Mischief managed ✔

Kapitola dvacátá třetí - Nové já?

Dracovi foukal studený vítr do obličeje a on mhouřil oči. Čekal na Natashu, která už vybíhala z hradu a utíkala za ním.

,,Kde jsi tak dlouho?" vyčetl jí hned Draco a ještě víc se zachumlal do své zmijozelské šály.

,,Promiň," omlouvala se Natasha a společně se rozešli k jezeru.

,,Zjistila jsi něco o tom svém původu?" zajímal se a kopl do hromádky listí. Listy vyletěly do vzduchu a pak se zase snesly k zemi.

,,Bohužel ne," povzdechla si Natasha a šoupala nohama v listí, které příjemně šustilo.

,,A co zajít do knihovny?" navrhl Draco a bedlivě Natashu sledoval. Ta se jen hořce zasmála.

,,Zapomněl jsi? Do knihovny mě nechtějí pustit," připomněla mu.

Hleděl na ni a v duchu si říkal, že je starší než ve skutečnosti vypadá. Pak se jen pousmál a zahleděl se na lesknoucí se hladinu jezera. Malé vlnky se dostaly až ke břehu díky tomu, že se obří oliheň spokojeně otočila. Draco kopnul do kamínku a Natasha byla zahloubaná do svých myšlenek, ruce v kapsách.

,,Znáš tu větu? Zakázané ovoce chutná nejlépe," zašklebil se Draco. Tasha na něj udiveně pohlédla.

,,Ty myslíš-" už ale větu nedokončila, jelikož zmijozel jen přikývl na souhlas. Na tváři se jí rozlil ďábelský úsměv. ,,Máš pravdu, Draco. Už nebudu ta hodná holčička, za kterou mě všichni mají. Chci se změnit."

Kdyby tak Draco tehdy věděl, co za změnu na Tashe do budoucna způsobil.

•••

,,Frede! Pozor!" oslovený zaslechl křik za sebou a rychle své koště otočil. Na setinku vteřiny stanul v překvapení, pak se ale rozletěl do strany a jen tak tak se vyhnul Potlouku, který se Freda snažil shodit z koštěte. Zatímco Oliver, kapitán nebelvírského famfrpálového týmu, na Freda rozčileně podíval, George na své dvojče hleděl s obavami a se soucitem. Doletěl až k němu a volnou ruku mu položil na rameno.

,,Frede? Jsi v pořádku?" zeptal se ho tiše a očima stále bloudil po hřišti, kdyby se náhodou nějaký Potlouk rozhodl znovu zaútočit.

,,Jsem," odbyl ho netrpělivě Fred a setřásl jeho ruku, ,,jen jsem dnes nějaký roztěkaný, to je všechno. Asi jsem nervozní kvůli tomu zápasu." A rozletěl se pryč. George se za ním chvíli díval, jeho lež prokoukl. Samozřejmě, že nebyl v pořádku. Kvůli zápasu se ale přece nikdy nestresoval.

Obletěl dvakrát kolem hřiště a odpaloval holí Potlouky, které k němu zaletěly. Fred se ke konci tréninku dostal do formy a George si oddychl, když viděl, že se jeho dvojče směje a s radostí pokračuje ve hře. Taky Oliver byl nadšený; na konci tréninku svůj tým pochválil a byl si jistý, že zítřejší utkání proti Zmijozelu vyhrají.

,,Dneska to bylo dobrý, co říkáš?" šťouchl George Freda loktem do boku. Ten se jen zasmál a přikývl. Složili si své dresy a uklidili je, a hned poté se vydali cestičkou od famfrpálového hřiště k hradu.

,,Oliver má pravdu, to zítřejší utkání určitě vyhrajeme, konečně máme pořádný tým a dobrého chytače," poznamenal Fred a zadíval se na červenou oblohu. Ochlazovalo se a červánky prozrazovaly, že zítřejší den nebude patřit zrovna k těm nejteplejším.

,,Taky si myslím," přikyvoval George, ačkoliv se zdálo, že je duchem nepřítomný. Zúžil oči a bedlivě sledoval dvě postavy, které vcházeli do hradu, ve snaze zjistit, o koho se jedná. I na dálku však viděl, že jedna z postav má blonďaté vlasy a kolem krku zmijozelskou šálu, ta druhá měla vlasy dlouhé a tmavé, skoro černé. ,,Už mám docela hlad, co ty, Frede?" obrátil se na bratra a doufal, že Natashu s Malfoyem - které díky vlasům poznal - neviděl. Fred se ale tvářil vesele, a tak George zkonstatoval, že si jich k jeho úlevě nevšiml.

