Neopouštěj mě (S.M.)

**Vánoční trhy**

Po snídani si na chvíli lehneme do postele a jen tak odpočíváme s mobily v ruce. Prohlížím si nové příspěvky na facebooku, když vtom na mě vyskočí chatové okýnko. Bezmyšlenkovitě ho rozkliknu a pozorně si zprávu přečtu, až pak mi dojde, kdo mi právě napsal.

Jacob: Čus, máš dnes čas?

Já: Ne

Jacob: A co máš v plánu?

Já: Co je ti do toho?

Jacob: Co jsem ti udělal? Jedna malá pusa a ty z toho děláš moc velké drama.

Já: Porušil jsi naší dohodu.. Už ani nevím pokolikáté..

Jacob: Promiň..

Já: Jo.. Teď se mi omluvíš a příště to uděláš znovu..

Jacob: Už to neudělám.. To se neboj..

Já: Nevěděla jsem, že bude Shawn tak vyvádět..

Jacob: Ten zmrd jednou zaplatí..

Já: Jen mě bránil..

Jacob: ... Tak co dnes teda děláš, že nemůžeš?

Já: Jdu se Shawnem na oběd a do nákupního centra..

Jacob: V kolik tam jdete?

Já: Proč?

Jacob: Třeba budeš mít ještě chvíli čas..

Já: První jdeme na ten oběd a v tom nákupáku budeme asi nějak kolem 15.. Čas už nemám, za chvíli se půjdu chystat..

Jacob: Aha..

Já: Tak čus

Jacob: Ahoj

"Nemohli bychom už jít?" Naruším to dlouhé ticho mezi mnou a Shawnem.

"Myslel jsem, že vyjdeme až v době oběda"

"Tak.. Mohli bychom se ještě někde projít... Alespoň nám vyhládne.." Uculím se.

"Tak dobře"

"Jestli ti to vadí, můžeme jít až na oběd"

"Ne, ne.. Nevadí mi to" Usměje se a pohladí mě po tváři.

"Fajn" Usměji se naopak já a běžím ke skříni.

Shawn se zasměje a taky se jde pomalu oblékat.

Je pravda, že se teď chovám jako malé dítě, kterého rodiče berou do Disneylandu.
Obléknu si světlé džíny a šedé tričko s dlouhými rukávy. Na krk si připnu řetízek, který jsem dostala od Shawna a vlasy si spletu do drdolu. Líčení nějak neřeším, popadnu svou kabelku a pohlédnu směrem k Shawnovi, který si pozorně zapíná své hodinky.

"Můžeme jít?" Při pohledu na něj si skousnu ret.

Má na sobě obyčejné, černé džíny a bílé tričko, ale i přes to vypadá dokonale.

"Sluší ti to" Líbne mě do vlasů.

"A koukal ses na sebe?"

Jen se uchechtne, popadne mě za ruku a společně kráčíme do chodby.

Obujeme si boty, navlékneme si teplé bundy a vydáme se k autu. Shawn mi gentlemansky otevře dveře u místa spolujezdce a já se poslušně usadím na koženou sedačku. Sám se posadí za volant a vyjede na silnici. Cesta dost klouže, a proto jedeme pomalu.

"Kde mám jet?" Optá se, když sjedeme celý kopec.

"No.. Můžeme se jít podívat na náměstí... Určitě tam budou vánoční trhy a možná už i strom"

"Jo, to bychom mohli" Otočí volantem.
"Myslíš, že není moc brzo na vánoční trhy?"

"Tady? Ne.. Vždy jsem tu s.. Ehm.. Sophii chodívala nějak v tuhle dobu.."

Přikývne a zaparkuje na rozsáhlém parkovišti, k náměstí se pak vydáme pěšky. Pozoruji lidi, kteří už jdou zpátky a v rukou drží většinou kelímky něčeho horkého nebo jakousi sladkost. Svírám Shawnovu ruku a táhnu ho směrem k onomu náměstí. Nemůžu se dočkat, až tam budeme.

"Zpomal" Zasměje se Shawn a přitáhne si mě k sobě.

"Už tam chci být"

"Nic ti neuteče"

"Já vím, ale.."

"Vždyť už tam skoro budeme..."

Když jsme konečně došli ke všem těm stánkům, spadla mi brada. Tolik lidí jsem pokupě snad ještě nikdy neviděla. Uprostřed toho všeho stál vysoký a mohutný vánoční strom. Když jsem si všimla jeho výzdoby, pomyslela jsem si, že to tady musí být hezké zejména večer, kdy se rozsvítí veškerá světýlka. Vůně svařeného vína a trdelníků se line všude kolem. Táhnu Shawna k prvnímu stánku a prohlížím si krásně nazdobené perníčky, u dalšího stánku se prodávají různé přívěsky, náušnice a náramky. Také jsem tu někde zahlédla dřevěné hračky, plyšáky, vlněné oblečení nebo věci do kuchyně, jako jsou například všelijaké vařečky, vykrajovátka a podobně.
Jelikož už bylo Shawnovi osmnáct, koupí nám svařák. Jakmile do rukou uchopím kelímek, rozmrznou mi prsty. Horkou tekutinu pomalu srkám, abych si neopařila jazyk. Koupíme si ještě plno jakýchsi sladkostí, které máme v plánu sníst u nějakého dobrého filmu nebo seriálu. Dnešní večer bude báječný,.. Jen já, Shawn, jídlo a film.

"Nepůjdeme už?" Zeptá se Shawn při pohledu na své hodinky.

"Jo, už mám docela hlad"

Shawny kolem mého pasu omotá svou paži, co nejtěsněji si mě k sobě přitiskne a vydáme se zpátky k autu.

Dnešní počasí se zdálo být klidné a ničím nerušené, ale teď ho vystřídala sněhová vichřice. Vločky se prudce prohání větrem a dopadají na naše tmavé vlasy. Na chvíli vypláznu jazyk a nechám si bílé hvězdičky přistávat ve svých ústech. Shawn se zasměje, hlavu zvedne k nebi a dovolí vločkám, aby mu padaly do tváře a následně se na jeho pokožce proměnily ve vodu.

Zastavím ho a otočím se k němu čelem. Dlaněmi uchopím jeho promrzlé tváře a přitáhnu si ho ke svým rtům. Láskyplně a dlouze ho políbím. Když se odtáhnu, Shawn mi věnuje jeden ze svých překrásných úsměvů. Nikdo nemá tak dokonalý úsměv jako on, opravdu nikdo.

Snad se část líbila (:

Budu ráda za každý hlas, komentář a přečtení😘.

Vím, že už dlouho nebyla žádná "akce", ale snad to ještě vydržíte. Už tady nechci žádnou zápletku plést, jen tu závěrečnou a k té se co nevidět dostaneme.

Moc děkuji za 70K přečtení a veškerou podporu. Miluji vás, jste úžasní!💞💞

Ahoj😘.