Koukám se z okna. Pozoruji listy, které se vnáší ve vzduchu a harmonicky dopadají na zem. Vše působí tak klidně a bezmyšlenkovitě. Veškerý klid naruší můj otec, který rozrazí dveře od ložnice. Shawn i já k němu pohlédneme. Vypadá příšerně, ještě hůř, než když jsem ho spatřila prvně.
"Co tady děláš?" Odfrkl.
"Přišla jsem se rozloučit."
"Jak rozloučit?"
"Já a Shawn zítra odlétáme pryč"
"Odletíš s cizím klukem někde pryč?"
"Není cizí! Je mi bližší než ty!"
"Fajn, tak leť.. A proč jsi nás ještě nepředstavila?"
"Nebyla vhodná příležitost.."
"Tak nás představ teď."
"Jak už jsem řekla, tohle je Shawn.. a Shawne, tohle je můj otec.. ehm.. Scott"
"Těší mě" Pousmál se Shawny a podal mému otci ruku.
"Mě také" Řekl táta a nepatrně se ušklíbl.
"Na jak dlouho odlétáte?""Jen na pár dní"
Přikývl a promnul si bradu.
"A pak se vrátíš domů?"
"Já.. Já už jsem doma u Shawna"
"Jsem tvůj otec a on?"
"Je pro mě víc" Doplnila jsem ho.
Svou upřímnost jsem neskrývala, zkrátka jsem řekla to, co si myslím.
"Mohli bychom si promluvit osamotě?"
Pohlédla jsem k Shawnymu a přikývla. Ten si navhlčil rty a poté mě láskyplně políbil na čelo.
"Počkám v autě" S těmito slovy zmizel z místnosti a já jsem zde zůstala s otcem samotná.
"Mrzí mě, že už tady nejsi.. Chybíš mi" Špitl.
"Nevím, jestli za tebe mluví alkohol nebo to myslíš vážně..."
"Myslím to vážně"
"Taky mi chybíš, ale chybí mi můj táta, ne alkoholik, který je mi už několik let na blízku."
"Já nejsem alkoholik... Jen se občas potřebuji napít"
"Vím, že tě mámina smrt bolí, ale já jsem to také přetrpěla a žiji dál.. Chybí mi, strašně moc mi chybí, ale musím být silná. Dokonce i bez tvé podpory jsem to zvládla."
"Byla jsi malá, už si ji ani nepamatuješ. Vždyť si ani nechápala, že zemřela, nevěděla jsi, co je to smrt"
"Bylo mi sedm. Máš pravdu, nechápala jsem, proč už s námi máma nebydlí. Každou noc jsem plakala, protože mi chyběl její sladký hlas, který mě pokaždé uspával. Nevěděla jsem, proč už s námi nevstává, proč ji už nevídám a proč jsi se tak hodně změnil. Myslela jsem si, že nás opustila, protože nás neměla ráda. Tak často jsem brečela, chyběla mi.. Spousta dětí mi závidělo, jak je úžasné, že mi nikdo nenadává, že si můžu dělat co chci, zkrátka že nemám žádná pravidla. Jenže nikdo z nich to nechápal. Záviděla jsem jim. Dala bych vše proto, abych mohla mít mámu, která mě seřve za špatnou věc, která mi určí pravidla a bude mě s láskou vychovávat. Bohužel jsem měla smůlu, nikdy jsem to nepoznala.." Z tváří jsem si setřela všechny slzy a pohlédla do tátových zarudlých očí.
"Tak strašně mi ji připomínáš. Jsi celá maminka.. Dokonce jsi i tak silná jako ona" Pokusil se o milý úsměv, který jsem mu opětovala.
"Vím, že se na nás shora dívá a vím, že jediné co si přeje je, abychom měli oba dva skvělou budoucnost. Už je příliš pozdě na to, aby jsi napravil celé mé dětství, ale prosím, zkus se uzdravit. Udělej to pro mě a pro mámu. Zahoď všechen alkohol. Chci mít nějaké zázemí, chci mít svého starého tátu. Prosím.. Vrať se mi.. Potom se sem budu s radostí vracet.. Za svým milujícím tatínkem.. Potom ti dokážu odpustit.."
Bezeslova na mě kouká a v očích má slzy. Pohladila jsem ho po paži a věnovala mu jeden patrný úsměv.
"Hned jak se vrátíme, přijdu. Prosím, přemýšlej o tom.."
Táta mě objal. Nečekala jsem, že to udělá. Je to zvláštní. Dlouho jsme se neobjímali, hrozně dlouho. Překonala jsem všechnu nechuť se ho dotknout a přívětivě ho stiskla. Slzy se mi rvaly do očí. Všechny ty promrhané léta, možná jsem mu to mohla říct už dřív.
"Ahoj" Zamumlala jsem mu do ramene.
"Ahoj" Pošeptal a pustil mě.
Opustila jsem svůj rodný dům a mířila směrem k autu, kde mě čeká Shawn.
"Tak co?" Zeptal se, když jsem se připoutala.
"Pod tou jeho tvrdou slupkou se stále skrývá můj starostlivý tatínek, ten, který tu byl ještě před tím, než zemřela máma"
"Vrátíš se k němu?"
"Nejspíš ne natrvalo, ale třeba jenom na jednu noc. Ale o tom se rozhodnu, až se vrátím... Jestli mu na mně záleží, pokusí se změnit.."
Doufám, že se vám dnešní part líbil. Chci vám poděkovat za 20K přečtení!! Miluji vás!!😘 Společně s mou nejlepší kamarádkou wendyy553 píšeme BFF BUCKET LIST, neboli seznam věcí, co musíte vyzkoušet nebo podniknout se svou bff. Budeme rády, když se na to mrknete. To by bylo asi vše. Děkuji za každý hlas, komentář a přečtení. Ahoj 😘.
ČTEŠ
Neopouštěj mě (S.M.)
Fanfiction"Můj život je křehký jako motýl, bohužel není tak krásný a barevný. Je spíš jako můra, ta je přeci taky křehká, bezbarvá a pro většinu lidí ošklivá..." °°°°° Příběh prochází korekcí! Neopouštěj mě© Příběh je chráněný autorskými právy(©) 23.12.- #1 v...