c.r.u.s.h.

34. Jennifer's POV

  Bylo ráno dne premiéry v Londýně a já jsem byla ve svém pokoji a snídala přinesenou snídani. Zrovna jsem měla v puse kousek housky, když se otevřely dveře a Woody řekl: "Dobré ráno." Něž jsem rozkousala a spolkla tu housku, vycházely ze mě věchny možný zvuky. "Ugh. Ahm. Bleh. Ergh..." "Cože? Jak se mám? Dobře. A co ty?" Woody si ze mě dělal srandu. "Co tu děláš? Nevíš, že se nějdřív ťuká?" "Ne, pověz mi to, Jennifer. By the way, dobrý přivítání," řekl. Šla jsem k němu a objala ho. "To už je lepší," řekl. "Prohrál jsi," oznámila jsem mu. "Cože? Tys to udělala?" zeptal se. "Jo. Koukni se." Dala jsem mu můj telefon a on zapl to video. Bylo strašný to znovu poslouchat, ale to, že Woody kvůli tomuhle půjde v pyžamu bylo...vynahrazující. "No super." "Nemáš zač. A teď už běž," řekla jsem. Hned jak se za ním zavřely dveře, dosnídala jsem.   

Dopoledne jsme strávili s klukama a Woodym u Liama v pokoji. Jen tak jsme si povídali a pak četli tweety k dnešní premiéře. Vždycky jsem chtěla, aby mě lidi měli rádi a já jim pomáhala, proto jsem se chtěla stát doktorkou, ale nevěděla jsem, že mě někdy bude mít rádo tolik lidí.

Asi v šest hodin se u mě v pokoji sešla moje kadeřnice a maskérka. "Jennifer, podle šatů jsme se shodly na tom, že vlasy budeš mít dneska rozpuštěný a tmavý stíny a ne moc výraznou rtěnku." "Dobře. Tak já si jdu dát sprchu, umýt si vlasy a přijdu," řekla jsem. Zapla jsem si teplou vodu a celá vlezla pod proud vody. "Holka, dneska to zvládneš," řekla jsem si pro sebe a usmála se. Najednou se mi po tváři spustily jiné teplé kapky-moje slzy. "Ne, teď ne," řekla jsem si, ale nepomohlo to. Stála jsem tam ve sprše opřená zády o studené dlaždičky a brečela jsem. Kvůli Chrisovi. Našel si jinou, protože ona není slavná a nemusí jezdit na premiéry svých filmů a podobně. Jenže on nechápal, že tohle za chvíli skončí. Sly jsem ještě nechala slzama a zatím jsem si umyla vlasy. Pak jsem se pustila do zbytku těla a až potom jsem si otřela slzy a vyšla ze sprchy. Trochu jsem se utřela a oblékla si župan, pod kterým jsem byla jen ve spodním prádle. Koukla jsem se na sebe do zrcadla. "To bude dobrý, vzchop se." Utřela jsem si poslední slzu a šla zpátky do pokoje. "Šampón mi stekl do očí," zalhala jsem, než se jedna z nich stihla na něco zeptat. "Nevadí. Stejně začneme s vlasama, než uschnou."  Sedla jsem si na židli a užívala si čechrání a fénování vlasů. Celkem to trvalo asi hodinu a půl, než jsem měla perfektně učesané a lakem zpevněné vlasy. "Páni," pochválila jsem to. "Tak teď make-up. Oči už máš dobré?" zeptala se maskérka. "Jo, už jo," řekla jsem. Zavřela jsem oči a nechala jí, ať si dělá svoji práci. 

Po celkové době tří hodin byly se vším hotové a pomohly mi dostat se do šatů. Bála jsem se, že s mou nešikovností mi vykouknou prsa ven nebo něco podobnýho. Takže jsem si dávala velký pozor. Nasedla jsem do auta a vezla se ulicemui Londýna k červenému koberci, okolo kterého stály tisíce naštěstí anglicky mluvících lidí. Jakmile jsem vystoupila, mělajsem za zády dva bodyguardy. Vzala jsem si do ruky fix a začala se všem podepisovat. Při podepisování moc nevnímám okolo sebe. Po dvaceti minutách mě strašně bolela ruka, ale já to nevzdala a i přesto, že jsem levák, začala jsem se podepisovat pravou rukou. Naštěstí asi čvrt hodiny po mé výměně rukou jsem se měla dostavit na rozhovor, takže si moje ruce trochu odpočinuly. Každý rok to tu uvádí a dělá rozhovory ta samá reportérka. (P.A. nevím, jak se jmenuje a nemohla jsem to najít :/) Po rozhovoru jsem ještě na pár minut odběhla podepisovat se. Pak jsme se společně vyfotili, zkoukli ohňostroj, který byl velkolepý, a nakonec jsme šli do kina. Bylo plný lidí-jak jinak. Nejdřív jsme si stoupli před plátno, se všemi se přivítali. Pak jsme se usadili a už asi po...čtvrtý celkem jsme zkoukli film. 

