c.r.u.s.h.

17.

Zhluboka jsem se nadechla.  ,,Mio!" Uslyšela jsem Joshův hlas. Byli tu všichni. 

,,Mami? Tati?" Mamka brečela. Taťka ji objímal. 

,,Broučku, ty jsi vzhůru," řekla mamka a pohladila mě po čele. 

,,Asi bychom měli zavolat doktora," řekla Lau.

Když přišla sestřička s doktorem, všichni odešli na chodbu. ,,Slečno Caulfieldová, co všechno si pamatujete?" zeptala se mě sestřička, zatímco mi doktor měřil tlak. Zapátrala jsem v paměti a vzpomněla jsem si na poslední okamžik, než se všechno změnilo v nekonečnou tmu. 

,,Porazilo mě auto." 

,,Ano. Pan Hutcherson zavolal sanitku," řekl doktor. Nad tím pan Hutcherson jsem se musela zasmát. 

,,Ano. Byli jsme běhat. V Central Parku," dodala jsem. 

,,Správně. Po té nehodě jste strávila tři dny v kómatu. Kolik ukazuji prstů?" zeptal se a zvedl pravou ruku. 

,,Dva," odpověděla jsem. 

,,Ano. Jste na tom velmi dobře, to vám můžu říct jistě," řekl. 

,,Kdyby jste cokoliv potřebovala, zazvoňte na tohle tlačítko," řekla sestřička a ukázala mi tlačítko u mé postele. 

,,Dobře, děkuji," řekla jsem a oni odešli.

》》》

První ke mně přišli rodiče. Mamka měla trochu rozmazanou řasenku a taťka se jen usmíval. 

,,Ahoj," pozdravila jsem je. 

,,Ahoj. Jak se cítíš?" zeptal se tatínek. 

,,Už dobře. Vy jste sem přijeli tak rychle." 

,,To víš. Na dálnici jsme jeli nejmíň tři sta za hodinu," usmála se mamka. ,,Vzali jsme rovnou ten tvůj dárek k narozeninám," dodala a vytáhla krabici zabalenou v papíře a omotanou stužkou. 

,,Rozbal si to," pobídl mě taťka. Kanyla mi trochu překážela, ale nakonec jsem to rozbalila. 

,,Mami! Tati!" Skoro jsem vykřikla. Byl to nový notebook. 

,,Víme, jak dlouho už máš tamten a napadlo nás, když se ti teď pořádně rozjíždí kariéra spisovatelky, že se ti bude hodit nový," řekla mamka. 

,,Nemuseli jste za mě tolik utrácet," řekla jsem. 

,,Ne. Nemuseli, ale chtěli jsme," řekl taťka a zvedl se. 

,,Kam jdete?" zeptala jsem se. 

,,Je tu ještě hodně lidí, který si s tebou chtějí popovídat," řekl taťka. 

,,Pravda," řekla mamka a naklonila se k mému uchu. 

,,Josh tu byl celý tři dny v kuse," zašeptala. 

,,Mamí," zasmála jsem se, "jsi horší než puberťák."

》》》

Když odešli, chvíli trvalo, než někdo přišel. 

,,Lau!" přivítala jsem ji hned, jakmile vykoukla ze dveří.

,,Ahoj." Usmála se. Za ní přišel do pokoje Liam. ,,Ahoj, Mio," pozdravil mě. 

,,Čau, Liame," pozdravila jsem ho taky. Jsem vážně ráda, že je všechny vidím. Je to jako by se oni probudili z kómatu a ne já. 

,,Jak je?" zeptala se Lau. 

,,Dobře. Odpočatě." Zasmáli se. 

,,Máš zpátky smysl pro humor. Myslím, že jsi vyléčená," řekl Liam.