Tenkrát? A co teď?

68. Mezi čtyřma očima

Ranní vstávání vzhledem k probdělým chvílím bylo pro Aničku i Adama docela náročné. Adam musel do práce a Sid na, dle jejího přesvědčení, závěrečné sezení s Vyšermou. Adam se po snídani se Sid rozloučil a popřál jí hodně štěstí, pak zmizel do práce. Ani Sid u Adama v bytě nezůstala moc dlouho a vyrazila na cestu do Vyšermovi ordinace. Tentokrát už nebylo zbytí a kvůli regulérnosti potvrzení o pracovní schopnosti musela ona za ním.

Cesta jí ubíhala docela rychle a tak se brzy dostala na místo určení. Vešla do čekárny a rovnou zaklepala na dveře. Byla prvním návštěvníkem za ten den a tak byli domluvení. Vyšerma jí po chvilce pozval dál. "Dobré ráno Anno," pozdravil jí s úsměvem, ale Anně neušlo jeho následné drobné zaražení. "Dobré ráno," usmála se na něj na oplátku. Vyšermu ale ošálit nedokázala. Z nějakého důvodu poznal, že Sidiny můry jsou zpět. "Anno, co se stalo?" zeptal se dost ustaraně. Mrzelo ho, že po tak dlouhé cestě je toho dost zase zničeno. "Jak jste to poznal?" zeptala se Sid zaraženě bez sebemenší snahy zapírat. Měla za to, že nasadila absolutní pockerface v tomto směru, a tak nebylo jak by jí mohl Vyšerma prokouknout. Opak byl ale pravdou. "Znám vás bohužel už opravdu moc dobře," usmál se smutně. Sám to líp popsat nedokázala. Prostě to viděl a věděl. "Doufám, že vám je jasné, že to potvrzení ode mne nedostanete..." bylo mu očividně toto následné sdělení moc líto. "Ale vždyť to bylo jen jednou..." pokusila se Anna smlouvat. "To nevadí. Po tak dlouhé době kdy bylo vše v pořádku jediná noční můra značí, že se něco stalo. Takže...?" zeptal se Vyšerma aby Sid pobídl k vyprávění. Sid se pokusila zaplašit slzy z vlastního zklamání deroucí se jí do očí a začala vyprávět: "O ztracení Kudrnáče víte. Oba s Adamem se o něj bojíme a tak jsem se rozhodla poprosit o pomoc tehdejšího hlavního vyšetřovatele mého případu který je momentálně soukromý detektiv." "Chápu váš strach. Ani mě neminul. A je hezké že jste se i přes to obrátila na tohoto muže, ale očividně to opět všechno jen znovu rozjitřilo..." komentoval to Vyšerma s co největším pochopením, ale tak aby vše objektivně zanalizoval. "Byla to jen jedna noční můra. Sice..." pak se ale Sid zarazila protože tohle opravdu rozebírat nechtěla. Vyšermův významný pohled jí k tomu ale donutil. "Adam už ví, že vždycky se to týká jeho," přiznala Sid. "Vy jste mu to ale neřekla, co?" chtěl vědět doktor víc. "Samozřejmě že ne," osočila se Sid, hned se ale zase uklidnila, "Prozradilo mě naříkání ze spánku. A když mě vzbudil, bylo mi už jasné, že to ví. Viděla jsem to na něm jako vy jste poznal to na mě." "To mě moc mrzí. Asi si s ním taky promluvím," uvažoval Vyšerma nahlas. Sid souhlasila, na což se pustili opět do procesu hojení Aničky mysli.

