**Koupel**

8K 470 38
                                    

"Posaď se" Pobídl mě Shawn a já se usadila na jednu z kožených židlí.

"Chutná ti losos?" Zeptala se mě Shawnova máma.

"Jo" Pousmála jsem se a zastrčila si pramen vlasů za ucho.

"Líbí se ti u nás?" Vyptával se pan Mendes.

"Moc" Odpověděla jsem krátce.

"To jsme rádi" Odvětil za všechny a sundal si z nosu brýle, které si očistil svým tričkem.

"Doufám, že ti bude chutnat" Pousmála se paní Mendesová a podala mi talíř s lososem.

"Děkuji, určitě bude" Vřele jsem se uculila a vdechla vůni teplé večeře.

Když jsme se všichni pohodlně usadili, popřáli jsme si dobrou chuť a pustili se do jídla. U stolu panovalo dlouhé ticho, takové, že mě nutilo přemýšlet. Závidím Shawnovi. Každý večer se sejde se svou rodinou a společně povečeří. Možná už mu to přijde otravné, stereotypní a bere to jako samozřejmost, ale já jsem to nikdy nezažila, nikdy jsem neseděla u stolu s lidmi, které miluji a neoznamovala jim, co vše se mi za celý den přihodilo. Nikoho nikdy nezajímalo, jaké mám známky nebo jestli mě něco trápí. Byla jsem všem lhostejná. Nahrnuly se mi slzy do očí, snažila jsem se je zahnat, ale marně. Jedna neposlušná slzička se mi spustila po tváři. Rychle jsem ji setřela, ale bohužel si toho mí společníci u stolu všimli. Všichni přestali žvýkat svá sousta a zaraženě na mě zírali.

"Děje se něco?" Optala se mě paní Mendesová.

"Ne, vše je v pořádku.." Falešně jsem se usmála a pokračovala v jídle.

Všechny myšlenky jsem zahnala a snažila se na ně už znova nemyslet.

Po večeři jsme Shawnem odešli do pokoje a lehli si na velkou postel.

"Chceš se jít okoupat?" Prolomil nekonečné ticho.

"Jo.." Otočila jsem se čelem k němu a pohlédla mu do očí.

Chvíli jsme jen mlčeli a zamyšleně se pozorovali, ale zanedlouho jsme se konečně zvedli a odšourali se do koupelny. Shawn za námi zamkl a začal napouštět vanu. Podal mi bílý ručník a zapálil pár svíček. Jen jsem se nad tím zahihňala a začala se pomalu svlékat. Shawn ve vodě vytvořil pěnu. Po celé koupelně se začala rozlévat levandulová vůně. Přívětivě jsem jí vdechla a svlékla si poslední kusy látky, což bylo spodní prádlo. Vděčně jsem sklouzla do pěny a užívala si objetí horké vody.

"Donesu ti něco na spaní.." Oznámil mi a zmizel z koupelny.

Teplá, voňavá koupel a mé rozmanité myšlenky se smíchaly a plavaly skrz mou uvolněnou bytost.
Klid, který okolo mě panoval, narušil Shawnův příchod. Otevřela jsem oči a pozorovala jeho pohyby. Posadil se na okraj vany a pozorně si mě prohlížel.

"Mám tu zůstat?" Zeptal se pochybovačně.

"Jo.." Vydechla jsem relaxovaně a znovu zavřela oční víčka.

Po chvíli ticha si Shawn vzpomněl na akt, který se stal u stolu.

"Proč jsi plakala?"

"Neplakala jsem."

"Všichni jsme to viděli.."

"Shawne... Hrozně ti závidím.."

"Co mi závidíš?"

"Všechno... Máš přátelé, milující rodinu... Nikdy jsem takhle pohromadě se svou rodinou nevečeřela.. Rozplakalo mě to.. Nechtěla jsem brečet.. Musela jsem se před tvými rodičemi ztrapnit.."

"Neztrapnila ses! A do té rodiny teď patříš i ty.. Jsi její součást"

"Ne, jsem jen tvá přítelkyně, která se tu na pár dní vnutila.."

"Nevnutila ses! A nejsi tu na pár dní, ale na celý život, tedy dokud se společně neodstěhujeme!"

Polichoceně jsem se uculila a natáhla k Shawnovi svou paži, aby mě políbil.
Ten se nahnul k mým rtům a ty své do nich vtiskl. Své mokré ruce jsem obmotala kolem jeho krku a přitáhla si ho k sobě ještě těsněji, abych náš polibek prohloubila.

Omlouvám se za krátký part, příště vám to vynahradím. Doufám, že se vám líbil. Budu ráda za každý hlas, komentář a přečtení. Ahoj 😘.

Neopouštěj mě (S.M.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat