c.r.u.s.h.

33. Liam's POV

"Lau, jsi si jistá, že nechceš letět se mnou?" zeptal jsem se jí asi už po sté. "Ne, leť sám. Já s tebou půjdu v LA...A nastěhuju se na ty dny, kdy budeš pryč, k Mie. Do Evropy se spolu podíváme, až poletíme k našim," řekla s klidnou tváří. "Ok... Dobře. Budu ti posílat snapy," slíbil jsem jí. Kvůli Lau jsem si založil Snapchat i Instagram, ale Snapchat nedám nikam na internet, protože nechci miliony snapů od fanoušků. "Dobře. Budu se koukat na přenosy..." řekla. "Já vím, že budeš," řekl jsem nahnul se, abych jí mohl políbit. Schoulila se do klubíčka a s hlavou na mém rameni usnula. Já jsem kvůli nervozitě, nebo spíš nadšenosti, usnul až asi hodinu po ní.
》》》
"Měj se hezky," řekl jsem Lau na letišti na rozloučenou. "Neboj se. Ať se ti nic nestane, podepiš se co nejvíce lidem a taky se měj hezky," řekla. "Budu ti pořád psát." "A já tobě. Budeš mi chybět," řekla a políbila mě. Pořádně jsem se přitiskl na její rty a pohladil ji po vlasech. Někde vedle nás se podobným způsobem loučili Josh s Miou... "Dost, jinak neodjedu a zklamu tisíce fanoušků z Evropy," přerušil jsem jí, i když jsem nechtěl. "Dobře." Políbila mě naposledy a naše ruce se rozpojily. "Miluju tě," řekl jsem. "A já tebe." Spolu jsme došli za Miou, abych se s ní taky rozloučil a Lau s ní pojede domů. Jenže Josh se nemohl od Mii odtrhnout. Nakonec ho Mia donutila a my jsme šli do tunelu, kde už stála Jennifer. "Vy jste takoví romantici," zaškádlila. Nevěděl jsem, co na to říct, tak jsem se jen usmál. "Bojim se o Miu. Co když se Claudie o něco pokusí, když tu nebudu?" zeptal se Josh starostlivě. Ale nikdo nevěděl, co mu odpovědět. Pak trochu klidněji dodal: "Ale Rick to zvládne. A taky bude s Laurou." "Kdo je Rick?" zeptala se Jennifer. "Miin bodyguard," odpověděl jsem dřív, než to stihl Josh. "Jo ták. Jak znám Johna a ostatní, nemusíš se bát." "Já vím, že ne. Ale když si vezmeš, jak se k Mie dostala minule..." "Klid. Ty se nemusíš bát a my si užijeme pár dní, o máme zase čas na sebe," rozhodla Jennifer. Ona je vážně jako naše starší sestra. Ve dveřích letadla jsem se musel trochu přikrčit. "Tady jste! Taky se loučíte sto let. A někdy ty vaše holky musím poznat," přivítala nás Liz. Ona je zase jako naše mladá sexy mamka. "Počkej si na premiéru v LA... Půjdou s námi," řekl Josh. "A co ty? Jak se máš?" Jennifer změnila téma. Sedl jsem si na svoje místo a Josh vedle mne. "Mimochodem, pěkný vlasy," okomentoval jsem Joshův nový účes. Po stranách kratší než uprostřed. "Díky. Už to bylo moc dlouhý." "A jak se vám s Miou daří, pokud nepočítáme Claudii?" zeptal jsem se. "Výborně. Mamka jí má ráda," řekl s úsměvem na tváři. "Jo, všiml jsem si na tom otiskování..." Každý z nás si mohl na Hand&Foot Print přivést tři lidi... Josh tam měl Miu a rodiče a já Lau a rodiče. Jennifer tam měla jen mamku, protože Gary nemohl a vypadá to, že s Chrisem se rozešli, ale nebudu se na to ptát, počkám, jestli nám to řekne sama... "To mi připomíná, že potřebuju od Jennifer pomoct," řekl Josh a zvedl se. Natočil jsem se k nim, abych to slyšel taky. Tak jako tak, byli jsme od sebe asi jen metr... "Jen, potřebuju pomoct. Mia mi slíbila, že se mnou půjde na premiéru v Los Angeles... Pomohla bys mi pro ní sehnat nějaký šaty? Nechceš...já nevím jak to funguje, ale nějak to domluvit s Diorem? Já fakt nevím..." řekl. Ještě že jsme tohle s Lau zřídili už dřív. "Jasně, že jo!" souhlasila.
