Největší a nejdůležitější část sboru však přišla až po té, co všichni dozpívali své duety a přišlo na řadu zvolit ten nejpovedenější. Nikdy jsem si moc nevěřila, ale teď jsem si byla jistá tím, že bychom s Ashtonem mohli vyhrát. Vlastně jsem nám dost věřila, protože ačkoli byly všechny duety povedené, žádný z nich se nemohl ani trochu rovnat tomu našemu. My měli emoce a procítění. A právě tyhle věci byly tou podstatou, kterou každá píseň potřebuje. Ale na druhou stranu jsem vyhrát nechtěla. Před velkým publikem jsem měla nehoráznou trému, a kdybychom s Ashtonem vyhráli, museli bychom spolu tuhle píseň zazpívat i na regionálním kole jako část našeho vystoupení. A to byla velká zodpovědnost, kterou jsem na své hrudi nést nechtěla.
„Jsi nervózní?" zeptá se mě Ashton a jemně do mě šťouchne.
„Trochu," přiznám, „ale ne kvůli tomu, že bych se snad bála, že nevyhrajeme. To pro mě není důležité, víš? Nejde mi o pomyslnou výhru, ale o skutečnou výhru, která na nás čeká již za pár dní na regionálním kole."
„Tak toho se tak bojíš?" zeptá se a já slabě přikývnu. „Že bys snad nezvládla ten tlak?"
„Všichni by se na nás spoléhali a já tlak nezvládám moc dobře," přiznám další pravdu, kterou o mně pravděpodobně nevěděl. Vždycky totiž vypadám sebevědomě, tedy alespoň když mi někdo to sebevědomí dodá. „Radši bych nechala duet zpívat Sarah s Lukem, vždyť i oni byli dobří."
„Jo, dobří," zopakuje má poslední slova, „ale nebyli výborní."
Chystám se na jeho slova nějak reagovat, ale protože do místnosti vejde Jennifer Tannerová, zůstanu ticho. Pozdraví nás mávnutím ruky a zůstane stát před tabulí. Před tímhle velkým "hlasováním" totiž odešla do svého kabinetu, aby nám dala čas si své rozhodnutí rozmyslet. Já si o své volbě byla jistá, protože hlasovat pro sebe samu je divné a sobecké.
„Jak jsme na tom?" zeptá se. „Připravení hlasovat?"
Udělali jsme to anonymně. Nemuseli jsme tak zdůvodňovat své rozhodnutí před ostatními a zdůvodňovat své rozhodnutí. Už takhle totiž bylo těžké sehnat zbývající počet členů, aby nás bylo přinejmenším deset, a rozhádat se kvůli něčemu takhle nezbytnému je vážně hloupé.
„Takže hlasování popadlo vážně těsně. Rozdíl mezi prvním a druhým místem je o jeden pouhý hlas. Takže bubny prosím!" řekne dramaticky a Luke s úsměvem napodobí hru na bubny. "Na druhém místě se umístila Sarah s Lukem," řekne a Luke Sarah pyšně poplácá po zádech. „A nyní to, na co všichni netrpělivě čekáte. Kdo bude mít tu čest nás reprezentovat na regionálním kole svým duetem a započne tak naše vystoupení?" položí řečnickou otázku. „Rozhodli jste o jedné dvojici a já si myslím, že oba mají veliký potencionál. Ashtone, Mikaylo," osloví nás a mě se doslova zastaví srdce. Ne, prosím ne. „Myslím, že mluvím za všechny, když vám řeknu, že je nám ctí, že zpívat na regionálním kole budete právě vy."
S Jennifer probereme pár zbylých detailů ohledně naší společné písně, a pak se vrhneme na výběr ostatních písní, které při našem vystoupení zazní. Já jsem pro mix dvou písní, protože si myslím, že by to mohlo naše vystoupení oživit. Rychlé rytmické písně, ke kterým bychom se mohli naučit i nějakou taneční soustavu. Něco energického, aby nám lidé v publiku neusnuli.
„Co třeba něco od Taylor Swift?" navrhne Sarah a všichni se na ni zvědavě podíváme. Návrhy se to přímo hemží a já jsem šíleně ráda, že se do toho zapojují i ostatní. Přeci jen je to o spolupráci. Celá tahle šílená soutěž je o týmové spolupráci.
„Co konkrétně?" pobídne ji Ash a já se na ty dva podívám. Je vidět, že spolu dokáží stále spolupracovat a umí se mezi sebou domluvit. To Sarah tak trochu závidím, i když jsme kamarádky. Já něco takového s Ashtonem asi nikdy mít nebudu a nikdy se k tomu ani nepřiblížím. Což mě bodá u srdce. Chtěla bych ten vztah, který mezi sebou ti dva měli. Pomáhat si a ne se neustále pošťuchovat a dělat si naschvály.
ČTEŠ
Exchange Student [CZ] ✓
FanfictionMikayla Garcia je původem ze Španělska, ale již v útlém věku snila o studiu v zahraničí. Ve svých osmnácti letech se její sen konečně splní, když nasedá do letadla mířícího do Austrálie k její nové rodině. Jenže její pobyt v cizí zemi nezačne příliš...