16. Jak se věci mají

263 9 0
                                    

Alena stála o dva dny později v Adamově bytě a byla fakt spokojená. Před chvilkou odjeli další dva kluci se kterými s Adamem sloužili a byli jí tu pomoct. Anna a Adam byli spolu a moc šťastní, hlavně na Anně to bylo hodně znát. Od včerejška už v zoo všichni věděli, že jsou ti dva pár a zatím to bylo téma číslo jedna. Včera odpoledne jí taky Adam poprosil o pomoc s bytem, protože Anna tu rozhodně zatím zůstane a možná už to bude napořád. Takže jakmile se ráno ti dva vypravili do práce nadešel čas na malé změny. Přišel jim pomoct i Adamův děda, protože přesouvali terária. Teď byla terária u zdi směrem ke vstupu ke koupelně a vedle nich dvě nízké komody na věci. V chodbě ke koupelně přibyli dvě skříně na věci a na původním místě terárií velká pohodlná postel. Konečně to tady vypadlo jako útulný být, který je pohodlný pro dva. Adamův děda vypadal taky spokojeně. "Ještě jednou díky za pomoc, radši jsme to nechtěli stěhovat sami." "To je mi jasné, ale zvládli jste to skvěle, protože to tady vypadá úžasně." "Jste moc rád jak to nakonec dopadlo, že mám pravdu?" "To ano, jen mě pořád mrzí to čím si Anička musela projít a vlastně pořád prochází." "Pořád mám tendenci jít té její bývalé spolubydlící upravit fasádu." "To sice úplně neschavuji, ale chápu to. Marie pořád taky bojuje s tím to říct synům." Nakonec za sebou zamkli a vypravili se do zoo.

Josef šel vyzvednout novou skupinu na prohlídku a přemýšlel o slovech Aleny. Zrada Viky byla na tomhle všem opravdu nejhorší, protože u Sidonie Novotné asi nikdo nebyl úplně překvapený jejím chováním. Řekl Aleně pravdu, protože Marie opravdu bojovala s tím říct pravdu. Dokonce i Vojtova žena, která tu teď pracovala se byla Anny ptát co se stalo. Anna jí slušně odmítla říct pravdu a nechala je všechny dále v nevědomosti. Dokonce i jemu se začalo zdát, že by si Viky zasloužila dostat za vyučenou. Teď v dálce zahlédl Annu s Adamem, stáli u rozcestí u výběhu hyen a líbali se. Pořád to nebral jako samozřejmost, ale jako malý zázrak. Když si uvědomil jak málo asi chybělo, aby mu Anna už další šanci nedala. Nikdo by se jí nedivil, kdyby to s ním vzdala navíc po tom čím si procházela. Ona proto něj byla ta pravá. Teď se k němu přidala Anežka a tak si chvilku povídali. "Koukám, že naše hrdličky se mají skvěle." "Je to tak, pořád tomu skoro nevěřím, ale jsem moc šťastný. Jak je na tom vlastně její ruka?" "Už se to docela hojí, pár stop tam je ještě vidět, ale bude to dobré. Hlavní je, že jsou s Adamem spolu a to je ten nejlepší lék na všechno."

"Mluvil jsem s Alenou i Marií se a pořád máme pocit, že z toho Viky zatím vyšla příliš snadno." "Možná ano, ale Adam řekl něco co mě zaujalo, odkládání pomsty může u nepřítele vzbudit ještě větší strach." "Dobře takhle jsem o tom nepřemýšlel, ale možná to tak je, každopádně tohle rozhodnutí musíme nechat na Aničce." Anežka se pak ještě podívala po dvojici u výběhu a šla sobě a Petře pro kávu. Sid stála s Adamem u výběhu a nechala se líbat, bylo jim jedno i kdyby je někdo viděl. Poslední dva dny se vznášela na obláčku štěstí, protože Adam byl úžasný. Trochu se bála jak spolu budou v bytě vycházet, ale všechno bylo skvělé. Navíc si plnými doušky užívala to jak se o ní stará, po posledních týdnech to bylo přesně to co potřebovala. "Lásko nad čím přemýšlíš?" "Nad tím jak strašně jsem šťastná. Všechny problémy nezmizely, ale vím že díky tobě je zvládnu vyšetřit." "Jsem tu pro tebe a vždycky budu, pořád jsem vděčný, že jsi mi tuhle šanci dala." Sid si uvědomila, že si pořád dělá starosti ohledně toho jak to mezi nimi bylo než zjistit jak se věci mají ve skutečnosti. "Lásko já tě miluju a nechci, aby jsi se tím trápil. Všechno co se mezi námi stalo před tím mělo svůj důvod. Teď už na to nechci myslet a prosím hlavně si nic z toho nevyčítej."

Adam si jí přitáhl k sobě a políbil ji. Ona byla prostě úžasná, promarnil tolik času, kdy mohli být spolu, ale měla pravdu musí to nechat být. "Tak dobře, miluju tě a jediné co chci je, aby jsi byla šťastná." Nakonec se vydali každý do svého pavilonu a Adam taky ještě mluvil s Alenou. "Ještě jednou díky za všechno." "Rádo se stalo, kluci byli nadšení, že máš holku a jsi zamilovaný." "Jo to jsem z těch zpráv pochopil, prostě chci, aby se tam Anna cítila dobře." "Nechci ti brát iluze, ale ta by se s tebou cítila dobře i kdyby musela spát na zemi. Mimochodem tvůj děda říkal, že paní ředitelka si pořád nějak nemůže pomoct a ráda by Viky řekla co si o ní myslí." "Holky taky, promluvím o tom s Annou a asi to prostě klukům řekne, nebo tomu dáme volný průchod. Viky taky teď asi pěkně brnká na nervy právě to, že to kluci neví. Kája se od Anny taky nic nedozvěděla, tedy krom toho, že chodí se mnou." "No tak uvidíme, už má Anna od Ingrid nějaké info, kdy bude ve vile určitě prázdno?" "Doufáme, že by mohlo být dneska večer, ale ještě ti to potvrdím." "Mám volno, tak stačí zavolat." Alena začala přemýšlet jak se té mizerné spolubydlící dostat na kobylku, protože ta husa by si sakra pomstu zasloužila. No počká teď jak se Anna rozhodne.

Čas na lásku Kde žijí příběhy. Začni objevovat