se vydávám do svého pokoje, kde ze sebe sundavám všechno oblečení a pokouším se vydrhnout do čistoty ve sprše. Po včerejším dni se necítím zas tak špatně - teda alespoň fyzicky ne. Včera jsem neměla zas tak moc drinků, ale skolilo mě to až tak, že jsem se chtěla s Filipem líbat což není vůbec dobrý. My dva jsme mezi sebou fakt nikdy nic fyzickýho neměli a vlastně ani nevim proč. Filip sice moc rozumu nemá, ale v tomhle přemýšlí víc než já. Doufám, že ten včerejšek na mě alespoň nebude vytahovat a upřímně musim uznat, že mi to brko včera pomohlo. Vyspala jsem se dobře, dneska mě nic nebolí a ani nemám kocovinu, takže je to fajn.

"Eli, za 20 minut odjezd." Slyším přes dvoje dveře Alekse a vypínám sprchu.

"Díky." Volám zpět a dalších 10 minut mi zabírá malá úprava mých vlasů a teď už se konečně můžu vydat do auta. Když se ohýbám, abych zvedla svojí předpřipravenou tašku, tak cítím štiplavou bolest v mém pravém boku. "Do prdele." Pošeptala jsem a rovnou si klekám na zem. "Prosím buď v celku, prosím buď v celku." Pořád si šeptám a podle toho, jak se mi tričko zabarvuje krví, tak je mi jasné, že mi minimálně jeden steh musel prasknout. "Kurva." Zaklela jsem a pomalu se zvedám. V týhle situaci už jsem byla několikrát, akorát že jsem nepomáhala sobě. Proč zrovna teď, když jsem právě vyšla ze sprchy?

Jako první a poslední pomoc mám u sebe v pokoji pár zdravotnických věcí, a to přesně pro takovéhle příležitosti. Když si tedy vyrábím několik mašliček ze zdravotnické izolepy a pokouším se co nejlépe si s nimi zalepit ránu namísto stehů. Přes tohle si ještě navlékám stahovací pás okolo mých beder a břicha, který by měl zabránit tomu aby se znovu stalo to, co předtím. Ještě přes to si převlékám oversized tričko a konečně jdu ke schodišti, kde ale potkávám Filipa. Ten stojí o dva schody pode mnou - nejspíš se pro něco vracel, a téměř ihned si všímá jedné mojí ruky od krve. Začátečnická chyba, Eli - špatně umyté ruce.

"Teče ti z toho krev?" Jeho výškový rozdíl oproti mně vysvětluje to, proč on stojí o několik schodů níž a teprve v ten moment jsme si obličejem rovni ve stejné výšce - 197 centimetrů z něj dělá opravdového dlouhána.

"Zalepila jsem si to, je to v pohodě."Odpovídám mu nepřímo na jeho otázku a on mě pořád sleduje. "Jsem v pořádku." Opakuji mu a on mi stejně z cesty neuhýbá. Když Filipa sleduji, tak si prohlížím jeho obličej - má na něm pár tetování, zuby má trochu křivé a jeho ostré rysy okolo čelisti z něj dělají ještě hezčího kluka. Jeho blonďaté, trochu delší vlasy, které nosí upravené buďto do dredů, nebo do prapodivných účesů. Momentálně je má ale rozpuštěné a má přes ně kšiltovku. Mám radši, když má vlasy upravený, protože mu to tak o hodně víc sluší.

"Můžu ti udělat copánky, kdyby si chtěl. Cesta bude zkurveně dlouhá a alespoň by tě pořád někde ty vlasy nesraly." Sleduji ho.

"Ty tašky ti vezmu." Odpovídá mi a já jen přikývla. Filip je fajn, ale jen v případě, když jsme doma a když není pod parou - což se stává hodně málo kdy. Po cestě do auta si v kuchyni myju ruce a společně se všichni potkáváme v garáži.

Kufr dodávky jednoho z našich Mercedesů je z půli plný a my už můžeme vyrazit. Andre si sedá za volant a když se my jako zbytek skládáme dovnitř, tak si otáčíme sedačky tak, abychom na sebe viděli, a potom konečně vyrážíme. Chvíli jsme potichu ale až do té doby, než přijíždíme k jednomu z McDonaldů. Nezajíždíme do McDrivu, protože už se nám několikrát stalo, že když viděli jednoho z kluků, tak byl po nás velký poprask a to je to poslední, co teď potřebujeme. Se svým telefonem, ve kterém mám naší velkou objednávku přicházím dovnitř prodejny a objednávám všechno možné, co si kluci poručili.

Different LifeKde žijí příběhy. Začni objevovat