Za sebe mohu říct, že v okruhu sboru neprobíhala zrovna dobrá nálada, když jsme s Michaelem oznámili, co pro náš výlet musíme udělat. Někdo chtěl s výletem rovnou seknout, aniž by se alespoň pokusil pro získání dané částky peněz něco udělat. Našli se především dva lidé, kteří s tím měli největší problém. Pro mě to nebyl vůbec šok, protože jsem věděla, že alespoň jeden z nich je ten nejlínější člověk, kterého jsem kdy poznala. Luke Hemmings, dámy a pánové. Druhá osoba mě však vyloženě zklamala, co si budeme nalhávat. Byl to přeci jen on, kdo na tomhle výletě tak trval. Michael byl zklamáním mého dnešního dne, ale rozhodla jsem se to ignorovat. Během schůzky sboru jsem se prostě sbalila a urychleně odešla, aniž bych se nějak omluvila. Hodlala jsem ty peníze vydělat i sama, pokud by to mělo být nutné. S batohem přehozeným přes pravé rameno opustím školní budovu.
„Mikaylo!" zaslechnu za sebou známý dívčím hlas a přes rameno se otočím. Má kamarádka Maya na mě jemně mávne a urychleně mě doběhne. „Snad sis nemyslela, že tě v tom nechám samotnou," řekne s úsměvem a já jí věnuju krátké objetí.
„Jo, snad sis to nemyslela, Kaylo," ozve se známý usměvavý hlas vedle nás a se vděčně zadívám na Ashtona, který se k nám mezitím připojil. „I kdybychom to měli být jenom my tři, kdo ty peníze vydělá, uděláme to, ne?"
„Jasně, Irwine," řeknu s úsměvem. „Díky, že jsi přišel i přes to, že tvůj povedený kamarád řekl ne. Moc to pro mě znamená. Plus potřebuju odvést do supermarketu, takže dvojité díky."
Není nutné zmiňovat, že jsme neměli nejmenší tušení, co v supermarketu sháníme. Hlavně jsme se na tom zapomněli dohodnout, takže bylo těžké se na poslední chvíli domluvit, jestli chceme radši upéct čokoládové sušenky, nebo košíčky. Určitě je nad zlato jasné, že jsme se nedokázali shodnout, co by bylo pro náš prodej lepší, takže jsme se rozhodli zariskovat a nakoupit dvojnásobný počet surovin, abychom mohli upéct obojí. Byl to Ashton, kdo tvrdil, že košíčky zvládne levou zadní, takže jsem byla vážně zvědavá, jestli dostojí svého slova.
Po příchodu domů náš nákup vybalíme na kuchyňský pult a já předehřeju troubu na danou teplotu. Maya začne připravovat suroviny a vážit je pomocí kuchyňské váhy, zatímco Ashton předstírá, že něco dělá. Se svraštěným obočím sleduju svého přítele, jak se snaží rozklepnout vajíčka do mísy s moukou, aniž by mu tam spadla skořápka. Pro jistotu ho sleduju, jelikož s vajíčky zachází více než nemotorně.
„Seš si jistej, že to zvládneš?" zeptám se ho s pobaveným úsměvem a tím si získám jeho pozornost. Nestihnu se ani nadát a Ashton na mě hodí hrst čistě bílé mouky. „Hej!" vyjeknu a pohlédnu na své černé vlasy, ve kterých se teď pyšní bílá mouka. „To ti nedaruju, Ashtone!" s těmito slovy mu trik s moukou oplatím.
„Mikaylo!" lehce si setře mouku ze svého obličeje a chytne mě okolo pasu. Zamračím se na něj a snažím se z jeho sevření vykroutit. Drží mě však velmi pevně a naklání se ke mně. Místo polibku schytám další várku mouky na svém obličeji, ale tentokrát si připadám, že vypadám jako naprostý idiot, i když se nemůžu vidět. „Seš roztomilá, když se vztekáš."
„Vztekám?" povytáhnu na něj obočí a strčím ruku do pytle s moukou, abych se mohla Ashtonovi pomstít. „Myslíš si, že se vztekám?" zeptám se se škodolibým úsměvem.
„Ne, ne, ne!" začne ode mě couvat a zvedat ruce nad hlavu, aby se před další várkou mouky ochránil. Možná měl ale ruce použít jako štít před svůj obličej, protože já jsem rozhodně neměla v úmyslu se vzdát jen kvůli tomu, jak moc jsem ho chtěla políbit. Chystám se hodit další hrst mouky, když v tom se ozve zvonek, což Ashton využije jako záchranu. „Skočím tam!"
ČTEŠ
Exchange Student [CZ] ✓
FanfictionMikayla Garcia je původem ze Španělska, ale již v útlém věku snila o studiu v zahraničí. Ve svých osmnácti letech se její sen konečně splní, když nasedá do letadla mířícího do Austrálie k její nové rodině. Jenže její pobyt v cizí zemi nezačne příliš...