Mafiánova dědička [OPRAVUJE SE]

Kapitola 33-Hurá na Floridu

O týden později
Abby
Opět jsem seděla na parapetu a pozorovala oblohu. Sab mi zrovna přinesla čaj, ale hned mě zase nechala samotnou. Rodiče, Owen, Horácio a Danny už před třemi dny odletěli na Floridu, Ben je s Laurou na líbánkách a já jediná zůstala doma. Má rodina trvala na tom, že na mě musí někdo dohlédnout a tak na těch pár dnů u mě bydlí Sabrina. Pozítří má opět přijet i Fred, když se dozvěděl o mém stavu. Smutně jsem si povzdechla. Harry mi ani jednou nezavolal ani nenapsal a já neměla dostatečnou odvahu to udělat. ,,Bože!" dala jsem si obličej do dlaní a poté vstala. Možná se mi uleví, když se kouknu do jeho pokoje. Nic blbějšího tě nenapadlo? Ozval se můj hlásek v hlavě. Zahnala jsem jej do kouta a rozešla se ke dveřím. Pomalu jsem otevřela a rozhlédla se po chodbě. Nikde nikdo. Přeběhla jsem ji, aniž bych na sebe upozornila a vklouzla do Harryho pokoje. Jen co za mnou zaklaply dveře vydechla jsem úlevou. Pořádně jsem se rozhlédla po tomto rozlehlém království. Uklízečky se zjevně činily, protože nikde nebylo ani zrnko prachu. Všechny poličky i skříně byly prázdné a na zdech kromě hřebíků nebyl žádný obrázek. Objala jsem své tělo rukama a po tváři mi stekla jedna osamělá slza. Můj pohled se zaměřil na malou skříňku, která zároveň působila jako noční stolek. Byla na zámek. Zkusila jsem ji otevřít, ale byla zamčená. ,,Kde by jenom mohl být ten klíč?" zašeptala jsem si pro sebe. Všimla jsem si něčeho u dveří. V rohu byl lehce ohnutý koberec. Došla jsem k němu a nadzvedla ho. A hele! Klíček! ,,Na mě si jen tak nepřijdeš Harry!" ušklíbla jsem se a šla odemknout skříňku. Zvědavě jsem nahlédla dovnitř. Ležela tam jedna jeho mikina, v které jsem vždy s oblibou chodila, nějaký malý zabalený dárek a kus papíru. Vytáhla jsem všechno ven a nechápavě nadzvedla obočí. Vzala jsem do ruky papír a zjistila, že se jedná o vzkaz.

Takže Abby.... Jsem rád, že jsi se aspoň jednou šla kouknout do mého pokoje. Pokud si myslíš, že si mě nějak dostala tím, že si našla ten klíč, tak tě bohužel zklamu. Byl tam speciálně narafičený, aby jsi si ho všimla jen ty. Věci ze skříně jsou teď tvoje, takže si je užij!

Harry❤

Auuuu... Moje Ego. Hned jsem si na sebe nandala mikinu a vdechla tu okouzlující vůni Harryho. Poté jsem se zaměřila na balíček, který jsem se zájmem rozbalila. Byla v něm malá, černá krabička. Otevřela jsem ji a zalapala po dechu. Nacházel se tam zlatý náhrdelník s rubínovým srdcem. Moc jsem si ho přála, ale byl strašně drahý. Po tvářích se mi opět kutálely slzy a já si náhrdelník tiskla k sobě. Nandala jsem si i jej a důkladně ho schovala pod mikinu, aby si ho nikdo nevšiml. Vyšla jsem ze dveří a chtěla se zase schovat ve svém pokoji, ale začal mi zvonit mobil. ,,Haló?" ,,Abby, potřebuju tě ihned tady na Floridě." ,,Cože? Proč?" ,,Je tady nějaký gang a jde po naší rodině. Na jeho likvidaci potřebuju i tebe." ,,Okey. Použiju tryskáč." ,,Ne! Ten je jen na zvláštní příležitosti!" ,,Tohle je víc jak zvláštní tati!" ,,Dobrá, ale ať si tu co nejdřív." ,,Provedu!" s tím jsem zavěsila. ,,Sab! Musíš hned domů!" ,,Cože? Proč?" ptala se mě zmateně. ,,Musím na Floridu. Něco se tam posralo." pokrčila jsem rameny a naházela do kufru další kusy oblečení. ,,Za chvíli přijede Fred, takže mě vezme dom." ,,Pro jistotu mu ještě brnkni." přehodila jsem si kabelku přes rameno a dotáhla kufr dolů. ,,Prosím zavolejte pilotovi, že potřebuju tryskáč." ukázala jsem na jednoho bodyguarda. ,,Jasně madam." okamžitě odběhl. Venku se ozvalo troubení. ,,To bude Fred." otevřela dveře Sabrina a opravdu. Po cestě k nám mířil černovlasý klučina. ,,Ahoj." pozdravil Sab a pak se přesunul ke mně. Pevně mě objal a já jen nechápavě stála. ,,Buď tam opatrná. Nechci přijít o svojí sis." koukl mi do očí a já ho s úsměvem cvrnkla do nosu. ,,Neboj." řekla jsem a pak už jen s rozloučením běžela k autu jednoho bodyguarda, který mě měl hodit na letiště.

Tryskáč se odlepil od země a já se s pohledem upřeným na krajinu pevně chytla sedačky. Už jsem vám říkala, že mám trošičku strach z létání? Jak se asi cítil Harry, když takhle koukal na zemi, kterou opouštěl a ještě ke všemu se s ním nešla rozloučit jeho kámoška? Napadlo mě, ale rychle jsem to zase odehnala. Teď se musím soustředit na taktiku v poražení jakéhosi gangu.

Takže tady máte kapitolu :D
Moc vám děkuju za všechny hlasy, komenty a přečtení :3
Teď tam opět bude nějaká akce, takže se máte na co těšit!
Zatím se s vámi loučím!

Vaše Chatie ٩(๛ ˘ ³˘)۶♥