Čas na lásku

11. Kde je Anča

Eliška seděla s mámou v zázemí a čekaly na Annu. "Mami už si vážně dělám starosti, normálně už tu bývá." "Chceš jí zavolat, nebo ještě chvilku počkáme?" Eliška už nestačila nic říct, protože se objevila Alena, která se po noční chystala domů. "Ahoj holky, kde je Anča, potřebovala bych s ní mluvit." "No to teď s mámou taky zrovna řešíme. Proč ji hledáš ty?" Alena už se chystala odpovědět, když přišel Adam. "Eliško, prosím tě dneska to budeš muset tady zvládnout sama." Adam si všiml jak se po něm všechny zmateně podívaly a tak naznačil i Aleně ať si sedne. "Anně není dobře, přemluvit jsem jí, aby dnes zůstala u mě doma." "Počkej takže jsi jí včera vzal k sobě a proč tu vůbec byla tak strašně dlouho do noci." Anežka byla zmatená, jak do noci a jak se Anna vůbec ocitla u Adama. "Počkej já to nechápu, vždyť se chystala domů chvilku po nás a ona je teď u tebe?" "Byla tu, protože se tu chystala spát jako už noc před tím, neměla kam jít a tak jí přišlo nejlepší zůstat tady." Adam jim nakonec vypověděl všechno co mu Anna svěřila a dokonce i u Aleny zahlédl slzy. Upřímně se jim nedivil, protože to bylo prostě strašné.

Anežka se neubránila slzám, protože to co jim teď Adam vyprávěl bylo děsivé. Tak tohle jim včera nedokázala říct, tímhle se tak do hloubky duše trápila. "Adame a je v pořádku?" "Zatím asi moc ne, ale myslím si, že brzo bude. Dalo mi dost práce jí přemluvit zůstat u mě, ale vážně si myslím, že ten den volna jí pomůže." "Určitě máš pravdu, já to tady hravě zvládnu, teď jde hlavně o to, aby byla Anča v pořádku." Hrušáku, já vůbec nevím co říct, myslela jsem si jen, že by jste si promluvili když už tu je, ale tohle jsem nečekala." "Álo já taky ne, byla úplně zničená v noci měla i noční můru." Eliška Adama poslouchala a byla ráda, že je Anna u něj. Zatím to možná neznamenalo nic, ale byl to posun a možná to celé alespoň pro ně dva dopadne dobře. Nakonec se Alena nabídla, že jí pomůže s ranním krmením a máma s Adam šli každý k sobě. "Opravdu děkuju za pomoc, zvládla bych to i sama, ale bude to takto rychlejší." "Je mi to jasný, navíc já mám čas tak proč ne. Mimochodem doufám, že teď si ti dva najdou čas promluvit si i o jiných věcech." Eliška se na Alenu usmála, takže obě přemýšlely stejně. "No to doufám, natrapila se kvůli němu až dost, řekl ti vlastně jak to mezi nimi celé bylo?" "Nakonec ano a málem jsem ho praštila blbce, takhle jí trápit. Snad se dají dohromady, moc bych si to přála."

Anežka šla ještě kus cesty s Adamem a měli tak čas si ještě promluvit. "Už taky chápu proč si nechtěla nechat tu ruku včera ošetřit." "No jak jsem to v noci viděl bylo mi jí tak líto, proboha co to s tou ženskou je, vždyť babička by jí měla podporovat a místo toho uplácí její spolubydlící, aby jí vyhodila z bytu." "Tohle asi nikdy nepochopím, víš Adame něco bych ti ráda řekla." Adam se zastavil a otočil se k Anežce čelem, vlastně věděl o čem chce mluvit. "Anežko já jí nechci ublížit, vím, že jsem se choval jako idiot a to už dlouho. Teď je to jiné, ale myslím si, že asi potřebuje čas se se vším vyrovnat." "Adame jsi faj chlap já to vím a ona tě miluje, to je něco co jsi nedokázal zničit ani svým odmítáním ani tím co jsi jí kdy řekl. Chápu, že se bojíš, ale řekni jí o sobě taky všechno a pak vám prosím dej šanci. Taky si zasloužíš být šťastný a ona je ta pravá." Adam se usmál a šokovanou Anežku objal. "Neboj se, já to všechno vím a zařídím se podle toho." "To jsem moc ráda kvůli vám oběma."

Adam později odpoledne seděl u sebe a myslel na raní rozhovor s Anežkou. Pořád si říkal jestli si má s Annou promluvit rovnou, nebo jí dát pár dní na vzpamatování se. Taky si usmyslel, že by bylo dobré získat věci Anny, protože měla opravdu jen pár věcí. Ráno jí půjčil jedno ze svých triček, aby si mohla jít zase lehnout a opravdu si odpočinout. Alena se tam stavila když jela z práce a donesla jí oběd, prý už vypadala líp. Sice pořád hodně unaveně, ale byla ráda, že to ona a holky ví. Teď se tu akorát Alena stavila než půjde na směnu. "Ještě jednou díky za ten dnešek." "Udělal jsem to ráda, ta holka je fajn a projít si tím čím ona, pořád to všechno nechápu. Jediné čím jsem si jistá, že bych té její spolubydlící ráda došla do baru porovnat fasádu." "No mám úplně stejné pocity, navíc jí ani nenechala žádné věci a všechno nechala Novotné." "To je fakt, ale Anna mi říkala, že sice babička vyměnila zámky, ale neumí požívat bezpečnostní systém, takže když je ve vile sama nezapíná ho." Adam se tak jako Alena začal smát. Jestli totiž Ála něco opravdu uměla, tak otvírat zámky. "To kam míříš se mi líbí. Tak já se domluvím s Annou jestli s tím bude souhlasit a zajeli bychom jí pro věci." "Super, jinak ona sice vypadá jako křehká květinka, ale je silnější než vypadá, takže na nic nečekej." Adam se usmál a začal si balit věci před odchodem domů. Vlastně se poprvé po letech domů opravdu těšil.