Čas na lásku

24. Boj se Sidonií

Anežka sledovala Annu jak drží svojí maminku za ruku a ta zároveň pláče v manželově náručí. Její strýc přecházel po místnosti a snažil se uklidnit po tom co jim Anna řekla úplnou pravdu. Všechno o Viky, o útoku babičky, taky jim přiznala, že tu spala a vlastně díky tomu jsou s Adamem spolu. Bylo vidět jak moc to její rodiče zasáhlo a zároveň to znovu plnou měrou zasáhlo i jí. Naštěstí Adam jí objímal a jemně hladil po zádech, aby se uklidnila. Raul zuřil, protože čekal všechno možné, ale tohle vážně ne. Musel se zvednout a chůzí se snažil uklidnit. Alice byla v úplném šoku a Eduard na tom nebyl o moc líp. Bože chudák Sid se snažila minimalizovat škody a tak radši několik dní snášela všechno sama. Naštěstí je to alespoň s Adamem svedlo dohromady a přátelé jí taky pomohli. Měla alespoň svoje věci a ta mizerná spolubydlící už taky dostala co si zasloužila. Nikdy od Sidonie neměl nějaká přehnaná očekávání, ale tohle bylo i na něj moc. Měl trochu strach o Eduarda a hlavně o to co teď udělá, protože ten byl těsně před výbuchem. Teď si všiml, že se Alice jakž takž uklidnila a chtěla vědět ještě nějaké věci.

Alice nemohla vstřebat to co se právě dozvěděla, úplně jí to zničilo. Proto jí Sid přišla taková divná, když volala minulý týden. Naštěstí jí Adam pomohl a nakonec je to i definitivně sblížilo, jenže to nedokázalo vymazat to co její holčičce Sidonie a Viky udělaly. "Drahoušku tak moc mě to mrzí, nevím co na to říct. Víš čekala jsem problémy, ale tohle ne." "Mami já to chápu, ale svoje věci už mám a v nejhorším jsem měla i peníze co jsi ve vile nechala, ty ti teď můžu už zase vrátit." "Ne Sid ty si nech, je jedno na co je použiješ, jsou tvoje." Eduard se snažil uklidnit Alici, ale moc se mu to nedařilo. Naštěstí Sid byla v rámci možností v pořádku, přítomnost Adama jí rozhodně uklidňovala. "Alice má pravdu nech si je, i kdyby jen jako rezervu. Doufal jsem pořád, že máma vezme rozum do hrsti a nebude dělat nic šíleného no očividně jsem se spletl a za to se ti omlouvám." "Tati ty jsi nic neudělal nemusíš se omlouvat." V tu chvíli se ozvala Anežce vysílačka a ona a Sid s Eliškou musely rychle k výběhu vodušek. Adam tak zatím zůstal s rodinou Anny sám a úplně nevěděl co čekat. Takovéhle setkání s rodinou své dívky není na poprvé úplně ideální, ale Anny táta jeho rozpaky rychle utnul.

"Děkuju Adame, za všechno co jste pro Sid udělal. Radši si ani nechci představit jak moc zlé to ty první dny bylo." "Uznávám, že když jsem jí tu našel s rozloženými dekami vyděsilo mě to. Neřekla vám to, ale vědět by jste to měli měla z tohoto noční můru." Raul viděl jak Eduard stuhl a bylo mu jasné, že už se rozhodl. "Ať teď uděláš se Sidonií cokoliv počítej s mojí podporou, protože tohle už překročilo všechny meze. Adame s tím detektivem už si starosti dělat nemusíme?" "Rozhodně ne, Alena a kluci se o něj postarali to je všechno co musíte vědět." Raul přikývl a byl rád, že Adam stál Sid po boku v téhle kritické době. Alice se už uklidnila a konečně byla schopná trochu víc přemýšlet. "Adame chápu už i jak si Sid vzala věci, jediné co nechápu je, že na to Sidonie nepřišla." "Víte Alice ona si je, alespoň podle zpráv co pořád Aničce posílá jistá sama sebou a vůbec si nepřipouští prohru." "Tak to se bude matka hodně divit až se teď vrátíme domů, protože tohle už zašlo příliš daleko." "Eduard má pravdu a až bude víc času tak musím poděkovat i Marii Roklové." "Myslím si, že nemusíte ona si to vzala dost osobně, kvůli tomu jak dlouho Viky zná." Adam byl dost v šoku, když se na něj Alice usmála a rychle ho objala.

Sid se vracela od výběhu, Eliška šla s Anežkou aby na zraněnou vodušku dohlédla. Když přicházela slyšela zbytek rozhovoru mezi její rodinou a Adamem. Byla šťastná jak ho vzali zvlášť k tomu všemu co se dělo. Teď si k němu došla pro pusu a zůstala stát v jeho objetí. "Co ta voduška?" "Zase tam házeli kamení a ona si zranila bok o keře jak se snažila dostat do bezpečí, bude naštěstí v pořádku." "Holčičko my s tátou už pojedeme, je načase to se Sidonií vyřešit. Ty si hlavně s ničím nedělej starosti." "Dobře, ale dej mi pak ty nebo táta vědět." Sid pár minut po odchodu rodičů a strejdy stála v Adamově objetí a užívala si jeho blízkost. "Lásko jsem tady a nikam nejdu, miluju tě." "Taky tě miluju." Většinu cesty k vile Alice s Eduardem nemluvili, oba se snažili zpracovat co se stalo. Vsadili Raula a už je od vily dělilo jen pár minut. "Eduarde jak jen mohla, kdyby jí tam Adam nenašel nechci si představit jak by to zvládla." "Já vím Alice a je čas to všechno změnit, za tohle musí matka zaplatit. Nehodlám s ní mít žádné slitování." Alice s Eduardem pozdravili Sidonii, která na ně čekala u vchodu a tvářila se jako by se nic nestalo. Prošli společně do obýváku a Eduard už jen s hrdostí sledoval Alici, která se zastavila uprostřed obýváku proti jeho matce, boj se Sidonií začal. Alice se totiž napřáhla a naprosto nepřipravené tchýni vrazila facku. Sidonie naprosto šokovaně sledovala a poslouchala Alici a pochopila, že má velký problém. "Ty jedna mizerná zapšklá mrcho co si sakra myslíš že děláš. Tohle tě budeme sakra mrzet, protože já nikoho nenechám ubližovat mojí dceři. Teď zaplatíš za všechno co jsi udělala."