- 10 -

276 6 0
                                    

Den D, kluci hrají první přátelský zápas a vypadají dost odhodlaně. Po první třetině je skóre vyrovnané 1:1. Před zápasem jsem za nimi byla, v šatně zrovna probírali taktiku. 

Začínám si říkat, že před každým zápasem jim budu muset něco slíbit, aby když vyhrajou měli z toho i něco jiného než jen radost. Po druhé třetině vyhráváme 4:1. Doufám, že to Slováci nedoženou. O přestávce se kluci smějí a pořád se snaží, Rulík se jich ptal proč jsou takový. Samozřejmě ty slepičí prdelky mu řekli, že za to můžu já. Rulík se na mě otočí se zvednutým obočím, tak jsem mu musela říct, že jsem jim slíbila, že se u mě můžou podívat na pokračování jednoho filmu. Doufám, že nepřijde se podívat tak, to už bych nedala.

Konec zápasu kluci vyhráli 6:2. Jelikož jsme zápas hráli večer, tak mám asi jen půl hodiny než mi sem přijde celý tým. Jak jsem řekla za 40 minut už mi klepou na dveře, jdu jim otevřít.

,,Tak jsme tady!" zařve na mě Šapi a začnou se všichni sáčkovat do mého pokoje, ještě že je tak velký jinak nevím.

Pro dnešek jsem přesunula televizi před postel a napojila na ni notebook, takže se na to můžou dívat všichni. Kluci se na to dívají jak na zlaté prasátko 

Po skončení posledního pokračování mi tady usnuli čtyři kluci, můžete hádat kteří.

,,Co s něma mám jako dělat?" zeptám se kluků, ti jenom pokrčí rameny, že neví.

Nechce se mi je budit, a taky už spí natvrdo.

 ,,Tak je dejte na postel a nechte je tu."

,,A ty budeš spát kde?" zeptá se mě Lauko 

,,Na gauči"

,,Pokud chceš tak můžeš jít spát k nám, máme tam taky gauč, který je větší" řekne mi Šapi

,, Ne to je v pohodě"

,,Jak chceš, tak mi jdeme"

,,Běžte, dobrou"

,,Dobrou" a kluci odejdou 

Tu čtyřku přikryju peřinami a jdu si lehnout na gauč, když se na ně podívám všichni se k sobě tulí.

Zavřu oči a propadám se do říše snů.


Pohled Jakuba

Když se vzbudím, někdo se na mě lepí a to z obou stran. Otevřu oči a zjistím, že tohle není můj pokoj a spím vedle Edy, Matyho a Jirky. Kurva co se včera stalo? Kde jsme? 

Vzpomenu si, že jsme včera večer byli u Verči a dívali se na filmy. Určitě jsem seděl na zemi, tak jak jsem se ocitl tady v posteli?

Na gauči se začne hýbat nějaká silueta, ale nevím kdo to je, tak se tam jdu podívat. Jakmile zjistím, že je to Verča jdu vzbudit kluky.

,,Matyáši vstávej!" a strhnu z něho peřinu

,,Co to sakra děláš?!"

,,Buďte zticha chceme spát" řekne mi Jirka 

,,Vstávejte, ať si Verča může jít normálně lehnout do postele"

To už jsou všichni vzhůru a na nohou. Zajímavé 

,,Kde jsme?" zeptá se Eda 

,,U Verči na pokoji"

,,A kde teda je?" zeptá se a tak mu ukážu na gauč 

,,Zase, ach jo" povzdychne si Jirka 

,,Tak ji vzbuďte ať si jde lehnout do postele" řekne Maty 

,,Nebudu ji budit, normálně ji přenesu do postele" sdělím klukům

Proč zrovna já?Kde žijí příběhy. Začni objevovat