Čas na lásku

2. Jak se rozhodnout

Adam seděl v zázemí a dělal objednávku na krmení. Teď ráno zahlédl Annu, doslova se použila do práce a vypadala, že si ho ani nevšimla. Poslední dny byla stále víc uzavřená do sebe a ani jeho si moc nevšímala. Zjistil to předevčírem, když byla u odchytu jedné antilopy a ani se s ním nechtěla bavit. Upřímně si musel přiznat, že ho to ranilo, ale vždyť to tak chtěl. Neměl by cítit to co cítí a hlavně prostě nemá právo jí zatáhnout do svého života, má hroznou minulost a jeho malárie je hlavní důvod proč s ní nemůže být. Po tom co jí byl poděkovat ohledně letáku se zdálo, že by mu ráda něco řekla, ale pak se stáhla a začalo období kdy se stranila už i kolegů. Věděl to od Boba, protože ten a Franta to tu v zázemí před pár dny probírali. Prý už i na obědy chodila sporadicky. Musel přiznat, že se úplně stáhla a stal se z ji poustevník. Vždy byla usměvavá a dobře naladěná, ale teď jí neviděl se usmát už dlouho. Včera mu Alena říkala, že vypadala Anna úplně zničeně. Mohl by si s ní možná zkusit promluvit, ale nevěděl jestli by to něco změnilo. Alena se teď taky odstěhovala a on měl doma zase svůj klid. Našla si malý byt kousek od zoo, byl dokonce menší než ten jeho. Teď uvažoval jestli třeba nezkusit zajít ohledně Anny za Anežkou, protože ta by mohla vědět co s ní je.

Sid byla v zázemí a čekala na Elišku, potřebovala s ní mluvit. Ona a Anežka teď byly jediné s kým mluvit mohla, protože s Viky to teď nešlo. Už pár týdnů byla na ránu a vyletěla kvůli každé maličkosti. Taky se zdálo, že je těhotná se soudcem, test ji vyšel pozitivně. Sid ho našla a když Viky konfrontovala tak ta na ní dost hnusně vyletěla. Těhotenství už, ale nebylo na pořadu dne, protože kontrola u doktora kam jí donutil jít Marek vyšla tak, že těhotná není. Test byl prostě buď falešně pozitivní, nebo to prý bylo biochemické těhotenství. Sid přemýšlela co se s Viky děje, protože už jí absolutně nerozuměla. Teď přišla Eliška a přinesla jim loupáky je kávě. "Ančo ty vypadáš, že jsi zase vůbec nespala." "No uznávám moc to nešlo, ale to je i kvůli Viky." Eliška poslouchala vyprávění Anny ohledně její spolubydlící. Sakra tohle té holce taky dvakrát nepřidávalo, už takhle toho měla moc. Znala už pravdu o tom jak to má s rodinou, řekla to jí i mámě. Se vším se tak statečně prala a teď to na ní dopadlo. "Tak si Viky prostě nevšímej, jen s ní bydlíš nic víc. Teď to nevyřešíš, takže to nech být. Hlavní je, že táta zůstal ve firmě a třeba má tvoje máma pravdu a všechno se uklidní." "Eli já jsem mámu nechtěla strašit, ale spíš to je jen klid před bouří. Mám strach co babička chystá a co může ještě udělat."

Eliška věděla, že Annu trápí i to co je mezi ní a Adamem. Možná proto si všechno teď tak brala k srdci, neměla žádnou jistotu. "Já vím, že tě trápí i to s Adamem, přesněji jak to spolu máte, ale tomu asi budeš muset dát čas." "Já už jsem to asi vzdala, nezáleží mu na mě, protože kdyby ano už by mi to řekl. Pořád nechápu proč to ohledně Aleny nevysvětlil hned a teď se mi taky vyhýbá. No nic já jdu odnést to krmení." Eliška se za ní dívala a uvažovala, že fakt se v tomhle plete. Při odchytu antilopy s ní Adam mluvit chtěl, ale ona vůbec nereagovala a Adam vypadal, že ho to sakra mrzí. Možná by s ním měla promluvit, ale Anna toho měla teď naloženo tolik. Problémy s rodinou se spolubydlící a ještě Adam, který se nejdřív rozhodl jí dát naději, pak jí ji zase vzal a teď jsou v takovém vzduchoprázdnu. Možná kdyby byla Anna s Adamem, míň by se trápila situací v rodině. Zkusí to probrat s mámou a pak se uvidí. Rozhodně teď musí být ve střehu a když tak jí pomoct jak to jen půjde.

Sid stála na lávce u výběhu žiraf a dívala se jak se krmí. Pořád si nebyla jistá, že zůstat tady je správné řešení a jak se rozhodnout ohledně všeho co jí trápilo. Ano milovala to tady, práci, zvířata a lidi, ale měla právo na tohle štěstí? Všimla si Roberta který fotil a usmála se, protože alespoň o a Eliška už si k sobě konečně našli cestu a ona za to byla strašně ráda. Taky uvažovala co dál s Viky, protože situace doma fakt nebyla růžová. Zkusí si možná promluvit s Markem, protože ten by jí mohl pomoct. Znal Viky nejdéle a on jediný snad dokáže nějak vyřešit aktuální situaci. Pomalu se vydala zpátky do pavilonu a nevšimla si Adama, který stál na cestě kousek od pavilonu. Adam se vracel od budovy vedení a zahlédl Annu. Stála nějakou dobu u výběhu žiraf a vypadala, že nad něčím přemýšlí. Pořád byla strašně smutná a on vážně nevěděl co s tím, hlavně jestli s tím má vůbec něco dělat. Po těch letácích se zdálo, že by to mohlo být na dobré cestě, jenže on se zachoval jako srab a vzal zase zpátečku. Alena mu taky pořád mluvila do duše ať si s Annou promluví. Dneska už má moc práce, ale zítra si s ní zkusí promluvit a uvidí se co dál.