,,Já taky. Tak bychom si měli pospíšit, než nám Ron všechno sní, co říkáš?"

Pokud si někdo někdy myslel, že dvojčata Weasleyovi jsou veselí za každé okolnosti, hluboce se zmýlil. I oni ve svém životě prožijí pár nehezkých chvilek.

•••

,,Zítra hraje Zmijozel proti Nebelvíru. Přijdeš se podívat na zápas?" zajímal se Draco, když oba dva mířili k hradu, Už byla docela zima a blížil se čas večeře.

,,Moc ráda bych přišla, ale nevím, jestli mi to Severus dovo-" zarazila se, a znovu se usmála, ,,chtěla jsem říct, že se budu snažit dorazit. Ale stejně se Severuse ještě zeptám."

,,Samozřejmě," přikývl Draco, jenž zaznamenal dva zrzavé chlapce odcházející od famfrpálového hřiště. Říkal si, že Tashe náhoda hraje přímo do karet - jak příhodné, že se s dvojčaty před několika dny nerozešla zrovna v dobrém. Chce přece všem dokázat, že už není malou holkou.

,,Tak... zítra se pravděpodobně uvidíme na zápase, počkáš na mě u brány?" pousmála se na Draca Natasha, když už scházeli do sklepení.

,,Jasně," oplatil jí úsměv. U srdce ho hřálo  vědomí, že má alespoň jednu opravdovou kamarádku. Tasha to cítila stejně, ačkoliv jí bolelo pomyšlení na reakce dvojčat, kdyby viděli, jak se vesele směje s Malfoyem, stejně jako se smála s nimi. ,,Zatím se měj."

Tasha počkala, než zmizel za stěnou, za kterou se ukrývala zmijozelská společenská místnost a pokoje studentů, a potom se zhluboka nadechla a vzala za kliku. Otevřela dveře, vkročila dovnitř a zavřela za sebou. Spatřila Severuse, který opravoval eseje, a když zaznamenal její příchod, zvedl hlavu.

,,Ahoj," pozdravila ho a svlékla si bundu, ,,zítra je famfrpálový zápas. Můžu se tam jít podívat, že jo?"

Severus zaváhal a aby získal trochu času, narovnal se a pečlivě odložil brk do kalamáře s inkoustem. Teprve potom se na Natashu podíval a pečlivě si rozvážil svou odpověď. Ta na něj mezitím dychtivě a s očekáváním hleděla. ,,Nemyslím si, že to je dobrý nápad," odpověděl jí. Zamračila se a on pokračoval. ,,Příští rok přeci budeš moci chodit na zápasy a stejně na tom není nic zajímavého. Navíc nejsi studentka-"

,,-neměla by ses ukazovat, Brumbálovi by se to nelíbilo, a bla bla bla," odsekla, ,,tyhle řeči znám. Jenže já už nejsem malá holka!" dupla naštvaně nohou a na okamžik malou holku přeci jenom připomínala.

,,Ale stále jsi dítě, nejsi plnoletá," namítl klidně Severus a upřeně se na Tashu díval, ,,a odmítám se s tebou hádat. Je mi jedno, jestli mě budeš nesnášet, jestli budeš trucovat. Prostě zůstaneš tady." Děvče se zarazilo a hledělo na něj s překvapením. Nečekala, že bude mluvit až takhle upřímně, vypadalo to však, že je s tím vším, co řekl a zřejmě myslel vážně, smířený.

,,Fajn," vyštěkla a v očích se jí zablýsklo. Severusovi na malý okamžik připomněla svou matku, ihned tu myšlenku zase zahnal. Zdálo se mu to, nebo se mu Natasha v posledních týdnech začala měnit před očima? Byl to opravdu dobrý nápad posílat ji k Malfoyovým?

Natasha se posadila ke krbu a zadumaně se zahleděla do rudých plamenů. Zatímco Severus přemýšlel o ní, o pravdě a o jejích rodičích, ona už v hlavě myslela na to, jak ze sklepení uteče ven za Dracem a na ten famfrpálový zápas se zkrátka podívá, ať se to ostatním líbí, nebo ne. On není její otec.

•••

Zítřek pro něj byl důležitým dnem. Byl to den, kdy by mu už nic nemuselo stát v cestě.

•••

Tak jak vám dopadlo vysvědčení?☺
A co si myslíte o Natashině "nové" povaze/přetvářce😅
-Milka💕