Když už se pomalu loučili, začal Anně zvonit telefon. Na displeji se zobrazilo skryté číslo. I tak hovor bez váhání přijala. "Ahoj Aničko tady Jáchym," představil se volající. Sid to trochu rozhodilo. Předešlý den mu dali přece Adamovo číslo aby volal s jakoukoliv novinkou právě jemu. "Ahoj Jáchyme. Jak to, že voláš mě a ne Adamovi. A kde si vlastně vzal moje číslo?" divila se Anna. Vyšermovy, který se zastavil uprostřed dveří s tušením že jde o něco důležitého podle oslovení došlo, kdo volá. "Tak číslo mám od Alice a volám tobě protože Adamovi se dovolat prostě nemůžu," obhajoval a objasňoval proč volá právě jí. "A zjistil si něco?" Přešla Sid rovnou k věci. "Samozřejmě, že ano. Jinak bych nevolal." odpovídal vítězoslavně. Sid tedy mlčky počkala až řekne co zjistil. "Našel jsem ho. Je na chatě kousek od Liberce absolutně mimo civilizaci a je dost očividně v pořádku. Prostě asi jen zpracovává všechny ty kotrmelce..." Sid se najednou tak moc ulevilo, "Jestli chceš, můžu ti poslat souřadnice ať za ním můžete zajet," dokončil Jáchym své sdělení. Sid souhlasila: "Sice když víme, že je v pořádku asi tam nepotřebujeme nutně jet, ale kdyby náhodou..." "Jasně. Pošlu," odpověděl hodně stručně Jáchym. Z jeho hlasu bylo jasné, že má na srdci ještě něco dalšího. "Dík," byla Sid stejně stručná jako on. "Aničko, potřeboval bych s tebou ještě o něčem mluvit, ale nejlepší by to asi bylo mezi čtyřma očima," vyjádřil se konečně Jáchym. Tahle prosba Annu dost zaskočila. Neúmyslně přešla z překvapení do slovního útoku: "Moc dobře víš proč jsem se s tebou nechtěla vídat. Tahle prosba je absolutní výjimka. Nikdy se s tebou nesejdu a rozhodně ne sama. Děkuju za pomoc. Ahoj," ukončila hovor velice rázně. Vyšerma se nestačil divit. Takhle Aničku neznal. I tak mu bylo jasné, že momentálně potřebuje další promluvu. Zároveň chtěl vědět informace o Kudrnovi.

"Takže..." řekl a napřáhl svou ruku do ordinace aby Sid vešla. Ta tak udělala a s vysvětlením převyprávěla telefonát s Jáchymem.

Po tom co Anna opustila Vyšermovu ordinaci, pokusil se Vyšerma dovolat Adamovi. To skončilo stejným neúspěchem jako u Jáchyma a tak vytočil číslo na Alenu. Ta mu to zvedla prakticky hned. "Zdravím doktore. To se boří svět, že mi voláš?" žertovala jako skoro vždy. Vyšerma zrovna jí volal opravdu jen svátečně. "Skoro. Potřebuju sehnat Adama. Jsi v zoo?" ptal se Vyšerma dost netrpělivě. Alena to s jejím vždy přítomným klidem přešla. Hned na to mu dala odpověď: "Sámo. A dokonce zrovna jdu za ním do pavilonu, tak chvilku vydrž..." Na chvilku telefon ohluchl ale Vyšerma trpělivě čekal. Nakonec se ozval dost ustaraný Adam: "Ahoj doktore. Něco s Aničkou?" Jakmile mu, Alena řekla, že má na telefonu Vyšermu, který s ním potřebuje nutně mluvit, nenapadlo ho, že by šlo o cokoliv jiného než Annu. "No, vlastně jo. Nemohl jsem jí dát to doporučení a ty víš proč..." vysvětloval neurčitě, ale Adam věděl přesně co myslí. "To mi bylo jasné. Nevadí, nějak to ještě chvíli zvládneme," reagoval bez jediného zaváhání. Věděl, že to bude ještě chvilku naprd, ale nakonec to určitě všechno dopadne dobře. "O to ale úplně v první řadě nejde. Volal jí ten Jáchym protože se nemohl dovolat tobě. To by asi bylo ok, ale on se s ní chtěl sejít mezi čtyřma očima. Byla z toho docela rozhozená," vysvětlil Vyšerma Adamovi, kvůli čemu primárně volá. Adam nevěřil co slyší: "A to jí volal jen kvůli tomu?" "To ne. Taky zjistil že Kudrna je v pohodě a kde. Já jen počítám, že u tebe tak do hodiny bude, tak aby jsi byl v obraze. Bude rozhodně trochu přešlá," dokončoval Vyšerma své telefonické sdělení. "Děkuju za info. Jinak, co teda ten Kudrnáč?" poděkoval Adam s očekáváním nových informací o jejich kamarádovi. "To ti poví ona. Mějte se," rozloučil se Vyšerma s oběma protože věděl, že je na hlasitý odposlech a zavěsil.

Alena se na Adama zmateně podívala protože se spoustou informací, které zazněly v tomto telefonátu ještě nebyla seznámená. Adam to věděl a přesně proto Alenu pozval do pavilonu plazů, aby jí informoval o novinkách. A tak začal s postupným vysvětlováním a vyprávěním...