Čas na lásku

30. Život jde dál

Alice seděla ve vile a uvažovala co bude o víkendu vařit. Hodně si užívala nejen klidné večery s Eduardem, ale taky když tu měli spoustu lidí. Sid s Adamem sem jezdili kdykoliv mohli a Josef tu taky býval rád. Raul to teď byla tak trochu záhada, protože to, že se vídá s Anežkou už tak nějak všichni věděli, ale on o tom zatím nemluvil. No bude to zajímavé, ale rozhodně na něj nikdo nebude tlačit, aby se svěřil. Sid zastávala názor, že to za posledních čtrnáct dní u nich nabralo vážnější obrysy. Adam se po ataku malárie dal za jeden den dohromady a to bylo skvělé. Zároveň jí tehdejší návštěva u Sid dala námět na přemýšlení. Adamův byt nebyl velký a Sid tvrdila, že jim to bohatě stačí, ale možná časem by si něco většího zasloužili. Teď zaslechla otvírání dveří a těšila se na Eduarda a to, že jim přivezl k večeři pizzu. Bylo zvláštní jak tohle Sidonie neuznávala, pro ní byla donáška jídla hloupost a tak si to teď vynahrazovali. Navíc jak Eduard řekl ona si odpočine od vaření a můžou si objednat co chtějí. Eduard po cestě z kanceláře vyzvedl pizzu k večeři a teď jí donesl do kuchyně kde už byla Alice. "Donáška až do domu." Na to dostal od manželky pusu a pak si vzali jídlo a víno do obýváku.

"Mluvila jsem s mladými a i s Josefem v sobotu přijedou na oběd. Zatím nevím co Raul, nechci na něj tlačit." "Ráno, když jsem od něj odjížděl tak jsem po cestě potkal Anežky auto. Očividně měla Sid pravdu a začíná to být vážnější. Prostě ho necháme ať se sám rozhodne kdy a jak nám to řekne." "Ráda bych s tebou o něčem mluvila, od doby co byl Adam nemocný o tom pořád přemýšlím." "Budu hádat trápí tě jejich bydlení?" "Vlastně ani netrápí je vidět jak tam jsou spokojení, ale do budoucna o tom přemýšlím." "Chápu jak to myslíš, já teď akorát dokončil prodej toho velkého bytu v Praze co si tam úplně zbytečně držela matka. Jsou z něj opravdu slušné peníze a napadlo mě je investovat do bydlení tady ve dvoře. Adam by asi něco jen tak nepřijal, ale časem třeba ano." "Myslím si, že máš pravdu je to hrdý muž a už tak musel přijmout to z jaké rodiny Sid je. Rozhodně se mi ten nápad, ale líbí. Vždyť jim to nemusíme říct hned, zatím to můžeš koupit jako investici." Eduard se usmál a byl rád, že to Alice vidí stejně.

Později večer si šla Alice lehnout a on se ještě vymluvil na práci, že za chvilku taky přijde. Měl informace od detektiva co si najal. Jeho matka totiž zbraně úplně nesložila, ale opět byl o krok před ní. Pokusila se mu zničit velkou zakázku do Německa. Naštěstí díky jeho kontaktům se to dozvěděl a detektiv taky odvedl svoji práci. Scházela se s člověkem od konkurence a očividně mu chtěla pomoct zakázku získat. Narazila a on jí teď napsal email, že jestli to ještě jednou zkusí definitivně jí zničí i kdyby měl zařídit, že skončí pod mostem. Ne tentokrát bude hrát tvrdě až do konce. Onehdy mluvil s Adamem a ten mu řekl, že Sid pořád uvažuje jestli to nebylo moc tvrdé. Po tom co odpoledne zjistil to Adamovi zavolal, aby to nějak šetrně Sid sdělil. Byl to úžasný chlap co Sid bezmezně miloval a ona díky němu byla šťastná. Tvořili úžasný pár a upřímně už i jeho napadlo jim pomoct s bydlením. Byt co teď v Praze prodal mu hodil sakra velkou částku, která tady bude stačit i na dva velké byty. Nakonec díky příteli z realitky našel co hledal. Novostavba, která se dokončí během následujících měsíců. Teď si prohlížel možnosti jaké byty budou k dispozici. Díky tomu jak znal Sid a jak poznal Adama věděl přesně co chce. Napsal tedy email a pokud vše půjde dobře bude mít co potřebuje.

Sid si užívala dnešní den v práci a byla moc šťastná. Dnes se jim narodilo nové mladě ohroženého bonga horského. Pořád jí tyhle zázraky zrození dělali stejnou radost jako na začátku. Konečně všechno dokončila a vydala se vyzvednout Adama. Našla ho už připraveného jak jen dokončuje chovatelské deníky. Odpoledne spolu mluvili a on jí řekl novinky o babičce, díky tomu už konečně tuhle kapitolu definitivně uzavřela. Přemýšlela, že by se možná časem mohla dostat zpátky do rodiny, ale to teď ani náhodou. Nehodlala dávat šance někomu kdo si to nezaslouží. Adam dokončil co bylo potřeba teď si přitáhl Annu na klín a políbil jí. "Chceš se někde stavit na večeři, nebo si něco koupíme domů?" "Můžeme si spíš něco koupit, chci si užít čas jen pro nás." "Tak dobře jsem rád, že jsi po tom odpoledním rozhovoru v pohodě. Trochu jsem se bál, že to zase otevře staré rány." "Otevřelo, ale mám tebe a to mi stačí k tomu, aby mě to zase nesrazilo na kolena. Život jde dál a není v něm místo na lidi co si to nezaslouží." Adam byl moc spokojený, že to slyší a tak se ruku v ruce vydali domů. Za týden bude muset na dva dny do Kodaně převzít funkci koordinátora a hodně se na to těšil. Taky v poslední době začal uvažovat nad bydlením. Teď jim to určitě stačilo a Anna říkala, že je v bytě spokojená, ale časem až třeba budou mít děti tam zůstat nemůžou. Musel se usmát jak se změnily jeho priority, nikdy nechtěl rodinu ani děti a teď si je dokonce hodně přál. Život holt někdy přináší samá překvapení.