 Až na afterparty jsem si pořádně odpočala, protože jsem byla mezi svými. "Dáte si něco?" zeptala se mě slečna u baru. "Prosím zatím vodu," řekla jsem, protože jsem věděla, že Josh s Liamem mě donutí do něčeho jinýho. "Citron a led?" zeptala se. "Jen citron," odpověděla jsem. Vzala jsem si skleničku s sebou za Natalií. "Promiň, Jen, za tu pusu," řekla se smíchem. "Né, dobrý. Kdybych tě nepozdravila, neotočila by ses," řekla jsem. "Aspoň jsme pobavily svět." "To teda." Ještě že je Natalie v pohodě a známe se spolu dýl. "Dáš si se mnou něco?" zeptala se. "Ale jo..." řekla jsem a zašly jsme k baru, kde si něco objednávala Gwendoline. "Co si dáváš?" zeptala se Nat. Ty dvě se znají už z natáčení Hry o trůny, takže si toho asi mají dost co říct. "Jen sklenku červenýho." "Gwendoline, jak se ti líbila tvá první filmová premiéra?" zeptala jsem se. "Prostě wow. Je to neskutečný. Hlavně oproti natáčení takovej oddych. A zábava." "Koho tu máme!" ozval se mi za ramenem Josh. "Hun," pozdravila jsem ho a objala ho. "Kde máš ty sexy šaty?" zeptal se a nadzvedl obočí. Plácla jsem ho po ruce. "Zaprvé, jsem tvoje nejlepší kamarádka a ty máš holku! A zadruhé, tohle je mnohem pohodlnější," řekla jsem. "Nemyslel jsem to nijak špatně.," bránil se. "Já vím. Kde máš Liama?" "Volá s Laurou. Za chvíli je tu. Zatím si něco dáme?" "Už jsem slíbila Natalii, že si s ní něco dám, že?" Otočila jsem se k ní. "Jo. Chceš taky tohle víno?" zeptala se. "Třeba. Joshi, ty taky?" zeptala jsem se ho. "Než přijde Liam, jednu stihnem." Nat nám všem objednala a pak jsme si sedli ke stolu. "Víte o tom, že Woody půjde na Photo Call v pyžamu?" zeptal se Josh holek. "Ne, fakt? Jakto?" udivila se Nat. "Prohrál sázku," řekla jsem. "Aha. Toho bude plnej internet," řekla Gwend. Takhle já jí neříkám, ale je to kratší než celý její jméno. "Hele, Gwendoline, ty na premiéru v Los Angeles nejdeš, viď?" zeptal se Josh. "Ne, proč?" "No, s mojí přítelkyní koukáme na Hru o trůny, tak jsem myslel, že bys mi mohla pro ní dát autogram,"řekl. To je tak roztomilý. Jsem ráda, že jsou spolu. "A Margaery ráda nemá, nebo co?" Nat se zasmála. "Neboj, Margaery zbožňuje, ale s tebou se potká na premiéře v LA." "Tak to se těším, až ji potkám," řekla a nasadila ten její úsměv. "Tady jste. Hledali jsme vás po celym baru," řekl právě přicházející Liam s Woodym za sebou. "Tady. Jen tak si povídáme." 

V Londýně jsme strávili ještě další dva dny a pak jsme se přesunuli do Francie, na kterou jsem se díky Woodymu těšila. Když se objevil v pyžamu, všichni jsme se začali smát. Neměl na sobě boty, ale jen ponožky. Fotografové a ostaní lidi na něj jen nevěřícně koukali, ale my se smíchy popadali za břicha. To bylo na Francii asi to nejlepší. Nevím proč, ale přišlo mi, že tahle premiéra byla ze všech nejmenší. JAko vždy jsem se soustředila jen na podepisování se. Jediný okamžit, který z premiéry stojí za zmínku je to, že jsem se potkala s jedním děvčetem z Make a Wish a její kamarádkou. Ona využila svoje přání, aby se se mnou potkala! Vzala jsem je s sebou se vyfotit, tak mají zážitek na dost douho. 

O premiéře v Madridu se nebudu ani zmiňovat. Můj velkolepý pád je teď všude na internetu. Měla jsem na sobě šaty s krajkou dole a vysoký podpatky. Jeden podpatek se mi zahákl do těch šatů, tak jsem si ho chtěla vyvlíct a jak jsem stála jen na jedný noze, nějak jsem se zamotala a spadla. Ale za všechno na světě bych se tohohle nikdy nevzdala, protože kdybych nepřijala roli Katniss, nikdy bych se nepoznala s Liamem a Joshem, kteří jsou mí nejlepší kamarádi všech dob!

Další premiéry <3 Další kapitola :D Jetš než vám sem začnu spát straaašně dlouhou zprávu, dávám vám sem reklamu :d Na Joshifer povídku od simakapo "Beginning Joshifer"

No a teď už se můžu pustit do toho. :D Co si myslíte o tom, že to všechno končí? Pro mě je Hunger Games velká a velmi emocionální část mýho života. Všichni jsme tady podobně staří, takže můžu říct, že HG jsme procházeli pubertou... A teď to má všechno skončit? Naposledy čekat nadšení před kinem, říkat si, jak to asi dají do filmu...  Kdo bude hrát toho a kdo tamtu? Tomuhle všemu je konec. Strašně málo fotek Joshifer a celého našeho tria a ostatních. Poslední měsíc se koukám na starý fotky, fanmady a poslouchám dokola soundtracky... Brečím a brečím... Ale jako tributes musíme být silní, aby nikdo na tuto úžasnou trilogii nikdo nikdy nezapomněl. _III_

-barunkajano