Zavedla jsem ho do svého pokoje.
"Kde máš rodiče?"
"Já.. Ehm.. V práci.." Zalhala jsem.
"Aha"
Shawn si lehl do mé postele a přivřel oční víčka. Vypadal sladce. Přála bych si ho mít vedle sebe pořád. Cítím se s ním tak... Šťastná?...
Převlékla jsem se do pohodlných tepláků a černého tílka, protože jsem se v džínách cítila poněkud stísněná.
"Co budeme dělat?" Zeptal se.
"Nic.."
Lehla jsem si vedle něj a zavřela oči, stejně tak, jako on.
Cítila jsem na sobě jeho pohled, bylo mi jasné, že jen co jsem oči zavřela, on je otevřel.
Nevím, co mě to popadlo, ale chtěla jsem si s ním trochu hrát. Přeci jen, měl mít zavřené oči. Svými konečky prstů jsem si přejížděla po klíčních kostech, když vtom jsem se dostala až do výstřihu. Neviděla jsem mu do tváře, ale věděla jsem, že i kdyby to byl ten nejslušnější chlap na světě, pohled na ženský dekolt si neodpustí.Po nějaké chvíli jsem se posadila a on se mnou. Nějak jsme se zapovídali. Mluvili jsme o různých hloupostech. A naše konverzace mohla trvat i dvě hodiny. Chtěla jsem si to teď ověřit na vlastní oči, jestli je opravdu tak nevinný, jak se tváří. Pořád jsme si povídali a já se mezi tím začala dotýkat své hrudi. Koukal se mi do očí, stejně tak, jako já jemu, ale byla jen otázka času, kdy mu pohled spadne na jiné místo. Snažil se mi koukat do očí, ale šlo mu to opravdu mizerně. Ukončila jsem své provokování a snažila se tvářit nevinně, aby nepoznal, že to dělám úmyslně.
Venku se setmělo. Čekala jsem na moment, kdy přijde táta a vše zkazí.
"Měl by jsi jít.."
"Proč?"
"No.." Svou myšlenku jsem nedopověděla, jelikož jsem zaslechla třísknutí vchodových dveří.
"Kdo to je?" Zeptal se Shawn a pokrčil obočí.
"Táta.." Zasmutnila jsem.
"Proč jsi tak smutná?
"To poznáš za chvíli.." Vstala jsem z postele a zamkla dveře mého pokoje.
Shawn mě jen udiveně pozoroval a přemýšlel.
"Am!!!??? Otevři!!"
"Běž spát tati!!!"
"Neporoučej mi a otevři!!!"
"Ublížíš mi!!"
"Ne!"
"Slibuješ?"
"Jo!!"
Otevřela jsem dveře a pohlédla na svého utrápeného, zřízeného a opilého otce.
"Vem si tu zasranou hadru k sobě a nenechávej ji pořád v kuchyni!!" Zařval a hodil po mně Connie.
"Není to žádná hadra!!" Bránila jsem jí, ale v tu ránu mi na tváři přistála obrovská facka.
"Vypadni!!" Zařvala jsem na něj.
"Drž hubu!! Jsi moje dcera!"
"Tak proč se ke mně chováš takhle?! Nesahej na mě!! Slíbil si, že mi neublížíš!!"
Vši silou jsem do něj drkla, a i když se posunul jen o milimetr, stačilo mi to k tomu, abych zabouchla dveře. S pláčem a Connie jsem se usadila zpátky na postel.
Shawn se ke mně natisknul a pohladil mě po nafialovělé tváři."Už ti nikdy neublíží!"
"Ublíží, zase zítra.." Zavzlykala jsem.
"Nic ti neudělá, postarám se o to..."
Svou hlavu jsem natiskla k jeho hrudi. Mé vzlyky byly o něco tišší, jelikož je jeho hruď tlumila. Chtěla jsem se odtáhnout, ale on si mě přitáhl zpátky.
"Budeš mít mokré tričko.." Protestovala jsem.
"No a?"
Mlčela jsem a svou dlaní jsem stiskla jeho paži. Jeho hruď byla pevná a silná. Pod tímto trikem se musí skrývat to nejkrásnější tělo vůbec.
"Mám zůstat?"
"Pokud chceš.."
"Chci"
Uculila jsem se a jeho slova mě příjemně zahřála u srdce, vlastně v celém těle. Tolik lásky jsem snad ještě nikdy nedostala.
Zachumlala jsem se pod peřinu a přitáhla k sobě Connie. Ta spokojeně vrněla a se zavřenými víčky usínala.
"Kam jdeš?" Optala jsem se Shawna.
"Spát.."
"Na podlahu?"
"No.."
"Vždyť je studená a tvrdá. Na posteli je místa dost. Tedy pokud ti nevadí, ležet vedle mě.."
Shawn se patrně pousmál a poté se uvelebil na druhé půlce postele. Svou dlaň přemístil ke Connie a jemně jí pohladil.
Ještě chvíli jsme si povídali, a pak už si nic nepamatuji, jelikož jsem zřejmě usnula.Doufám, že se vám part líbil. Budu ráda za každý hlas, komentář a přečtení. Ahoj 😘
ČTEŠ
Neopouštěj mě (S.M.)
Fanfic"Můj život je křehký jako motýl, bohužel není tak krásný a barevný. Je spíš jako můra, ta je přeci taky křehká, bezbarvá a pro většinu lidí ošklivá..." °°°°° Příběh prochází korekcí! Neopouštěj mě© Příběh je chráněný autorskými právy(©) 23.12.- #1 v...