Mischief managed ✔

Kapitola čtrnáctá - Kukuřičné lupínky a Malfoyovic skřítek

,,No to je tedy bezvadné pondělní ráno," zasténal George a práskl hlavou o stůl. Fred a Lee dostali neskutečný záchvat smíchu, když George spatřili s kukuřičnými lupínky a mlékem ve vlasech. Zasténal a vjel si rukou do vlasů. To už se na nebelvírský stůl dívala celá škola a náramně se u toho bavila.

,,Dobré ráno, pane Weasley. Nechal jste si udělat nový účes? Řekl bych, že vám ladí, no, k očím," usmál se rošťácky Brumbál a nebelvírské trio spatřilo v jeho očích pobavené jiskřičky.

,,Ale jistě, pane profesore," nenechal se z míry vyvést George, ,,myslím, že vy byste to měl také zkusit. Co třeba vyzkoušet takový meruňkový nákyp? Hodil by se vám, no, k hábitu," vrátil mu to nevinně George a Fred s Leem řvali smíchy.

,,Možná bych měl dát na vaše rady," pokýval hlavou rozvážně Brumbál a nepřestával se usmívat, ,,ale hábity si většinou měním."

,,To se ale dá nějak vyřešit, vždy se dá dospět k rozumnému řešení," zahrál si George na chytrého dospěláka a pyšně zvedl bradu, ,,například kdybyste si vzal takový růžový hábit, perfektně by se k němu hodil účes a là borůvkové knedlíky."

To už se Lee svíjel na zemi. Vlastně se smála celá škola, ale měli bychom být konkrétní. Všechny tři kolejní stoly; Zmijozel se jako vždy nepřidal.

,,Je mi to převelice líto, pane Weasley, ale v mém šatníku růžovou nenajdete," mrkl na něj šibalsky Brumbál, ,,mimochodem, jistá mladá dáma vás pozdravuje." S těmito slovy se vydal k profesorskému stolu a usedl na své místo. Fred a George se mezitím uklidnili a Lee se to snažil rozdýchat.

,,Myslel tím Natashu?" vydechl nadějně Fred.

,,Určitě ano!" zaradoval se George, nadšen, že konečně mají nějaké malé zprávy o jejich kamarádce. ,,Víš co? Někdy zajdeme za Brumbálem a na Tashu se ho zeptáme. A já mu alespoň prozkoumám šatník a navrhnu mu účesy."

•••

Severus seděl od Brumbála ob místo a s nadzvednutým obočím teď na ředitele hleděl. Ten si toho všimnul a s úsměvem na něj pohlédl. ,,Nějaký problém, Severusi?"

,,Mám spoustu problémů, Brumbále," začal Severus, ,,ale asi bychom tu seděli dlouho."

,,Jen do toho, času mám dost," mrkl na něj Brumbál.

Severus protočil očima. ,,Ale já ne, Brumbále. Můj čas je drahý. A mimochodem, za nějakých dvanáct minut mi začíná první hodina."

,,Tak to asi nestihneme. Ale mohl byste si ke mně zajít na citronový čaj, co říkáte?"

,,Ne, děkuji," odpověděl chladně Severus, ,,o čem jste se to bavil s Weasleyovými?"

,,Nebuďte tak zvídavý, Severusi," pokáral ho Brumbál a napil se ze svého poháru, ,,jedna z věcí, které po vás má Natasha."

Černovlasý muž se zarazil. ,,Jak to myslíte? Nejsem s ní přeci pokrevní příbuzný-"

,,Inu, všechno je možné, můj milý Severusi," Brumbálovi zasvítily oči.

,,Co mi tajíte?" zeptal se ostře. Byl opět dokonale zmatený. A ředitel v něm zasel semínko pochybností.

,,Každý má tajemství, o kterém nikomu neřekl."

•••

,,Zatraceně! Natasho, vstávej, nebo přijdeme pozdě na snídani a otec nebude nadšený!" vyjekl Draco a rychle se vyhrabal z peřiny. Ospalé děvčátko si promnulo oči a hlasitě zazívalo. ,,Dělej, Tash, musíme se rychle obléknout a běžet dolů na snídani!"