Mafiánova dědička [OPRAVUJE SE]

Kapitola 16-Sňatek

Včera dopoledne jsme přiletěli domů a už zítra ráno musím do školy. Ano, dorazili jsme sem na víkend. Zajímalo by mě, jak se má Luke. Ten kluk mi z nějakého neznámého důvodů chybí. ,,Abby do mé kanceláře. Hned!" ozval se otcův hlas v našem rozhlase. Nechala jsem rozdělané jídlo na lince a vyběhla schody do druhého patra. Opatrně jsem zaklepala a čekala, až budu moct vejít. ,,Dále" řekl otec a já vešla. ,,Co se děje?" zeptala jsem se opatrně. Pouze mi pokynul k tomu, abych si sedla. ,,Právě mi volal Fox." ,,Ten chlap z Los Angeles?" koukla jsem na něj s nadzvednutým obočím. ,,Ano... Bylo to kvůli tobě." sklopil pohled a zvedl se. ,,Cože?" nevěřila jsem vlastním uším. Proč kvůli mně? ,,Jackob... Jeho syn... Požádali mě o sňatek..." koukl se z okna. Tehdy by se ve mně krve nedořezal. Jak jako sňatek?! Já si ho brát fakt nebudu! řvala jsem v hlavě. ,,Cos mu řekl?!" vystřelila jsem že židle jak neřízená střela. ,,Odmítal jsem. Popravdě jsem mu řekl, že výběr partnera nechávám na tobě, ale on mi začal básnit o tom, jak výhodné by to bylo. Když jsem mu po několikáté řekl, že ne začal se rozčilovat. Prý jestli to odmítnu zruší všechny naše dohody. Důrazně jsem mu vysvětlil, že se mnou nebude takhle mluvit, ale on toho nenechal. Prý jak budu vypadat, když převezmeš mé místo a pořád nebudeš mít po svém boku muže. V tom jsem mu musel dát za pravdu. I přes to jsem se ho snažil všemožně uklidnit, ale nic nezabralo. Nakonec jsem se s ním musel domluvit. Máš čas si někoho najít do svých devatenáctých narozenin." smutně si povzdechl. Já seděla jako přikovaná. ,,Děláš si srandu?! Osmnáct mi je už za čtvrt roku! Jak si mám za tak krátkou dobu někoho najít?!" řvala jsem jako smyslů zbavená. ,,Abby uklidni se..." snažil se táta. Marně. ,,Já že se mám uklidnit?! To ty mě tu chceš provdat i přes to, že jsi mi dál slib!!" zařvala jsem a rozeběhla se pryč. ,,Abby! Abby počkej!" křičel za mnou ještě otec, ale já ho neposlouchala. Jak mi to mohl udělat?!" zamkla jsem se v pokoji a skočila na postel. Nechala jsem slzám volný pád. ,,Abby? Co se děje?" ozval se Owenův hlas za dveřmi. ,,Ty máš klíč od mého pokoje, že?" odpověděla jsem ubrečeným hlasem. ,,N-no ano?" ,,Tak sem nikoho nepouštěj." s tím jsem se dala opět do pláče. ,,Co se stalo? Hey Abby co je?" slyšela jsem hlas Harryho. ,,Nemám k ní nikoho pouštět." řekl tvrdým hlasem Owen. ,,To je dobrý. Pusť ho..." zámek cvakl a dovnitř vtrhl Harry. Z toho večera si díky bohu nic nepamatuje. ,,Co se stalo?!" řekl vyděšeně hned potom, co se dveře opět zavřely. ,,O-Otec udělal dom-mluvu s jedním m-mafiánem o tom, ž-e když si do devat-tenácti nikoho nenajdu.... P-provdá mě za jeho syn-na..." s tím jsem propukla v ještě větší pláč. Možná až hysterický. On mě hned schoval ve svém medvědím obětí. ,,Pššš, to bude dobrý." hladil mi vlasy, zatímco já mu promáčela tričko slzami.

Tak máme tu další kapitolku :D
Co říkáte na tu dohodu?
Vaše názory si ráda přečtu :)

Vaše Chat 💘