Čas na lásku

12. Nemusíš mi nic vysvětlovat

Marek pozdě odpoledne procházel infocentrem a všiml si jak se na něj podívala Eliška Krásná. Bylo to zvláštní, jakoby v tom pohledu byla stopa nenávisti, ale možná si to jen namlouval. Po rozchodu s Mínou byl teď trochu mimo dění, přinesl jen mámě nějaké věci a zase pádil do baru. Od předvcerejška byl ještě problém s Viky, byla na zabití. Ono to tedy s ní šlo z kopce už dlouho, ale co se s ní dělo teď, to nevěděl. Zkoušel volat Anče, ale ta mu jen típla hovor a napsala mu, že s ním nechce mluvit. Měl pocit, že si ty dvě něco udělaly a Vojtu to hodně trápilo. Teď se ho na to zrovna znovu ptal. "Tak už jsi něco zjistil?" "Vůbec nic, Anna dneska nebyla v práci, prý si vzala den dovolené. Zítra se musíme pokusit z Viky něco dostat, protože jestli nám zase bude na lidi hnusná jako včera, tak máme problém. Myslím si, že má zase problémy s Kamilem." Vojta si nechal pro sebe, že možná těch problémů s Viky bude ještě víc. Břéťa naznačoval, že Petr už na Alex kašle úplně a radši bude sám jen s dětmi. Možná zkusí poprosit zítra Káju, aby v práci za Ančou zaběhla a zjistila co a jak, nějak pochyboval, že je za tím Kamil. Anna nebrala telefon ani jemu a to znamenalo, že jeho a Káji podezření, že se mezi ní a Viky něco stalo je správné.

Adam mířil domů a cestou se stavil pro večeři, volal Anně na co má chuť. Byla roztomilá, když říkala, že uvaří, ale on jí prostě řekl, že má odpočívat. Nakonec to opravdu vzdala a poprosila o něco s těstovinami. Měl kousek od domu kde bydlel fajn restauraci a tak jí vzal těstoviny s lososem a pro sebe rissoto s kuřetem. Když došel domů nechal Annu nandat jídlo, otevřít víno a on si dal rychlou sprchu. Teď seděli proti sobě u stolu a večeřeli. "Holky obě během dne volaly a jsem vážně ráda, že jsi jim to nakonec řekl ty. Možná bych to úplně nezvládla to znovu celé vyprávět." "Já vím, proto jsem to navrhl, víš když prožiješ něco ošklivého tak o tom nerad mluvíš, mám to tak se zážitky z Afghánistánu." Sid se usmála, bylo jí to jasné, za ty měsíce toho o něm věděla docela dost a zároveň nevěděla kam teď směřují. "Což mi připomíná, mluvil jsem s Alenou a ta říkala, že tvoje babička nezapíná bezpečnostní systémy vily." "Jo neumí to, ale je to k ničemu, protože vyměnila všechny zámky." "No o Aleně by jsi měla vědět jednu věc, žádný zámek pro ní není problém. Dostane se vždycky kam potřebuje." Adam se začal smát, když se na něj Anna šokovaně podívala. "Prostě pokud dokážeš zjistit, kdy tvoje babička nebude doma, tak se ti stavíme pro věci." "Dobře, jsem asi trochu v šoku, ale byla bych moc ráda."

Nakonec si s vínem sedli na postel, ještě nebyla rozestlaná a tak byla spíš jako pohovka. Adam věděl, že potřebuje Anně vysvětlit svoje váhání ohledně jich dvou. Snad to dokáže pochopit a odpustit mu jeho chování. "Víš je tu pár věcí co bych ti rád řekl, popravdě vlastně nevím kde začít." "Adame, nemusíš mi nic vysvětlovat." "Ne, Anni musím, opravdu chci doufat, že potom některé věci spíš pochopíš." Sid se otočila tak aby na Adama líp viděla a poslouchala co jí říká. Konečně to všechno začalo dávat smysl, konečně pochopila co se jí tehdy v infocentru snažil říct. Chronicka malárie byla i ten pravý důvod proč jí tehdy od tud vyhodil, to bylo den po té opravě nádrže. Taky jí vylíčil všechno ohledně Afghánistánu a toho co tam zažili. "Adame to mě tak strašně mrzí, ale nechápu proč jsi si vůbec mohl myslet, že by mi ta malárie mohla vadit." "Anni já při ní nejsem rád ani sám se sebou, není to hezký pohled a prostě jsem to bral jako důvod být sám. Taky ti dlužím vysvětlení toho co se stalo v zázemí s tou ženskou z ministerstva."

Sid poslouchala Adama jak jí vypráví věci okolo nehody rodičů a toho co se stalo se Zlámalovou. Sakra teď litovala, že ho od ní odtrhla, nebo ještě líp, že jí sama něco neudělala. "Dokonce jsem jí to málem podepsal, abychom o toho krokodýla nepřišli. Nakonec jsem to, ale nedokázal. Jsem rád, že se to nakonec samo vyřešilo." "Víš Adame ono to tak trochu samo nebylo." Adam se na Annu zmateně díval, ale nechal jí to doříct. "Poprosila jsem tátu, aby využil svoje kontakty a pomohl nám. Teď jsem ještě mnohem víc ráda, že jsem to udělala a vyšlo to." "Takže to jsi zařídila ty?" Adam si uvědomil, že ona při něm opravdu stála celou dobu, ať jí jakkoliv odháněl, nebo na ní byl hnusný. Pořád tu pro něj byla a on sám teď nevěděl jak dál. Měl by jí dát čas, aby se vzpamatovala z toho co se stalo. Jenže potřebovala to vůbec? Seděla vedle něj a jemně otáčela v prstech skleničkou s vínem. Položil svoji skleničku a pak opatrně vzal tu její a položil jí taky. Sid sledovala Adama jak položil jejich skleničky na stůl a zmateně se na něj podívala. Byl tak blízko, ale měla strach, že i přes to co si řekli, necítí to samé. Jenže pak vzal její tvář do dlaně a přitáhl si jí k polibku. Adam se rozhodl riskovat úplně všechno, celé týdny se tomu vyhýbal a už nechtěl dál čekat. Líbat Annu bylo stejně úžasné jako tehdy v plazárně, vlastně ne, bylo to totiž mnohem lepší. Po chvilce polibek prohloubil a ten se stal mnohem vášnivější, nakonec si přitáhl Annu do náručí.