Neopouštěj mě (S.M.)

**Psycholog**

V klidu jsme se najedli a poté se začali chystat k psychologovi. Oblékla jsem si černé džíny a šedivý svetr. Vlasy jsem si natočila kulmou a make-up jako vždy neřešila.

"Můžeme jít?" Houkl na mě Shawn.

"Jo.." Pokusila jsem se o úsměv.

"Neměj strach.."

Přikývla jsem a svou hlavu zabořila do jeho krku.

"Já nemám strach.." Zabrblala jsem mu do ramene.

"Dobře.." Propletl si se mnou prsty a ruka v ruce jsme se vydali k autu.

***

Čekárna se zdála prázdná. Usadili jsme se na koženkovou sedačku a vyčkávali příchod sestry.

"Pojďte dál" Vykoukla zpoza dveří mladší slečna a mile se na nás pousmála.

Zhluboka jsem se nadechla a společně se Shawnem vešla do ordinace.

"Dobrý den" Pozdravila jsem staršího muže sedícího na kožené židli.

"Dobrý" Široce se usmál a rukou pokynul směrem ke křeslu, které stálo naproti něho.

Poslušně jsem se usadila a pohlédla směrem k Shawnovi.

"Slečna Adamsová"

"Ano"

"Je pro vás důležité, aby tady váš přítel zůstal?"

"Ano"

"Dobrá tedy.. Posaďte se" Pokynul paží k druhému zelenému křesílku.

"Mohl bych se zeptat, co vás trápí?"

"Bojím se tmy.."

"To je v pořádku, hodně lidí se bojí tmy.."

Přikývla jsem a opět se podívala na Shawna.

"Každou noc se probouzí a pláče, křičí a trvá jí než se vzpamatuje. Vždy je celá zpocená a na těle má husí kůži.."

"Je možné, že by se někdy třepala?

Shawn přikývl, přičemž se vpíjel do psychologových potemnělých očí.

"Řekl bych, že trpíte panickými záchvaty."

To pro nás nebyla žádná novinka, jen potvrzení.

"Chtěla bych se toho zbavit.."

"O to se pokusíme.." Promne si bradu.
"Co vás přivádí k tomu, abyste se v noci probouzela?"

"Špatný sen"

"Opakuje se?"

"No.. Je v nich stále stejná postava, ale úplně shodné nejsou.."

"A ten sen,... O čem je?"

"N- no.. Já.."

"Dnes mi to říkat nemusíte. Chápu to, jsem pro vás zcela cizí osoba." Řekl a něco si zapsal do svého bloku.

"Můžu se zeptat, jak dlouho už to trvá?"

"Přibližně měsíc.."

"Můžete poté usnout, když se v noci probudíte?"

"Se světlem ano.."

"Proč se bojíte tmy?"

"Protože mi vždy připomene ten sen a protože mám strach, že je v té tmě někde ukrytá osoba z onoho snu."

***

Příští sezení jsem si domluvila na pondělí, takže za pár dní tuto léčebnu navštívím znovu. Zatím mi psycholog nějak nepomohl a myslím si, že ani nepomůže, ale dělám to kvůli Shawna.

"Jaké to bylo?" Zeptal se mě, když startoval auto.

"Šlo to.."

Shawn se jen pousmál a pohladil mě po stehně. Nuceně jsem mu úsměv opětovala a hlavu odvrátila k okýnku.

"Děje se něco?" Promluvil po dlouhém tichu.

"Ne.."

"Zlato.. Řekni mi to. Vidím to na tobě.."

"Miluješ mě?"

"Proč se ptáš? To je samozřejmost. Jsi moje všechno"

"Já vím, jen jsem to potřebovala slyšet.."

***

Právě se Shawnem ležím v posteli a v rukou držím bílý hrníček s čajem. Shawn upřeně zírá na displej svého telefonu a já ven z okna.
Ze stromů odlétává barevné listí, které dopadá na hlinitou půdu. Podzim je rozmanitý. Je krásný, a když tvoří pestré koberce z listí, cítíme se jako v malované pohádce. Kéž bych v takové pohádce žila, kéž by byl život podle mých představ. Ale mám Shawna, nemůžu si stěžovat, to on je v tuto chvíli můj život.
Vše pomalu zahaluje stín, který nekompromisně mění všechnu atmosféru v jinou. Šedivý chlad prostoupí do každého koutku a společně se stoupající intenzitou dopadajících kapek ve mně vyvolávají přemýšlivou náladu.
Vzpomněla jsem si na novou fotku, kterou Sophie nedávno přidala na Facebook. Je to fotografie rukou, ruka její a jejího nového přítele. Nechali si udělat společné tetování. Přijde mi směšné, že se znají tak krátce a už se se hrnou do tetovacího studia, ale je to jejich věc. Na mysl se mi vloudila jedna šílená myšlenka. Potěšilo by mě, kdyby si Shawn nechal vytetoval mé jméno. Přemýšlela jsem nad tím tak hloubavě, že jsem přestala vnímat okolní svět.

"Haloo!!" Shawny mi mával před obličejem a přitom se pobaveně chechtal.

Protřepala jsem hlavou a navázala s ním oční kontakt.

"Ať ti neukápne slina" Zasmál se.

Rychle jsem si otřela ústa, ale byla suchá. Záporně jsem zakroutila hlavou a slovy "HaHaHa" naznačila ironický smích.

"Nad čím jsi přemýšlela?"

"Nad ničím.."

"Řekni mi to."

"Jaké by bylo, kdyby jsi měl vytetované mé jméno.."

Shawn se zasmál a poté se svou hlavou opřel o tu mou.

"Nemusím si tvé jméno tetovat do kůže, mám ho vytetované v srdci"

Tady to ukončím. Doufám, že se vám dnešní part líbil. Budu ráda za každý hlas, komentář a přečtení. Ahoj 😘.