Čas na lásku

3. Já si to pořád vyčítám

Sid se chystala do práce a snažila se nedělat v kuchyni hluk, protože Viky se včera zase vrátila z baru se svojí mizernou náladou. Pořád si o ní dělala starosti a nevěděla jak jí má pomoct, takže se rychle oblékla a zamířila do baru za Markem. Tam si spolu sedli ke snídani, kterou jim připravil a i s Vojtou řešili co dál. "Já už se doma bojím skoro cokoliv říct, protože ona vyletí bez důvodu." "Bohužel máš pravdu my s Vojtou už taky nevíme jak pomoct, myslel jsem, že se jí uleví, když zjistila, že není těhotná, ale je to snad ještě horší." "Brácha má pravdu plácá se v tom vztahu s Petrem a podle mě sama neví co chce. Nejdřív jsem myslel, že by měla Petrovi říct pravdu, ale teď vážně nevím." "Právě, to je ta hlavní věc co já nechápu, myslela jsem, že ho miluje, ale teď mám pocit, že je jí úplně fuk, protože mu spíš jen ubližuje. Jakoby se teď rozhodla zničit všechny kolem sebe." "Nemyslím si, že to bude tak zlé, neboj za pár dní se to určitě uklidní." Když Marek odešel převzít závoz masa, měla Sid možnost ještě mluvit s Vojtou. "Brácha to nevidí, ale ona se teď fakt chová strašně. Už i Kája to včera večer říkala a jak víš ona se do toho radši moc neplete." "Marek ji má rád a věří, že se to přežene, ale já si nejsem u ní už ničím jistá."

Vojta věděl, že má Anna pravdu Viky totiž byla úplně mimo a bůh ví co ještě provede. "Asi bych se teď řídil tím co děláš, prostě se jí snažit co nejvíc vyhýbat a uvidíme. Já ještě s Markem zkusím promluvit." "Díky Vojto, já toho mám teď nějak hodně všeobecně a tohle mi moc nepřidává. Mimochodem co ty a Kája už je to dobrý?" "Jo naštěstí je, našla někoho kdo odkoupil všechno to harampádí doma. Nechala si jen pár kousků, které si opravdu necháme doma. Takže teď máme i nějakou finanční rezervu a můžeme dům dodělat." "To jsem moc ráda a to, že bude prodávat ve stánku v zoo bude taky fajn." Sid se nakonec rozloučila i s Markem a šla do práce. Měla rodost z Vojty a Káji, protože to chvíli fakt vypadlo špatně. Naštěstí možná i to jak šílela Viky jí otevřelo oči a rozhodla se za manželství bojovat. Teď bude na částečný úvazek ve stánku s občerstvením v době co bude Matýsek ve školce. Jen ohledně Viky nebyla o moc moudřejší. Prostě tomu asi fakt dá čas a uvidí se. Dneska by měl taky přijet táta, protože s mámou odjíždí zítra do Slovinska. Snad ta doba co budou pryč pomůže, aby se babička trochu uklidnila. Taky si všimla, že na ní na cestě čeká Alena.

Alena viděla Annu jít do práce a tak si na ní počkala u jejího pavilonu, vážně s ní chtěla mluvit. "Ahoj, prosím máš na mě chvilku?" "Ahoj, jo jasně chvilku mám. Jen pak musím jít dělat krmení, Eliška má dneska volno tak jsem na všechno sama." "Já tě dlouho nedržím, ale všimla jsem si, že poslední dobou nejsi ve své kůži. Doufám, že ti Adam zase něco neudělal." Sid se na Alenu usmála, začala jí mít vážně ráda. "Ne on za to nemůže, mám teď jiné starosti, nebo možná trochu může, ale to je jedno. Já moc dobře vím, že jsem mu ukradená, ale občas jeho chování prostě nechápu." Alena konečně pochopila jak to teď mají, Anča už to očividně vzdala a už ani nic nečeká. Sakra Hrušák by zasloužil pěstí. "Já se do toho plést nechci, ale on se jen bojí, že by ti prý ublížil." "Jo tak tohle už jsem kdysi slyšela a ne jednou, ale já už nemám chuť se nechat znovu odmítnout. Promiň vím, že jste kamarádi, ale už mi ublížil mockrát a já teď nemám kapacitu na další bolest. "Alena se dívala za Annou a přemýšlela co tím vším myslela, očividně mezi ní Adamem bylo něco co jí neřekl a to jí teď šíleně vytáčelo. Bude se muset někoho zeptat a nějak doufala, že Anežka s Eliškou by mohly být správnou volbou.

Eduard seděl v zázemí se Sid a pil kávu. Musel uznat, že Alice měla pravdu, protože Sid byla pohublá a rozhodně vypadala, že moc dobře nespí. Poslouchal jak mu vyprávěla věci okolo Viky. Tohle všechno to jen zhoršovalo a on doufal, že se to brzo vyšetří už kvůli ní. "Sid opravdu si nedělej starosti ve sklárnách je všechno v pořádku, pokud teď uzavřeme tu smlouvu ve Slovinsku tak to mámu taky obměkčí neboj." "Tati, já si to pořád vyčítám, je to moje vina." "Holčičko tohle už jsme si všechno přeci vyřešili dávno, možná jsem to měl pochopit dřív a měli bychom víc času se na tohle připravit. Byl jsem proti, aby jsi jí to řekla, ale teď to vnímám jinak. Měli jsme to celé pochopit s Alicí dřív, nebo jsme si měli dávno uvědomit jak moc nechceš na tu školu jít. " Sid tátu objala a byla ráda jak to vnímá, ale stejně jí to nepomáhálo od pocitu, že za všechno může ona. "Teď co budeme pryč, tak se hlavně opatruj a dávej na sebe pozor." "Neboj tati dám, snad bude všechno v pořádku a než se vrátíte tak se vyčistí vzduch." Táta se nakonec zvedl a odešel. Hned po jeho odchodu jí, ale čekal pořádný šok.