Neopouštěj mě (S.M.)

**Mám plakat nebo křičet?!**

Pondělí

Škola utekla vcelku pomalu, jelikož jsem se nemohla dočkat na to, až zase uvidím Shawna. Bohužel má čas až večer, takže to bude trvat o to dýl. Chtěla jsem popadnout svou oblíbenou knížku a začít jí číst zase od začátku, ale pak jsem si vzpoměla na to, co mi o té knize říkal Shawn. Stejný názor stále nesdílím, ale když si to přeje, nebudu ji číst, tedy alespoň nějakou dobu.
Když hodiny odbily šestou hodinu, šla jsem se obléknout. Navlékla jsem si obyčejné džíny a přes hlavu si přetáhla černou mikinu. Vlasy jsem si nechala volně splývat po ramenech a mohla vyrazit před dům. Netrvalo dlouho a stál tu i Shawn.

"Ahoj" Usmála jsem se na něj a poté mu darovala dlouhý polibek.

"Ahoj" Zamumlal mi do rtů, že jsem mu skoro nerozumněla.

"Chtěla bych ti něco ukázat" Pohlédla jsem mu do očí a přitom si na hlavu natáhla kapuci.

"Dobře" Propletl si prsty s mými a já ho pomalu vedla na své oblíbené místo.

Došli jsme k jezírku s molem.

"Nikdy jsme tu s nikým nebyla" Špitla jsem a Shawn se mírně pousmál.

Netrvalo dlouho a na přírodu padlo světlo měsíce a stíny noci.
Na klidné hladině jezera se odrážely obrysy stromů, jako v inkoustvém zrcadle. Líbilo se mi to. Připadala jsem si, jako v pohádce. Má slabost z té krásy ale netrvala dlouho, jelikož se začal projevovat můj strach ze tmy. Natiskla jsem se k Shawnovi a ujišťovala se, že jsem s ním v bezpečí.

"Je to tu krásné.." Vydechl a já přikývla na souhlas.

Shawn mi pozvedl hlavu a přitiskl si ji ke svým rtům.

"Půjdeme už?" Řekla jsem tichým hlasem, když jsem se od jeho rtů odtáhla.

Přikývl a pevně stiskl mou dlaň, kterou svíral v té své.

Celou cestu jsem se k Shawnovi tiskla, polívalo mě horko a ohlížela jsem se všude kolem sebe, abych se přesvědčila, že nás nikdo nesleduje.

"Děje se něco?" Zeptal se Shawn, když si všiml mé nervozity.

"Bojím se.." Přiznala jsem.

"Čeho?"

"Já.. ehm... Nevím"

"Jsem tu s tebou.."

Shawn nevěděl o mých panických záchvatech, o mé matce, o Jacobovi, nevěděl skoro nic..

"Rozsvítíš baterku na svém telefonu, prosím?"

"Nemáš se čeho bát.."

"Prosím, udělej to.."

"Tak dobře"

"Děkuji"

Došli jsme ke mně domů a nenápadně se proplížili ke mně do pokoje. Rychle jsem rozsvítila a práskla sebou na postel.

Shawn si lehl vedle mě a vpíjel se do mých očí. udělala jsem to samé a začala se topit v těch jeho.

"Jsi nádherná" Pošeptal.

"Nejsem" Vstala jsem z postele a šla se převléknout z džínů do něčeho pohodlnějšího.

"Jsi!"

"Ne-..." Ani jsem nestihla doříct svou myšlenku a na rtech mi přistál Shawnův ukazováček.

"Pšššš...." Vypadlo mu ze rtů.

Byla jsem ním natolik okouzlená, že jsem ho poslechla a dívala se do jeho očí, ze kterých jsem se snažila číst, ale vůbec mi to nešlo.

Přivřel oční víčka a přisál se na mé rty. Na nic jsem nečekala a přidala se. Prsty jsem si propletla v jeho hustých vlasech a ještě víc si ho k sobě přitáhla. Shawn mě chytl za stehna a vysadil si mě kolem svého pasu. Zalapala jsem po dechu a nechala se vést jeho pohyby. Přimáčkl mě zády ke skříni a dál se věnoval mým rtům, které tolik vášně snad ještě nikdy nepociťovaly. Naposledy mě kousl do spodního rtu a přemístil se na můj krk. Nejdříve ho jemně pošimral nosem a pak si vlhkými rty vyznačil pomyslnou cestičku. V jejím středu si mezi zuby chytil kousek mé kůže, kterou začal jemně, ač chtivě sát. Tolik slasti mé tělo pociťovalo poprvé. Nevěděla jsem, jestli mám křičet nebo plakat. Mé tělo sláblo, jako by se rozpouštělo. Rychle mi svlékl mikinu a své rty přemístil k mému výstřihu. Motýlci v břiše se snad tisíckrát zdvojnásobili. Pootevřel ústa a svým jazykem se dotkl údolíčka mezi mými prsy. Jeho teplý dech mě trochu šimral, ale byla jsem natolik rozvášněná, že jsem se nad tím jen mírně pousmála. Nevydržela jsem všechen ten tlak a konečně se přimněla vypustit své pocity napovrch, hlasitě jsem zasténala. Vycítila jsem, že se Shawn krátce usmál a poté pokračoval ve své práci.

Tady to ukončím. Doufám, že se vám part líbil. Budu ráda za každý hlas, komentář a přečtení. Ahoj 😘