19.

279 31 10
                                    

Právě jsem se vzbudila a sestra mi donesla snídani. Skládá se z dvou toastových chlebů, přesnídávky a čaje. Se sádrou na ruce se jí vážně špatně. Sakra! Potřebovala bych, aby mě někdo nakrmil, vážně, pravákovi se jí levou rukou špatně. Jako na zavolanou se ve dveřích objevila mamka. 

,,Už jsi vzhůru?" zeptala se. 

,,Jo... Mami, můžu tě o něco poprosit?" 

,,Jasně, co potřebuješ?" 

,,Nakrmíš mě?" Mamka vyprskla smíchy. ,,Nesměj se," nakážu jí, ale ihned se k ní přidávám. 

,,Se sádrou je to těžký, co?" zeptala se, když se vzpamatovala. 

,,Ani nevíš," povzdechla jsem si. 

,,To je v pohodě," řekla a dala mi napít čaje. 

,,Kde je taťka?" zeptala jsem se. 

,,Ještě spí. Je unavenej z tý cesty a z toho čekání na tebe." 

,,Aha... Ještě, že mám manželskou postel. Spíte u mě, že jo?" řekla jsem. 

,,To jo. Ale nevím, k čemu ji máš," řekla. 

,,Můžu se roztahovat, jak chci, a stejně nespadnu." 

,,To máš pravdu," usmála se.

,,Slečno Caulfieldová?" ozve se sestřička ze dveří. 

,,Ano?" 

,,Na recepci vám přišly tyhle dopisy," řekla a položila mi hromádku obálek na peřinu. 

,,Děkuji vám," řekla jsem, sestra přikývla a odešla. 

,,Co to je?" zeptala se mamka. 

,,Dopisy od fanoušků," odpověděla jsem. Na internetu se v den nehody objevily fotky Joshe, jak se ke mně krčí. I když jsem byla trochu pomlácená, moje identita se neutajila a internet zaplavily i člunky o tom, že přítelkyně Joshe Hutchersona je zraněná.

,,Od fanoušků? Tolik?" diví se. 

,,Jo. Už včera přišly. Jo, počkej!" vzpomněla jsem si na ten dopis ze včera. 

,,Na, čti," podala jsem ji ho. 

Přejížděla očima po řádkách. ,,Měla by ses s ním sejít," řekla, když si to dočetla. 

,,Myslíš?" zeptala jsem se. 

,,Asi jo. Chce ti jen pomoct. Třeba když se s ním nesejdeš, bude mít výčitky jako Josh." 

,,No tak to bych za ním asi měla jít," řekla jsem. 

,,Ale jaksi mám polámaná žebra," zaskučela jsem. 

,,Tak to chvíli počká. Já půjdu pryč a ty se prospi. Spánek léčí," řekla a dala mi pusu na čelo. 

Zavřu oči a ponořím se do říše snů.

,,Nechte toho!" okřikuju lidi okolo sebe. Všichni se po mně sápají a nenechají mě být. 

,,Co Josh?" ozývá se z jedné strany. 

,,Kdy vyjde další knížka?" ozývá se z druhé. Tohle by se ještě dalo snést, ale další pokřiky mě odrovnávají. 

,,Co jsi udělala, že jsi tak slavná? Nic!" 

,,Nech Joshe být." Ještě abych s ním něco měla... 

,,Nechte mě. Běžte pryč!" opakuji stále dokola, ale oni ne a ne nechat na pokoji. Když v tom na mě sáhne malá holka a stáhne mi šaty pryč. Stojím tam před desítkami foťáků a stovkami lidí jen ve spodním prádle.

c.r.u.s.h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat