BTS oneshot

29. BALET

Yoongi

Slíbil jsem svému příteli, Jungwoo, že spolu budeme trávit více času. Chce, abych ho občas vzal na večeři nebo ho něčím překvapil. Rande, abych to uvedl na pravou míru.

Jenže člověk v mém postavení a v mé pozici si nemůže dovolit, chodit do kina, na bowling nebo snad paintball.

Nevím, co si pod tím pojmem překvapení představuje, proto se něco pokusím vyhledat na internetu, ale akorát mě to nudí. Navíc na mě vyskakuje nabídka překvapivých momentů, jak někoho požádat o ruku, což není to, co bych chtěl.

Kulturně obohacený zážitek. Návštěva divadla na nové baletní vystoupení, Černá labuť. Není to něco, co bych vyloženě musel vidět, ale alespoň bych tak mohl Jungwoo zavřít pusu, plnou stížností, že je pořád jen zavřený doma a chce jít mezi lidi.

Na společné snídani i s mým bratrem Jinem a Taem, mu podám lístky do divadla na baletní představení a je neuvěřitelné, jakou z toho má radost.

„Páni. Nejsi takový nekulturní barbar, jak jsem si o tobě myslel," vysměje se mi Taehyung, ale akorát se ušklíbnu a ignoruju ho. „Jungkookie, nechtěl bys se mnou jít taky do divadla?" zvolá najednou, na mého šéfa ochranky, že všichni převrátíme očima.

Že je z něj Taehyung hotový je takové veřejné tajemství v tomhle domě, ale Jungkook je hlavně profesionál a už dávno si z Taeho pobídek k sexu a okatého flirtování, nic nedělá. Dokonce si všimnu, že i on odolává nutkání, převrátit oči.

„Přestaň ho už provokovat, Tae," utnu ho, protože mě jediného poslechne. „Jungkook je schopný si tě zkrotit, což by se ti rozhodně nelíbilo."

„Naopak, od něj se nechám zkrotit velice rád," opáčí a mrkne na něj jedním okem, zatímco se Jungkook otočí zády k němu a vyjde ze dveří jídelny.

„Ty jo. Ten hlavní baleťák je moc roztomilý," houkne Jungwoo, když se dívá do svého telefonu, ale akorát si zhluboka povzdechnu. Mám dojem, že já se celé ty tři hodiny budu nudit.

„Ukaž?" mávne na něj Jin a Jungwoo mu podá telefon. „No fakt. Pěkný i roztomilý. Myslíš, že bychom se k vám mohli přidat?" nadhodí směrem ke mně. „Taky bych chtěl jít do divadla."

„Beru Jungwoo na rande," odseknu a potřesu hlavou, aby ho to ani náhodou nenapadlo.

Po snídani se odeberu do pracovny, kde na mě už čeká Jungkook i s dalšími kluky z ochranky. Probíráme obchod a hlavně schůzku s hlavou rodiny Kimových.

„Seokjin nebude rád, až se dozví, že si má vzít muže, kterého ani nezná," podotkne Jungkook s mírným výsměchem, protože on nebude ten, kdo to mému bratrovi bude muset říct.

„Udělá, co mu řeknu," utrousím nezaujatě. „A sňatek s Kimem je jediná šance, jak s ním urovnat vztahy a konečně zapracovat na obchodech."

„Neměl jsi mu tak ustupovat," dodá a svalí se do křesla naproti mému pracovnímu stolu. „Chce mít Jina jen proto, že je to nejkrásnější muž v Koreji. Možná to chtělo trochu víc... domlouvání."

„Chceš mi radit, jak vést můj podnik?" řeknu mu trochu ostřeji, ale on si z toho nic nedělá. Jungkook je voják. Zabil už tolik lidí, že by se za to nemusel stydět ani diktátor Severní Koreje, proto mu můj výhružný tón nenahání strach. A proto si ho držím u těla.