Incomplete ✔︎

23. Opravdová žárlivost

Paprsky světla útočily na oči jisté růžovovlásky a pomalu ji přiváděly zpět do světa vědomí.

Její hlava ležela na polštáři, vlasy byly rozcuchané po celém povrchu, zatímco její tělo bylo pokryté prostěradly, dlouhé krémové nohy v nich byly zapletené. Její unavené jablkově zelené oči se otevřely, ale jen napůl, než se znovu zavřely, když z jejích růžových rtů uniklo tiché zasténání. Převalila se na bok, zabořila hlavu do polštáře a její tělo se instinktivně a uvolněně stočilo.

O několik sekund později ucítila jak jí konečky prstů začaly pomalu šplhat po jejích nahých zádech a pak ji dvě silné paže omotaly kolem pasu a přitáhly ji k pevné hrudi jejich majitele. Ze rtů ji unikl spokojený povzdech, když si ji jemně přitiskl na hruď a zahalil ji do svého tepla.

S úsměvem si položila ruku na předloktí a schoulila se hlouběji do polštáře, užívala si pocitu Sasukeho silného těla přitisknutého k jejímu malému a štíhlému.

Byly to téměř tři dny, co se ona a Sasuke dali dohromady – v pravém slova smyslu – a jejich vztah se od té doby docela zlepšil. Už nebyly žádné vražedné pohledy ani ubližující slova a spolu s tím zmizely i jejich hádky. Jistě, nebyly vždy na stejné vlně, ale znovu, který pár byl? Většinu času byly jejich neshody způsobeny těmi nejhloupějšími maličkostmi – věcmi, kterým se nakonec ona smála, zatímco Sasuke se ušklíbl a zavrtěl hlavou, v jeho černých očích zářilo pobavení.

Když o tom mluvíme, naučila se, že jeho tmavé zorničky jsou zdaleka nejvýraznější částí jeho těla, někdy to byl jediný způsob, díky kterému mohla říct, co si myslí nebo cítí. Když s ní v minulosti mluvil, byly to jen obvyklé jámy, plné hněvu a zášti nebo prostě nečitelné, takže by to ve skutečnosti nikdy neuhádla.

S hrdostí mohla říct, že v nich teď vždy viděla alespoň jednu emoci, a to i na krátkou chvíli, a nedělalo jí problém přiznat, že to pozitivně milovala.

Sasuke se v průběhu těch týdnů stal také komunikativnějším. Samozřejmě, ještě k ní sám nepřišel, aby jí začal vyprávět o svém dni (a ani si nebyla jistá, do jaké míry by se jí to líbilo, vzhledem k tomu, že to nebylo něco obvyklého od někoho jako on), ale alespoň se teď už nemusela zadržovat položit otázku ze strachu, že na ni neodpoví, nebo že bude považována za otravnou.

I když... další věc, kterou se o něm dozvěděla, bylo, že „otravná" ve skutečnosti je dobré slovo v jeho slovníku a že někdy zašel tak daleko, aby ho použil k vyslovení jednoho ze svých – velmi originálních a velmi zvláštních – komplimentů. A to bylo pro něj docela dobré, protože kdyby se o tom nedozvěděla, pravděpodobně by ho už teď poslala do nemocnice, vzhledem k tomu, kolikrát jí tak v posledních týdnech říkal.

Nicméně, cítila se šťastná. Věci nebyly takové, jako ty, které si přála během prvního roku jejich manželství, kdy bláhově čekala, až sám otevře oči a všimne si jí, ale zdálo se, že někdy ji život dokáže překvapit, aby ji ukázal, že realita je ve skutečnosti mnohem lepší, než jakýkoli sen.

I když v tu chvíli to nebylo tak skvělé... byla neděle, týden před svatbou TenTen a domluvila se s dívkami, že se sejdou v kavárně, aby probraly nějaké detaily, které zůstaly nedořešené v posledních týdnech.

Sakura nikdy nepovažovala brunetku za šílence, ale když došlo na její svatební den, věci se změnily o 180°. Vypadala, že by nepřijala nic menšího, než dokonalost a byla připravena všechny dohnat k šílenství, pokud to znamenalo dosáhnout ji.

Během týdne jí jejich časté schůzky opravdu netrápily. Byly součástí pohodlné rutiny – spala až do poledne nebo déle, trávila celé odpoledne se svými kamarádkami a pak byla se doma pro Sasukeho a ztrácela se ve svém vlastním světě až do dalšího dne, kdy se proces znovu zopakoval.