c.r.u.s.h.

5.

,,Máš ty otázky? " volám z koupelny na Lau. 

,,Ne, jsem úplně blbá," zasměje se. "Na zapomínání jsi tu přece ty," dodá. No jo. Ona mi snad celý život bude vyčítat to, že jsem za nás ve škole zapomněla udělat prezentaci. 

,,No jo, klídek, "řeknu a vyjdu z koupelny jen ve spodním prádle. 

,,To uděláš na Jen dobrej dojem," řekne Lau dojídajíc toast od snídaně. 

,,Nevím, co si mám vzít na sebe. Něco pohodlnýho, nebo společenskýho?" 

,,Udělej kompromis. Já si beru sukni a pohodlný triko, "řekne Lau a vytáhne z kufru oblečení. 

,,Tak kraťasy s košilí?" zeptám se a přiložím si k tělu džínový kraťasy a broskvovou košili. 

,,To bude ono," řekne. 

,,Jsem nervózní, jako bych šla na rande, " zasměju se. 

,,Pokud jste s Jennifer obě na holky..." Lau pokrčí rameny.  Ježiš, ta je blbá.

Dostaly jsme vzkaz, že v jednu hodinu máme být v kavárně, která je hned vedle našeho hotelu. Nechceme přijít pozdě, tak vycházíme ve třičtvrtě. Kavárna je jen z půlky plná. Sedneme si ke stolu vzadu a objednáme si kafe. Přesně v jednu hodinu se otevřou dveře a stojí v nich vysoký svalnatý chlap, ne Jennifer. 

,,Slečna Caulfieldová? " zvolá po celý kavárně. Nesměle zvednu ruku a přikývnu. On dojde k nám a představí se. 

,,Jsem John Adamson. Ten z dopisu od Agent Enterprise. Mám vás tu vyzvednout a odvézt." "

,,Myslely jsme, že se s ní setkáme tady," řekne Lau. 

,,Ne. Odvezu vás k ní domů. Chce to prý úplně soukromě,"řekne John s nepatrným úsměvem. I když má vzbuzovat respekt, mě přijde milý. 

,,Tak jo teda, "řekne Lau a zvedne se. Zaplatím za naše kafe a rychle je doženu. Nastoupíme do černého Mercedesu a nejedeme ani čtvrt hodiny a jsme na příjezdové cestě k domu Lawrencových.

 Ten dům znám z časopisů, jako je Cosmopolitan, Joy, z Googlu. Nikdy jsem netušila, že před ním budu stát. 

,,Prosím, pojďte, " ukáže John směrem k domu. 

,,Vážně tam teď půjdeme?" zašeptá Lau. John to nejspíš slyšel, protože se pousmál. Z toho dopisu jsem si ho představovala jako nějakýho čtyřicatníka, ale jemu může být tak maximálně třicet. Zastavíme se před dveřmi a John zaklepe a otevře. Nesměle překročím práh. Jsem tu! V domě, v kterém jsem chtěla být odjakživa. 

,,Dokázaly, teda dokázalas to až sem, " popostrčí mě Lau.

,,Dobré odpoledne, Johne," volá z kuchyně ženský hlas.

,,Dobré odpoledne, Karen, " odpoví John. Karen? Jako mamka Jennifer? 

,,To už máš ta děvčata?" říká, když odkládá utěrku a jde k nám. Jde k nám!

,,Ano," řekne John. 

,,Ahoj. Já jsem Karen. Vy jste Mia a Laura, že?" představí se a podá nám ruce. 

,,Ano, velice nás těší, " řekne Lau. 

,,Jennifer hned přijde." Jakmile to dořekne, slyším ze shora bouchnutí dveří. Slyším dupot nohou na schodech. Jennifer seskočí z posledních dvou schodů. 

Bože! Stojí přímo přede mnou. Na živo je ještě hezčí. A já jsem v jejím domě. Lau do mě bouchne, abych se probudila. Samozřejmě, že jsem stála spusou dokořán.

,,Ehm, dobrý den, já jsem Mia," představím se. 

,,A já Laura," přidá se omámeně Lau. 

,,Já jsem Jennifer, ale to už víte," zasměje se. Nevím, co říct. Sakra Lau, pomoz mi... 

,,Mm. Kde budeme psát? " zeptala se Lau. Uf. Mohla říct něco lepšího, ale tohle stačí. 

,,Dneska u mě v pokoji, jestli vám to nevadí," řekne. 

,,Tak dobře," řeknu tak klidně, že to vůbec nevypadá, že mi v těle každá buňka jásá.

Následujeme Jennifer nahoru po schodech. 

,,Chcete něco donést, děvčata?" zavolá Karen. 

,,Limonádu prosím," zavolá Jen. Vejdeme do Jenino pokoje. Je plný plakátů z dětství, fotek s kamarádkami, fotek s lidmi z natáčení různých filmů, je tu i paruka z Mockingjay. 

,,Posaďte se na postel. Omlouvám se, že musíme být tady, ale já jsem nechtěla kvůli novinářům ven," řekne. 

,,To je v pohodě," řekne Lau. Někdo zaťuká na dveře. 

,,Máte tu to pití, " řekne Karen. 

,,Díky, mami. Polož to na stůl, prosím," řekne Jennifer. 

,,Začneme? " zeptá se, když Karen odejde.

Probrali jsme celé dětství a školu. Všechno to samozřejmě vím, ale Jennifer k tomu přidala různé historky a tak. Bylo půl osmé, když jsme se rozhodly, že skončíme. Stihly jsme vše až do střední školy. 

,,Nechcete se zdržet na večeři?" zeptá se Jennifer. 

,,Nechceme vás obtěžovat. A určitě máte už svůj program," řeknu. 

,,Takže. Za prvé, nebudete obtěžovat. Mamka s tím počítá. Za druhé, nevykejte mi. Jste jen o pár let mladší, než já," povzdechne si Jennifer. Ona nám nabídla tykání! Ty kráso! 

,,No tak dobře," řekne Lau. 

,,Tak já jsem Jennifer, "podá mi ruku s úsměvem. 

,,Já jsem Mia, " řeknu. 

,,Laura." 

,,Tak, to by jsme měly. Jdeme tedy? " zeptá se Jen. 

,,Dobře, " pousměju se.  

Zbytek večera jsme si užily ve společnosti Jen, Karen a jejího manžela Garyho, který přišel hned před večeří.