6 variant smrti

Smysl života

„Co je vlastně Věčné vězení?" Zeptala se Vanessa po dlouhé chvíli a přetrhla tak ticho.

„Tady se píše, že ve Věčném vězení mrtvé trestají za to, že provedou něco nelegálního. A v říši je jen jedna věc nelegální."

„Jaká?"

„Je to přesně ta věc, kterou udělala Rose, obětovala život svého stále žijícího potomka."

„Ale proč by v tom vězení byla i Rachel?"

„To nevím.......No teď už možná jo. Rachel se Rose postavila. Rose padla, ale ještě než definitivně padla, stáhla jí s sebou."

„Jakým člověkem je můj táta? Jestli je vůbec člověk." Řekl Raily vystrašeně a Finn se mu ani nedivil.

Finn začal předčítat: „Nad Věčným vězení vládne muž. Vládne nad vězením, ale zároveň nad polomrtvými....Polomrtvými se stávají lidé, kteří tam jsou. Trestá polomrtvé pevnou rukou.....Ale tento vládce, potřebuje dědice, sice může žít nekonečně dlouho, ale sám dobře ví, že potřebuje někoho, kdo nastoupí po něm. Proto se stal na chvíli jedním s živých a zplodil svého dědice. Dědic jednoho dne příjde a bude mu předána moc nad Věčným vězením." Finn chvíli mlčel, ale pak pravil: „Mohl bys ho přemluvit, aby pustil Rachel."

„Ale jak se tam dostanu? A kdybych se tam dostal, stanu se vůdcem Věčného vězení a zpátky se nedostanu."

„Na to jsem už myslela, dostaneš se zpátky i s Rachel, já to zařídím, ty uděláš jen to, že ho přemluvíš, já udělám zbytek."

„O čem mluvíš?" Řekl Raily.

„Já udělám to, co mám a ty uděláš svý. Nemusíš se mě ptát jak. Já se tě taky neptám."

„Finne, o co jde?" Zeptala se Claire.

„O nic."

„Finne!" Zesílila Claire hlas.

„Stanu se dveřmi a víc vědět nemusíte."

„Dveřmi? Jakými?"

„No prostě dveřmi."

„Dveřmi? Jak to myslíš? Jaký druh dveří?"

„Dveře mezi říší živých, mrtvých a Věčným vězením."

„Co to znamená?" Jake.

„Ty stávající dveře jsou otevřené pro mrtvé, kteří míří do říše mrtvých, ale z říše mrtvých se těmito dveřmi zpátky nedostanete, pokud nepočítáte nelegální obchod. Dveře nejsou mezi říší mrtvých a Věčným vězením jsou jen mezi Věčným vězením a říší živých. Ale taky jsou uzavřené, pro ty kteří by chtěli z věčného vězení odejít."

„Co to znamená?" Řekl Jake.

„Znamená to, že kdybych se stal dveřmi. Mohl by mnou projít Raily s Rachel na zpět. Otevřel bych jim."

„Ale je v tom něco víc, že jo Finne?" Řekla Claire.

„Jo....ale to...." Dál nic neřekl."

„Finne! O co jde?" Řekla Vanessa.

„Budou přes mě procházet mrtví do říše mrtvých nebo živí a mrtví do Věčného vězení."

„Tohle nemůžeš udělat. Už na věky se ti život změní. Budeš to mít těžké. Jak zvládneš školu a potom práci s tímhle?" Řekla vyděšeně Claire.

„Nijak."

„Tak to neuděláš?"

„Udělám, ale když to udělám, uvidíte mě naposledy."

„COOOO?????????" Řekli všichni čtyři dohromady.

„Odejdu do ústraní."

„Ale to nemůžeš." Řekla Claire.

„Vím do čeho jdu."

„Ale...."

„Víš, co bylo můj životní cíl?" Chvíli mlčel a potom řekl: „Mým cílem bylo zničit toho netvora, který zabil osmnáct lidí. A zachránit další jeho budoucí oběti. To první se splnilo, ale to druhé ještě ne a pokud to udělám, bude můj životní cíl naplněn a já taky."

„Ale..."

„Raily pojď se mnou. Vím, kde jsou dveře, ty do nich vstoupíš a já zařídím to, aby ses mohl vrátit zpátky."

„Přestaň!" Vykřikla Claire.

„Jiné řešení není!"

„Ale co když tam není."

„Já to vím a i vy to víte, že tam je. Raily, je to odsud blízko, odvezu tě tam."

Raily vypadal dost zdrchaně, ale pomalými kroky šel za Finnem dolů. Nastoupili do auta a jeli. Za nimi se rozjelo další auto, ve kterém jeli ostatní.

Dojeli k útesům. Vítr foukal, tráva se zelenala. Drobné kapičky vody jsem cákaly.

Finn tam chvíli jen stál a ostatní s ním, potom Finn přistoupil ke všem čtyřem a všechny je objal. Většinou tyhle věci nedělal, ale teď sem nepatří pojem většinou.

Řekl: „Vysvětlete to mým rodičům, prosím."

Pak se obrátil na Railyho a řekl: „Věřím ti, hodně štěstí."

„Tohle nemusíš dělat." Řekla Claire.

„Musím."

„Ale...."

„Musím! Našel jsem smysl svého života!"

„Co když to tak není."

„Ale je!"

„Není!"

„Raily, brána je támhle." Řekl a ukázal na špičku útesu.

„Víš to jistě?" Zeptal se s úzkostí v hlase Raily.

„Vím to jistě." Řekl Finn pevně.

Raily pomalými kroky kráčel k útesu.

„Raily ne!" Zavolala Vanessa. Ale Raily jí neposlouchal. Věděl, že tohle je poslední a jediná šance.

Naposled se na ně ohlédl a pak poslední krokem zmizel do neznáma těmi zvláštními dveřmi.

„Sbohem." Pravil Finn.

Řízl se do pravé ruky. Pravil slova: „Vivens, et æternus regnum inferis resurrexit ianuas carceris conjunguntur. Haec ad mutare potest cum induto."

Mluvil latinsky a znamenalo to: „Říše mrtvých, říše živých a Věčné vězení spojují dveře. Tyto dveře můžou změnit svého nositele."

Blesk probleskl a projel Finnovým tělem.

Finn řekl ostatním svá poslední slova chraplavým hlasem: „Udělal jsem pro vás vše, co jsem mohl, teď žijte své životy a dejte do nich vše, co můžete, ať stojí za to. Claire, ty budeš určitě skvělá psycholožka. Vanesso ty budeš skvělou učitelkou. Možná to zní teď divně, ale později pochopíš. A Jacku ty budeš skvělým sportovcem. Já vím, je to těžká kariéra, ale myslím, že si s ní poradíš. Moje auto odvezte prosím domů." Řekl Finn, ukázal na auto a odešel do dáli.

###

"Už vím o jaký druh mučení jde." Řekl Rachel Rose a hlasitě zaječela.

„Ať ta havěť přestaňte do mě kousat."

„Přála bych si to taky, ale obě víme, že se to nestane." Řekla Rose a vyjekla, když se jí ta havěť zakousla do nohou.