Sebastian, střed pozornosti

1K 97 19
                                    

,,Udělal jsem nám čaj, ale obávám se, že vychladl," řekl zaraženě.

,,Nevadí... Prostě půjdem k tomu stolu, uklidníme se," upřela jsem pohled na Grella, který se snažil očistit otisk boty z jeho čela ,,posadíme se a budeme normálně konverzovat."

Sebastian přikývl a následně jsme všichni tři šli ke stolu, kde já si sedla na křeslo a ty dva na velkou sedačku. Grell se k Sebastianovi tak přimáčkl, že Sebastian musel všechny šálky poskládat na stůl a následně ho praštit tácem, na kterém všechny ty šálky byly, aby se začal chovat slušně.

Asi několik minut panovalo hrobové ticho. Přišlo mi to trapné a tak jsem začala konverzaci.

,,A jak jste se vy dva vůbec poznali?" usrkla jsem si čaje.

,,Zaučoval jsem ho," řekl Sebastian.

,,To zní tak... Sexy...," olízl se Grell.

Ze Sebastiana syčela zoufalost, ale nedával to dlouho najevo.

,,Mimochodem... Tohle oblečení je vážně pohodlnější, než to mé," usmál se.

,,Černá je vždy pohodlná," zasmála jsem se, ale přestala jsem, když jsem si uvědomila, že jeho předchozí oblečení bylo také v černé barvě.

Najednou Grellovi zazvonil mobil, který následně vzal.

,,Williame?"

,,Co si jako myslíš, že děláš... Okamžitě sem přijď, to si jako myslíš, že se budeš někde poflakovat?" ozvalo se z telefonu.

,,Ale teprve jsem-" ,,Okamžite!" řekl naštvaně hlas z telefonu a zavěsil.

Grell si povzdechl, objal Sebastiana, dal mu pusu na tvář a doslova utekl. Udělal to tak rychle, že to ani Sebastian nemohl postřehnout. Zdál se docela zmatený.

Já dopila můj čaj, to samé udělal Sebastian. Když se podíval do Grellova šálku a nasadil jeho nechápavý výraz, musela jsem se dovnitř podívat také. Na dně byly uvařené lístky čaje poskládané do srdíčka, ve kterém bylo napsané "S.M+G.S". On ho okamžitě vzal a hodil ho do křoví. Já se na něj podívala, naklonila hlavu a trochu se usmála. 

,,Jsi v pořádku?" zeptala jsem se.

,,Jistě," odpověděl s úsměvem.

Zbytek dne jsem strávila tím, že jsem seděla u počítače a psala si s kamarády. Občas mě přišel Sebastian zkontrolovat a ptal se, zda něco nepotřebuji. Občas také měl ty drzé narážky, za které bych mu nejraději dala přes držku.

,,Slečno, již je půl jedenácté. Čas se jít umýt a jít do postele."

Já se na něj podívala s naštvaným výrazem a kruhy pod očima.

,,Ještě pět minut," řekla jsem.

,,Ne, teď," řekl, přistoupil ke mně, násilně mě vzal a i přes mé vrtění se mě odnesl k dveřím do koupelny.

,,Zabiju tě," zabručela jsem a zavřela za sebou dveře.

Když mě hlídá démonKde žijí příběhy. Začni objevovat