c.r.u.s.h.

26.

Už se blížil čas, kdy mě měl Josh vyzvednout, tak jsem si šla dodělat vlasy. Sčesala jsem je dozadu, nad ušima jsem si udělala zaplétané copánky až dozadu a zbytek vlasů jsem dala do drdolu na týlu. Modrý pramínek jsem schovala dospod, protože by mi neladil k šatům. Oči jsem si namalovala světlými lesklými stíny, dala si řasenku.

Proslov jsem dodělala včera večer a myslím, že je úžasný. Koukla jsem se na pozvánku na stole. 

Mia Caulfieldová a doprovod, hlásala.

Všichni máme sraz v pět hodin v hotelu, který domluvili Liam s Lau. Josh napsal Johnovi, ať tam přijede v půl šesté a vezme Jen nějaké šaty. Doufám, že všechno bude klapat.

 Akorát mi prozvonil mobil. Byl to Josh. Vzala jsem si psaníčko, dala do něj telefon a vzala klíče. Ještě jsem z postele vzala dárek pro Jenny balíček ze Sephory doplňený o náušnice Swarovski. Josh stál venku před autem. Měl na sobě sako a bílou košili. 

,,Páni, Mio, tobě to sluší," poznamenal. Ihned jsem se začervenala. 

,,Děkuju. Zrovna jsem o tobě chtěla říct to samé," řekla jsem a nastoupila do auta. Josh za mnou zavřel dveře, obešel auto a sedl si na místo řidiče.

,,Máš proslov?" zeptal se, když jsme vyjeli. 

,,Samozřejmě. A ty?" zeptala jsem se na oplátku. 

,,Co si myslíš? Jeniny pětadvacetiny plánujeme s Liamem už dlouho, takže jsem proslov dával postupně dohromady...Však víš, naše přátelství a tak... Jaký máš vůbec ty proslov?" zeptal se. 

,,To bys chtěl vědět, co? Nech se překvapit," řekla jsem a usmála se. 

,,Snad to vydržím," řekl. 

,,No budeš muset. Nic jinýho ti nezbývá..." 

,,No, to asi taky víš, ale zvědavost je taky jedna z mých vlastností," řekl s očima přilepenýma na cestě. 

,,Musím se přiznat, že tohle jsem nevěděla," připustila jsem.

Zbytek cesty jsme si jen povídali o nepodstatných věcech a o tom, že Josh musí zítra odjet na Teen Choice Awards, což mě trochu zamrzelo, ale hlasovala jsem pro něj, Jen i Mockingjay část první, takže jsem to pochopila.

,,Madam," řekl Josh, když mi pomáhal z auta ven. 

,,Děkuji, pane," řekla jsem a usmála se na něj. Hned po tom, co jsem se dostala z auta, jsme se tomu zasmáli. 

,,Co? Nejsi snad zvyklá na gentlemany?" zeptal se. 

,,Ne, to opravdu ne." 

Došli jsme ke vchodu hotelu, kde nás přivítal zaměstnanec v uniformě. Dovedl nás do pronajatého sálu, který máme celý pro sebe a který budou celý večer hlídat hlídači. 

,,Lau!" přivítala jsem svou nejlepší kamarádku. 

,,Ahoj. Jak se ti to líbí?" zeptala se. Porozhlédla jsem se kolem. Jak bylo plánované, všechno bylo v růžovém a stříbrném. 

,,Je to vážně pěkný," pochválila jsem to. 

,,Sluší ti to. I Josh si to myslí. Je to na něm vidět," řekla. 

,,Děkuju. A přestaň s tim," odpověděla jsem. 

,,No dobře..."