Čas na lásku

25. Tady jsi skončila

Eduard stál v obývacím pokoji a díval se svojí matku a jediné co cítil byl odpor. Roky ničila celou rodinu a on nebojoval, ale teď se to změní, protože nadešel čas vyrovnat účty. Matka musí pochopit, že to co udělala nezůstane bez trestu. Sidonie si držela tvář do které jí Alice udeřila a pokusila se odvést pozornost. "Proboha Alice zbláznila jsi se? Co se ti stalo, nechceš zavolat doktora?" Eduard v poslední chvíli chytil Alici, která se očividně rozhodla si to se Sidonií vyřídit ručně. "Klid Alice to není nutné, nešpiň si s touhle zrůdou ruce." Sidonie se instinktivně prikrčila, protože Eduardova slova byla chladná jako led. "Co si to sakra dovoluješ? Jak to se mnou mluvíš." "Tak pozorně poslouchej, teď jsme mluvili se Sid víme úplně o všem. Víme co jsi udělala, o Viky o tom jak jsi jí zranila ruku. Taky víme o tom detektivovi a měla by jsi chtít zpátky peníze, protože to že se já celé roky stýkám tak jako ostatní s Raulem ti neřekl. Tohle byl tvůj poslední podraz, protože nic dalšího už neuděláš." "Ty nic nechápeš tady není o čem diskutovat, Sid na tu školu odletí a tím to končí." "Omyl matko, ona nikam nepoletí, maximálně s přítelem na dovolenou a ty s tím už neuděláš vůbec nic."

Sidonie se snažila rychle přemýšlet co má dělat, protože Eduard byl v ráži, nikdy ho tak nezažila. Proboha co všechno jim mohla Sid říct? Musí to nějak urovnat, znovu mu pohrozí odchodem z firmy a tím se to urovná. "Být tebou tak se uklidním a laskavě si srovnej manželku takhle se mnou mluvit nebudeš. Jestli si myslíš, že máš svoje místo ve firmě jisté tak se pleteš a od tud se taky můžeš vystěhovat." "Ještě slovo a další facku ti dám já. Teď mě zatraceně dobře poslouchej. Nikam nepůjdeme, jediný kdo odejde budeš ty a máš kliku, že ti nechám si vzít věci. Ne jako ty jsi je Sid vzala, což ti stejně bylo houby platné, protože si je tu už dávno vzala." Sidonie šokovaně sledovala syna, protože nebylo přeci možné, aby Sid měla svoje věci. Ty byli bezpečně nahoře v jejím pokoji a neměla se k nim jak dostat. Jenže Eduard pokračoval ve svém monologu a ona z něj doslova dostala strach. "Ty teď okamžitě převedeš celou firmu na mě a dům taky. Sama od tud odejdeš a já budu tak láskavý že ti nechám firemní garsonku a auto. Což je mnohem víc než jsi ty nechala Sid. Pokud to neuděláš tak všechno řeknu novinářům. Zničím tvojí pověst a klidně zlikviduju firmu jen, abych tě donutil zaplatit za to co jsi Sid udělala. Tady jsi skončila a to definitivně matko." Sidonie o pár hodin později seděla pod dohledem Eduarda v rodinné vile a byla nucena podepsat dokumenty, kterými se vzdává firmy a domu. Nikdy v životě se necítila víc ponížená než teď. Alice jí sbalila všechny věci a za pomoci Raula, který se tu objevil jí je naskladali do auta. Raul s ní nepromluvil ani slovo, jeho ostentativní mlčení bylo děsivé stejně jako Eduardův ledový tón. Alice ta se jí radši vyhýbala, krom momentu kdy jí vpalila do očí, že pokud něco zkusí přemluví Sid, aby na ní podala trestní oznámení, minimálně za napadení. Nechápala kde to tak hrozně podcenila, protože takový scénář jí nenapadl ani v nejdivočejších snech.

Raul stál v obýváku a sledoval sestru, pořád se snažila vzdorovat, ale Eduard byl nemilosrdný a musel uznat, že ho za to opravdu obdivuje. Sidonie musela podepsat dokumenty o převodu a po odchodu právníka jí Eduard zvedl na nohy. "Tak a teď vypadni a už nikdy v životě tě tu nechceme vidět. Hrála jsi a prohrála, teď můžeš o samotě zpytovat svědomí." Eduard sledovat jak jeho matka vzdorovitě třískla hlavními dveřmi. Byl rád jak rychle se to vyřešilo a to díky přípravě. Nikomu to neřekl, ale počítal, že by mohla matka něco zkusit a nechal ty smlouvy jako pojistku predpřipravit. Raul měl dost přátel rybářů a jeden z nich během chvíle přijel a vyměnil zámky. Dokonce i odmítl peníze za práci, pro kamaráda to udělal moc rád. Alice teď všem uvařila kávu a sedli si v obýváku. "Raule prosím jeden klíč si nech a taky ti pak Eduard řekne kód k alarmu. Tohle je teď zase i tvůj dům, tak jak to mělo být vždycky." "Děkuju Alice, musím říct, že jste mě oba překvapili." "Víš Raule měl jsem už dávno zasáhnout a ne jí nechat řídit celou rodinu. To ohledně Sid byla ta poslední příslovečná kapka." "Já vás tu chvilku nechám a půjdu zavolat Sid jak to celé dopadlo, určitě si chudinka dělá starosti." Alice došla do kuchyně a ještě na ty dva otočila, konečně opravdová rodinná pohoda.

Sid seděla v práci v zázemí a snažila se nějak zpracovat co jí řekla máma. Nechápala jak se to všechno stalo, ano babičce to všechno vyčítala, ale tohle určitě nechtěla. Byl tu s ní nejen Adam a holky, ale i Alena, ta k tomu nakonec měla zcela racionální poznámku. "Ona terorizovala celou rodinu a tvým rodičům konečně došla trpělivost. Vzhledem k tomu jak rychle byly ty smlouvy hotové to musel tvůj táta možná už i plánovat." Sid se na ní podívala a musela uznat, že na tom něco bude. Nakonec jí Eliška řekla ať už jde domů, že to tady celé zvládne sama a Adamův děda se postará o jeho pavilon. Když dojeli domů stáli hodně dlouho v objetí. Adam věděl, že je Sid rozrušená, ale zároveň cítil jak se jí ulevilo. "Teď už bude všechno jen dobré uvidíš." "Máš pravdu a myslím, že to co řekla Alena je pravda, až přijde čas zeptám se táty." Nakonec se nechala líbat a zapomněla na okolní svět.