Když mě hlídá démon

Rád provokuje

,,Už jsem přeci říkala, že se oblíknout dokážu!" zakřičela jsem.

Mezitím, co jsem se oblékala a fénovala se, dostala jsem brilantní nápad, jak se zbavit Sebastiana a jít ven s Nathanem bez jeho doprovodu.

Vyšla jsem z místnosti v krátkých šortkách, tílku s velkým výstřihem a Sebastian ke mně přistoupil, prohlédl si mě a následně zakroutil hlavou

,,Jste si jistá, že v tomto chcete jít ven?" zeptal se.

,,Je tam asi padesát stupňů... Ano, chci v tomhle jít ven,"

,,Budete terčem pro různá individua, úchyly a-" ,,Takže něco jako ty?" drze jsem se zeptala.

Věnoval mi vražedný pohled, ale hlavu nechal stále chladnou.

,,Nikoli," odpověděl. ,,Nikdo tak atraktivní, elegantně oblečený a inteligentní se za vámi ani neotočí," usmál se.

Byla jsem připravená mu jednu vrazit, ale on se jednoduše vyhnul a já dala pěstí do zdi. Po celé vile se rozezněl můj řev a naříkání, když mi krvácela ruka.

,,Jste v pořádku, slečno?" zeptal se s tím samým úsměvem, jako měl na začátku a vzal mou ruku.

,,Jdi ode mě, bastarde!" odstrčila jsem ho.

,,Chcete to pofoukat, či dát pusinku pro zmírnění bolesti?" zeptal se opět provokativně.

,,Pokud mi chceš dát pusinku, polib mi prdel!" zaječela jsem na něj.

,,Ale, ale... Zase ta nevhodná slova," zakroutil hlavou.

Podívala jsem se na své hodinky, na kterých byla jedna hodina. Čas na vyplnění mého plánu. Uklidnila jsem mého rozhořčeného ducha, který ve mně zuřil a podívala se s upřímným pohledem na Sebastiana.

,,Zahraješ si se mnou jednu hru?" zeptala jsem se ho milým tónem.

,,Ovšem. Jaká to bude? Šachy, či dáma, nebo něco dočista jiného?"

,,Hru na schovávanou znáš?" zeptala jsem se.

,,Ano znám... Ale není vám již patnáct let, slečno?" zeptal se.

,,Joo, to jo... Ale mám v sobě hravého ducha!" falešně jsem se usmála.

,,Mám pikat?" zeptal se.

,,Jo, můžeš klidně tady," otevřela jsem dveře do mého pokoje.

,,Ano slečno," řekl, když vstoupil do místnosti.

,,Do třiceti by to mělo stačit," řekla jsem, když jsem běžela po schodech.

Nechtěla jsem, aby slyšel, jak se otevírají dveře. Navíc byly jistě zamčené, a tak jsem to vzala, jako obvykle, oknem od jídelny. Běžela jsem přes naší velkou zahradu s mnoho květinami, pár jsem jich pošlapala. Bylo mi to stejně jedno, neměla jsem ráda ženské věci, milovala jsem černou a všechno černé.

Konečně jsem byla u brány, která byla samozřejmě zamčená.

,,Kurva!" zaklela jsem.

Nezbývalo mi nic jiného, než plot přelézt. V tom jsem měla praxi. Měla jsem oblibu v dělání nekalých věcí.

Když jsem přelezla plot, utíkala jsem na místo setkání, ale v polovině cesty mi někdo sáhl na rameno se slovy.

,,Slečno, neujasnili jsme si herní plochu,"

,,Sebastiane!" zakřičela jsem.

,,Ano?"

,,Co jsi sakra zač...,"

,,Jsem jen pekelně dobrý vychovatel,"

,,To bude tak trapný," povzdechla jsem si.

,,Kdyby sis alespoň nějak převlékl to podivný sako, nebo co to vlastně je!"

,,Jak si přejete, slečno,"

Uprostřed lesa se najednou začal svlékat a já na něj civěla s otevřenými ústy.

,,Sebastiane... Co to děláš...,"

,,Plním vaše přání,"

,,Obleč se...,"

,,Jak si přejete," kývl hlavou a začal se oblékat.

Mně se chtělo brečet zoufalstvím, ale nějak jsem to zakryla.

,,Zamkls, že jo...," zeptala jsem se s úšklebkem.

,,Zavřel jsem všechna okna, zamkl jsem a mířil za vámi,"

,,Aspoň, že tak...,"

Vytáhla jsem z kapsy mobil s tím, že zavolám Nathanovi ohledně změny místa srazu, protože s mým "pekelným" vychovatelem jsem vážně nechtěla chodit mezi lidi. Všechno jsem mu řekla a on teda souhlasil.

,,Sebastianeeeee," ozýval se z lesa mužský hlas.

Já se lekla a podívala se na Sebastiana, který vypadal vystrašeně. Pak jakoby svůj strach spolkl do sebe, usmál se na mě a řekl, ať počkám na místě, že se  hned vrátí. Ten muž se mi vážně nezdál a nemohla jsem pochopit, jak ho má matka, která nestrpí žádné podivnosti, zaměstnat.