5. V baru

152 8 0
                                    

Po tom co Sid vyběhla ze zázemí plazů pryč, Adam za ní vztekle práskl dveřmi vedoucími právě do místnosti kde se vedl jejich velice emotivní rozhovor. Už ve chvíli, kdy viděl Sid v infocentru, se začal modlit aby to byl jen výplod jeho fantazie a šlo o úplně jinou dívku které jen byla Sid až moc podobná. Pak ale z oběda přišel Bob Kodym a začal Adamovi vykládat cosi o nové holce která nastoupila ten den k žirafám, vystudovala stejnou školu jen jiný obor než studoval on a, že se jmenuje Anna Novotná. Přesně v tu chvíli Adamovi došlo, že se opravdu nejednalo o přelud, ale o přízrak z minulosti který se mu, z jeho pohledu, znovu rozhodl ničit život. Společně se jménem Anny se mu v hlavě vynořili bolestné vzpomínky na poslední chvíle kdy Sid viděl. Z toho se mu navalilo a tak raději odešel na čerstvý vzduch do venkovního výběhu želv aby náhlou nevolnost rozdýchal a zároveň už nemusel poslouchat další slova Boba o tom, jak mu je Anča velice sympatická, velice zábavná ale určitým způsobem v něčem podobná právě Adamovi. 

Zpět do přítomnosti ze vzpomínání na jeho odpoledne ho vrátil ženský hlas přicházející z chodby. V první chvíli se Adam vyděsil, že se Sid vrátila aby mu dál přetáčela dosavadní, teď už i docela poklidný, život naruby. Nakonec se z hlasu ale vyklubala Adamova kamarádka Alena, která si s ním prošla válkou, kam narukoval krátce po nešťastné smrti rodičů. Teď s ním Alena nastoupila i do zoo, aby na něho dohlédla. Její ochranitelský komplex jí velel, že zrovna Adam potřebuje dozor, ačkoliv o to na venek nestojí. Zároveň si k Adamovi vybudovala lepší vztah než měla ke svému milovanému bratrovi který zemřel právě ve válce. "Co tu ještě děláš Hrušáku? A proč ještě nejseš ani převlečenej? Já na tebe čekám už skoro čtvrt hodiny u východu a ty tu lelkuješ. Už jsme dávno mohli být na pivě," rejpla si Alena do svého kamaráda. Adam se na ní zamračil a suše odpověděl: "Potřeboval jsem něco dodělat. Už jdu." Momentálně se rozhodl Aleně zamlčet s kým měl před nějakou chvílí co dočinění. Dřív jí řekl o všem, co se mezi ním a Sid stalo a tak nechtěl aby se zrovna Alena v tomhle případě nějak angažovala a to hlavně proto, že věděla jak moc unáhleně dokáže jednat. 

Adam pozhasínal světla v zázemí, rychle se převlékl, uzavřel pavilon jako vždy a pak už následoval Alenu do baru kde si společně dali domluvené pivo. Alena si nemohla nevšimnout, že je s Adamem něco špatně a tak se z něho různými cestami pokoušela dostat o co jde. Adam však vždy dost šikovně odvedl řeč jinam. Nakonec došla Aleně trpělivost a zeptala se napřímo: "Sakra Hruško, co s tebou dneska je? Jsi ještě horší společník než normálně. A to je fakt co říct." Adam byl stále odhodlaný o Anně neříct ani slovo a tak si konečně vymyslel uvěřitelnou výmluvu: "Jen mě zas vytočil Bob. To je ale jedno..." Alena mu tuhle odpověď konečně uvěřila, věděla že zrovna na Bobovi není co řešit tak začala s vyprávěním o tom jak skvělou holku potkala pár dní zpět. Adam byl rád, že se od něho přesunula pozornost jinam a dovolil si se alespoň maličko uvolnit. 

Uvolněnost bohužel neměla moc dlouhého trvání. Adam seděl čelem ke vchodu do baru, tím pádem viděl vcházet dvě ženy. Jednu trošku vyšší, černovlasou, kterou v baru vídal docela pravidelně. Tou druhou byla Sid. Adamovo napětí bylo okamžitě zpět. Jakmile si to uvědomil, pokusil se to nějak skrýt, ale Alena si jeho náhlého zkoprnění všimla. "Co je Adame?" zeptala se s nehraným zájmem. Její kamarád a jeho dost rychle měnící se nálady jí pomalu začínali dělat starosti. "Nic. Jen bych už měl jít..." odseknul Adam, kopl do sebe rychle zbytek piva, položil peníze za útratu na stůl a vystřelil pryč. Alena zůstala zaraženě sedět u stolu a jen chvíli zírala na dveře, ve kterých Adam zmizel z jejího dohledu. Nevěděla co si má v tu chvíli myslet. Poklidně dopila své pivo a také se vydala domů.

Mezitím Sid, která taktéž zaznamenala Adamovu přítomnost a pozdější úprk, zalitovala, že se nechala přemluvit svojí spolubydlící aby spolu zašly do baru. Její spolubydlící se jmenovala Viktorie Janečková, ale nikdo jí neřekl jinak než Viky a právě do tohoto baru chodila pravidelně zpívat jako tajemná Lady X. Viky viděla, že Sid na odcházejícího Adama zírá víc než jakýkoliv jiný člověk by zíral a tak se dala do vyptávání: "Ančo? Co to bylo za kluka, že jsi na něm mohla voči nechat?" Sid si uvědomila, že stále zírá do prázdna směrem, kudy Adam z baru odešel, proto zatřásla hlavou a dala se do vytváření další lži: "Ale jen jeden kolega, se kterým jsem si úplně nesedla." Viky na své tváři vytvořila velice zvláštní grimasu, kterou dala najevo, že chápe. Anička si pak konečně objednala drink a dala se do povídání si s Viky. Na Adama rychle zapomněla a celý večer v baru si docela užila. Obzvlášť když měla možnost zjistit jak skvělá je Viky zpěvačka.

Tenkrát? A co teď?Kde žijí příběhy. Začni objevovat