》》》
Když jsme doletěli do Berlína, byla už tma. Na letišti na nás čekala řada aut. Nechápu, proč jsme nemohli jet jedním... Skrz davy fanoušků u vchodu jsme se dostali do hotelu. Naštěstí aspoň tam bydlíme vedle sebe. Časový posun způsobil, že nikdo z nás nebyl unavený, tak jsme se dohodli na večeři. Jennifer našla na internetu nedalekou restauraci, kde jsme se sešli. "Kde myslíte, že bude letos nejlepší premiéra?" zeptal se Josh. "Sázka?" Jennifer nadzvedla obočí. "Dobře," řekl jsem. "Sázím na Londýn," řekl Josh rychleji než my ostatní. "Hej!" Zasmála se Liz. "Tak jo, Joshi. Když bude někde lepší premiéra než v Londýně, budeš muset..." Jennifer začala přemýšlet. "Vybereme ti tři náhodný fanynky, se kterýma si budeš jeden den volat na Skype," řekl jsem. „Díky...Ale já neprohraju." „Někdo další?" zeptal jsem se. „Co ty, Liz?" "Hele, vsaďte se, že až zítra přijede Donald, řekne, jak nenávidí Německej přízvuk," navrhla Jen. „Nemyslím si. Kdo se se mnou vsadí?" řekla Liz. " Tak já," Jennifer souhlasila. „Takže vy, holky... Když prohraje Jennifer, založí si Instagram a bude tam každý den vkládat alespoň jednu fotku, a když prohraje Liz, stráví jeden den v těch botách Effie, co si odnesla domů," navrhl tentokrát Josh. "To si děláš srandu?" Obě se na něj otočily. Jenže jim nevadilo, co musí udělat, ale to, že  já nemusím nic. "To není fér. Liame, o co se sázíš ty?" No... A co bych mohl? "Tak... Určitě tu nějaká fanynka omdlí,"řekl jsem Už několikrát se nám to stalo. „Dobře. Když ne, oholíš si nohy," řekla Liz. Všichni jsme se začali smát. Jennifer držela u ucha telefon. „Komu voláš?"zeptal se Josh. Jennifer jen pokynula rukou. "Ahoj, Woody. Hele, právě jsme s klukama a s Liz na večeři a různě se sázíme. O co se chceš vsadit ty?" Aha, takže Woody. "Nezajímá mě, že ještě spíš. Právě by mělo být...něco kolem poledne. Tak o co se sázíš?" Jennifer nechala Woodymu čas na rozmýšlení. "Ne, to ne. Já přijedu jako poslední, takže on na to bude mít víc času. Vymysli si něco lepšího," řekla. My tři jsme jí sledovali a snažili se odhadnout, co Woody říkal. "To si děláš srandu? No tak dobře. Já to udělám a nahraju ti to, ale ty, když tak rád spíš, půjdeš na Photocall v Paříži v tvym oblíbenym pyžamu a bez bot!" Sice jsem nevěděl, co má Jennifer udělat, ale na Woodyho v pyžamu se těším. "Co musíš udělat?" zeptala se Liz. "Nejdřív se chtěl vsadit o to, že Josh se podepíše vícero fanouškům, ale to by bylo nefér, protože přijíždí dřív než já. Takže řekl, že mám z okna svýho pokoje nahlas zazpívat co chci," vysvětlila. "Tak to abysme šli, ne?" Zasmál jsem se.