Kapitola 21-Návštěvy

4.7K 222 1
                                    

Abby
Už je to týden... Týden co Harry zmizel. Chodím jako tělo bez duše a jediný, kdo mě zatím drží na nohou je Luke. Se vším mi pomáhá a velmi často mě i utěšuje. ,,Slečno?! Máte tu návštěvu!" ozve se za dveřmi služebná. ,,No jo.... Už jdu..." zamumlám a odšourám se ke dveřím. Když je pomalu otevřu někdo mi skočí kolem krku. Překvapeně vyjeknu a spadnu na zem. Zmateně zamrkám a kouknu se na osobu, kvůli které jsem spadla. ,,Čau holka! Jak se vede?" usmála se na mě Sabrina. ,,S-Sab?! Co tu děláš?" okamžitě jsem jí objala. ,,Táta už udělal vše co potřeboval, takže jsme se vrátili domů." věnovala mi další se svých úsměvů, který se rychle změnil na starostlivý obličej. ,,A teď to koukej vyklopit! Ben mi řekl, že teď nejsi nějak ve své kůži!" povzdechla jsem si a pustila jí do svého pokoje. Vyprávěla jsem vše, co se za její nepřítomnosti stalo. ,,Harry je fuč?! Ale kdo si tě teď vezme místo toho debilního kamaráda mého bratrance?!" vykřikla. ,,Počkat! Fred se s Jackobem zná?" ,,Jo. Jsou to snad ti nejlepší kámoši. Oba se chovají stejně odporně, maj stejnej vkus na holky, jsou ohromní perverzáci a aby toho nebylo málo svoje úlovky si půjčují." znechuceně nakrčila noc. ,,Ale vždyť se choval tak mile..." ,,Na mě se také usmíval jak kdyby se předávkoval antidepresivy, ale když zjistil, že mě do postele jen tak nedostane ukázal svou pravou tvář. Je to neskutečnej parchant." sklopila jsem hlavu. ,,A já doufala, že to tak zlý nebude." Sab mě objala a já propadla do dalších depresí. ,,Neboj. Harry se určitě vrátí, aby tě zachránil." okamžitě jsem se jí vytrhla. ,,A tím chceš říct co?" ,,Nic, vůbec nic..." pokrčila rameny a koukla se do stropu. Dostaly jsme výbuch smíchu. Takhle jsem se dlouho nezasmála.

,,Je mi líto, že musím odejít už teď." soucitně na mě hleděla ve dveřích. ,,V pohodě. Teď se budeme moc vídat častěji." snažila jsem se jí utěšit. Nakonec jsme se naposledy rozloučily a já se vydala po schodech nahoru. Jenže ten debilní zvonek se ozval znovu. Dodupala jsem ke dveřím a otevřela je. ,,Zdravím má nastávající." ukázal se ten, o kterém jsem si donedávna myslela, že je fajn. ,,Co chceš?!" prskla jsem podrážděně. ,,Nevěř tý děvce co u tebe teď byla. Pouze ti závidí, protože mě vždy milovala a doufala, že si jí jednou vezmu." Sab měla pravdu. Opravdu se usmívá jako kdyby se předávkoval antidepresivy pomyslela jsem si a hned pak tomu idiotovi vlepila facku. ,,Takhle o mé kámošce mluvit nebudeš! Radši bych si vzala jí, než tebe!" vmetla jsem mu do obličeje. ,,Ty jo... Ta mrcha si tě dokonale omotala kolem prstu. Ale neboj se. Až budeš mou ženou, už tě žádná jiná otravovat nebude." to už jsem nevydržela. Vytáhla jsem pistoli a přiložila mu ji k čelu. Celý se napnul a vyděšeně sledoval hlaveň. ,,Jak už jsem řekla. O mé kámošce takhle mluvit nebudeš. Radím ti se až do mých devatenáctých narozenin neukazovat u mých blízkých, nebo to dost ošklivě schytáš." s tím jsem si zbraň uklidila a zabouchla mu dveře před nosem. Bože co jsem ti udělala, že mě tak trestáš?!

Awwwwwwwww! ❤❤❤
Vy jste prostě nejlepší!!!
3,11K views, 233 votes a 31 com.?!
Vy jste naprosto úžasní!!
Nikdy bych nevěřila, že se nějaká má knížka dostane tak daleko a to jen díky VÁM
Moc, moc, moc, moc děkuju!!!
Miluju vás! ❤💘💝
❗ Klidně si řekněte, jestli by jste chtěli nějaký speciál a jestli ano, tak jaký 😊 :3 ❗
Zatím se s vámi naprosto šťastná loučím!

Vaše Chatie 🎉

Mafiánova dědička [OPRAVUJE SE]Kde žijí příběhy. Začni objevovat