Cold Hearted

17.

Vytřeštěně pozorovala svého otce. Nevěděla, co má dělat. Neměla mu to říkat. Neměla říkat vůbec nic. Měla být zticha. Jenže místo toho běžela a varovala ho, co se může stát během několika dalších minut. Neměla ani zdání, že by to v něm mohlo vyvolat takovou reakci.

"Tati, co chceš dělat?" zajíkla se, když ho následovala do lesa. Nedal si říct. Jakmile k němu jeho dcera přiběhla s takovou zprávou, ztratil hlavu, jednoduše zpanikařil.

"Musíme se toho zbavit," zachroptěl.

"Cože? Jak?" zděsila se. Nevěstila za tímhle výrokem nic dobrého.

"Není jiná možnost. Musím. Jinak to nejde," šeptal si pro sebe a tím dívku děsil ještě víc. Bála se. A bála se o něj.

"Tati, třeba to bude jen planý poplach, třeba to Matt nikomu neřekl," namítla chabě, ale nevěřila vlastním slovům.

"To je vyloučené. Musím se toho pole ihned zbavit," vrtěl hlavou její otec a celý se třásl.

"A jak? Co chceš dělat?!" vykřikla.

Neodpověděl jí. Místo toho zapálil louči.

A hodil ji na zem.

---

Manon se nechala poslušně vláčet až k hradu, ale celou cestu tiše uvažovala, zda by neměla stráž jednoduše omráčit, nebo jim raději rozumně vysvětlit, že pokud se jí budou i nadále takto dotýkat, serve jim z těla jejich strážnické uniformy. Nakonec se ovšem rozhodla zachovat si chladnou hlavu a tu chvíli, kdy ji svírali za loket, přetrpět, neboť už nyní se ocitali v ožehavé situaci a Manon pochybovala, že si mohou klást podmínky. A tak zatnula zuby a nechala se vléct.

Došli před hradní bránu, kde se stráž zastavila a začala tiše rozmlouvat se svým kolegou.

"Otevřete nám, musíme mluvit s Jeho Veličenstvem králem," ozval se hluboký hlas stráže, který pevně držel dívku z Arkancendu.

"Král spí," odtušil druhý strážný. " To to nepočká na ráno? Kdo jsou ti dva?"

"Narazili jsme na ně před branami právě ve chvíli, kdy zabili našeho posla. Jsou to vrahové, Nicku!"

Nick si zmateně prohlédl dívku i prince od hlavy až k patě. Očividně byl na vážkách, zda by měl tomuto prohlášení věřit. Čišela z něj mírná nedůvěra k druhému muži. Proto když se pohledem střetl s Manon, dívka neznatelně zavrtěla hlavou. Byl to sice chabý pokus, jak si alespoň někoho přetáhnout na svou stranu, ale doufala, že to splnilo svůj účel. Neměli jinak žádný pádný argument, který by jasně dosvědčil, že oni s tou vraždou nemají nic společného. Ale Nick se zdál být nakloněný na jejich stranu.

"Jste si tím jistí? Nevypadají jako vrahové," namítl.

"Co ty víš, jak vypadají vrahové?" zavrčel mu nazpět muž s plnovousem, který zase pevně svíral Matta. Nicka to lehce rozhodilo.

"Vždyť je to jen holka a-"

"Princ," dořekl za něj Matt. Manon po něm šlehla opatrným pohledem. Jestli chce mluvit, ať si dá pozor na jazyk. Stráž se na něj překvapeně zadívala.

"Princ?" zopakoval nedůvěřivě ten s plnovousem. Matt se hrdě vypjal, aby působil sebevědomě, a Manon si nebyla jistá, kam svým chováním směřuje. Jen se tiše modlila, aby neřekl nějakou hloupost, která by se mohla obrátit proti nim. "A kdo je tedy ta holka? Princezna?" ochraptěle se zasmál.