BTS oneshot

9. ODLOUČENÍ

Jimin

„A co si myslíš o tomhle?" zakroutím se před kamerou laptopu, aby na mě můj milovaný Kookie viděl. V celé mé kráse. Mám na sobě nové kožené kalhoty, které mi dokonale obepínají zadek.

„Jimin-shi, tohle mi nemůžeš dělat," zasténá a na obrazovce si všimnu, jak se teatrálně chytne za srdce. „Už to bez tebe nemůžu vydržet ani den. Je to k zbláznění a ty mě ještě provokuješ svým krásným kulatým zadkem. Víš, jak moc mi chybí? Jak moc mi chybíš ty?"

„Kookie," našpulím ret a skloním se blíž. „Už jen tři týdny a pět dní. To zvládneme," vydechnu taky. Neviděli jsme se pět měsíců. Tři týdny uběhnou jako nic.

Taky bych si nejraději postěžoval, ale vůbec bych mu to neusnadnil. On trpí mnohem víc než já.

Před osmi měsíci celý svět přišel na to, že dva členové Bangtan Sonyeondan tvoří pár. O další dva měsíce později manažer přišel s tím, že Jungkook pojede do Ameriky a Japonska na dlouhé turné se svým sólovým albem, které vydal. Je pryč už pět měsíců a já z toho naprosto šílím. Jenže jeho to přímo užírá.

A stejně tak naše fanoušky. Nemají problém s tím, že tvoříme pár. Nelíbí se jim, že nejsme spolu. Manažer to zkrátka pohnojil. Chtěl nás mít od sebe, abychom se nedostali do ještě většího průšvihu, a přitom je průser to, že nejsme spolu. Kdyby mi alespoň dovolil odjet s Kookiem, ale on ne.

„Alespoň si ověříte vážnost vašeho vztahu," řekl mi tehdy, když jsem ho přišel do kanceláře seřvat do kreténů.

Jsme spolu už šest let a jediné osoby, které o nás věděli byli kluci ze skupiny. Manažerovi jsme to řekli před rokem. Asi nám to bylo osudné, protože se s tím stále nedokáže smířit. Jak s tím, že to neví déle, tak i s tím, že se fan servis uskutečňuje.

„Jiminie, nevíš ani, jak moc mi chybíš," promluví a svalí se hlavou do polštáře. „Tvoje tričko už přestalo vonět po tobě a já nemůžu klidně spát. Už ani fanoušci mi nedělají takovou radost jako dřív. A to je co říct."

„To ano," uchechtnu se. Už jsem několikrát přemýšlel, že bych zašel za manažerem, abych mohl jet navštívit Kookieho, ale odměnou mi byl plný harmonogram s rozhovory a natáčení krátkých videí na sociální sítě. „Lásko moje, užívej si své koncerty co nejvíc. Alespoň ti to rychleji uteče a my budeme brzo spolu, ano? Navíc, ty další už budou v rámci celé naší skupiny. Buď trochu sobec a užij si pozornost jen pro sebe."

Jungkook zakoulí očima a nakonec přikývne.

„Máš pravdu. Vždycky ji máš, ale stejně," nafoukne tváře. Dám ruce na obrazovku a po tvářích ho poplácám, aby se tolik nenafukoval. A když mu splasknou tak se rozesměju. „Sluší ti to. Už jsem to říkal?"

„Dneska ještě ne," zakřením se.

„No a..." skousne si ret a sklopí pohled. „Nechceš mi ukázat, jak si ty kalhoty sundáváš?" zakmitá laškovně obočím a já si přikryju obličej dlaněmi, jak se červenám rozpaky.

Sex přes web kameru jsme už několikrát měli, ale pokaždé se u toho cítím neskutečně trapně. Hlavně, když mě u toho celou dobu pozoruje, jak se osahávám.

„Jimin-shi," zavrní Jungkook laškovně. „Jsi krásný, nádherný a dokonalý. Prosím, svlékni se pro mě."

Se smíchem potřesu hlavou, ale znovu vstanu, aby měl přehled o celé mé postavě.

Postupně si rozepnu knoflíky na kalhotách a odhalím mu tak okraj svého spodního prádla. Kouknu na Kookieho koutkem oka a on mě celého hladově pozoruje.