BTS oneshot

18. SILVESTROVSKÁ NOC pt. 2 (Jak na Nový rok, tak po celý rok)

Taehyung

Probudím se dřív než Jungkook. Na malý moment si dovolím připustit ten sen, že je tohle realita a víc se zachumlám do pokrývky. Prohlídnu si jeho krásnou tvář, jak poklidně spí. Nedokážu uvěřit, že jsem přišel o panictví s tím nejnádhernější klukem na planetě.

Snad to pro něj nebylo hrozný. Měl orgasmus, takže bych nemusel být úplně marný.

Zhluboka si povzdechnu a zamračím se. Jungkookovi se líbí ten kluk, kterého včera potkal. Se mnou, s mým pravým já, by nechtěl nic mít. Unudil bych ho k smrti. A chovat se každý večer, jako ten včerejší, to bych pak nebyl já.

Potichu, a hlavně opatrně vstanu z postele. Musím dát dolů Jungkookovu ruku, která mi stále leží na boku. Uleví se mi, když se ani nepohne.

Stáhnu jeho spodky a na podlaze začnu sbírat své svršky. Hlavně Jiminovo triko a džíny. Musím mu je vrátit.

Naposledy se na něj ohlídnu, než vyjdu z ložnice.

Na podlaze v chodbě se válí můj kabát i se šálou, jenže když se pro něj ohnu neuvěřitelně mě rozbolí pozadí.

Ksakru, zanadávám si v duchu a ušklíbnu se, protože se mi zároveň podlomí kolena. Rychle popadnu zbytek svých věcí a vystřelím z jeho bytu.

Až venku na čerstvém vzduchu se pořádně nadechnu úlevou, že se mi povedlo zmizet bez povšimnutí z jeho strany. Teď jen musím vymyslet, jak se mu budu vyhýbat ve škole.

Od Jungkooka bydlíme jen několik ulic blíž ke klubu, ve kterém jsem včera tak zblbnul.

Vždyť já se na Jungkooka vrhl jako nějaké zvíře! Bože, horší už to ani být nemůže.

Alkohol a Jimin. Je to jejich vina, že jsem se choval jako ten největší šílenec. Kdyby nebylo jich, stále mám své panictví a taky...

Taky bych neprožil tu nejdokonalejší noc v životě.

Otevřu dveře od bytu a zamračím se, když se chodbou rozléhá Jiminův hlas, jak sténá.

Skopnu boty a rychle vběhnu do kuchyně, jenže zděšením vyjeknu a rychle se otočím zády k Jiminovi a Yoongimu, který ho šuká o kuchyňskou linku.

„Do háje Tae!" vykřikne naštvaně Jimin.

„No tak promiň, ale dle tvých výkřiků jsem se lekl, že se ti něco stalo," odseknu a shodím kabát z ramen. Přehodím ho přes opěradlo gauče a koutkem oka postřehnu, že už mají natažené kalhoty.

„Fajn," odsekne Jimin. „Teď mi ale vyklopíš, kde jsi k čertu byl!" sjede mě a míří na mě příborovým nožem. „To jsi přespal u Jungkooka?"

Obejdu ho a ze skříňky si vytáhnu hrnek, do kterého si udělám horký čaj.

„Čau Yoongi," zamumlám se sklopenou hlavou. „Máš se?"

„Teď už dokonale," odvětí s úsměvem a přitáhne si Jimina k boku.

„Přestaň to zakecávat, spal jsi u Jungkooka?" vyhrkne Jimin, ale Yoongiho obejme kolem krku, takže je naštvaný na mě, ale při tom šťastný, že ho tady má.

„Děláte snídani?" zeptám se ho. „Máte dost i pro mě?"

„Taehyungu!"

Projdu kolem Jimina a usadím se na židli k jídelnímu stolu. Bohužel mi neunikne syknutí, jak mě zabolí zadnice a vyděšeně se podívám na Jimina, který vytřeští oči.

„No to si děláš legraci?!" vyštěkne. Vytrhne se Yoongimu a usadí se naproti mně. „Ty jsi spal s Jungkookem?!"

Sklopím pohled k hrnku s čajem a neurčitě trhnu rameny.