Slytherin girl

Ošetřovna

Probudila jsem se na ošetřovně s obvazem okolo hlavy a nohy a sádrou na pravé ruce. Vedle mojí postele seděl Draco který mě držel za zdravou ruku a jemně mě hladil po hlavě. Když si všiml že jsem se probudila jemně se usmál. ,,Jak se cítíš? Mimochodem na hřišti jsi byla úžasná" políbil mě na čelo a sedl si zpátky na židli na které seděl předtím. I přes radost z naší výhry jsem v jeho očích viděla smutek. Smutek, strach a znechucení. Smutek, strach a znechucení z toho že je smrtijed a z toho že budeme muset někoho zabít. Upřímně jsem na tom byla úplně stejně.

Chvíli jsme si vzájemně hleděli do očí než se dveře od ošetřovny rozletěly a dovnitř vletěla naše Zmijozelská partička i s celým naším famfrpálovým týmem. Všichni jásali a pospíchali k mojí posteli. ,,Ty jsi to dokázala Stacy! Vyhrála jsi nám pohár!" doběhl k mojí posteli radostně Blaise a ukázal mi velký blyštivý pohár. ,,Vidíš ho jak září? Je nádherný co? Co říkáš? To je vlastně tvoje zásluha. Musíš s námi hrát častěji." začal drmolit Blaise jednu větu za druhou až mu bylo těžké rozumět a přitom mi cpal pohár před obličej. ,,Všichni se uklidněte! Slečna Lestrangová potřebuje odpočívat!" přišla k mojí posteli madame Pomfreyová a položila mi na noční stolek čaj s nějakým lektvarem. ,,Paní Malfoyová je na cestě. Hned jak se to dozvěděla vydala se na cestu." oznámila mi madame Pomfreyová a odešla na druhou stranu ošetřovny kde ležel Potter. Asi po tom pádu měl taky nějaké zranění ale rozhodně ne takové jako já.

,,Jakmile tě propustí tak tě čeká velká párty s námi a zbytkem Zmijozelu. Těš se bude to velké." promluvila nadšeně Pansy. Hodně ráda chodí na různé party a ještě radši je organizuje. Možná protože se tam většinou dozví hodně drbů. ,,No tak ji na chvíli nechte dýchat před chvílí se probudila z bezvědomí. Potřebuje klid." ozval se Draco který mě držel za ruku načež si za jeho poznámku vysloužil protočení očí od Pansy a jejich drbniček. ,,Běžte do sklepení a já ji pak přivedu." řekl Draco a rukou jemně naznačil aby všichni odešli. A oni tak učinili.

Draco a já jsme zůstali sami na ošetřovně. Draco mě stále držel za ruku a hladil mě po tváři. "Už je ti líp?" zeptal se mě s obavami v očích. "Ano, už jsem v pohodě," odpověděla jsem mu. "Jenom potřebuju trochu odpočinout.“ Draco přikývl a pak řekl: "Stacy... mám něco na srdci. Něco ti musím říct..." Můj výraz se změnil na zmatený a zvědavý. "Ano? Co je to?" zeptala jsem se a pevně jsem mu stiskla ruku. Draco se nadechl a pak mi začal povídat. "Stacy, já... já musím něco udělat. Něco co je velice důležité." Cítila jsem jak se ve mně začíná vařit úzkost. Co to bylo? Co tak důležitého musel dělat?

Tak zase nová kapitola. Doufám že se vám bude líbit. Další kapitolu vydám co nejdříve

Terry<3