Mischief managed ✔

Kapitola devadesátá druhá - Profesní porada

Natasha uznala za vhodné se držet blízko u Draca. Stejně se nebavila s nikým jiným a on byl jediný, se kterým si momentálně dobře rozuměla. Už dávno ho propustili z ošetřovny a oba dva se začali věnovat jak přípravám na zkoušky - Natashu tento rok čekaly NKÚ a Draco se zase připravoval na OVCE, které ho čekaly příští, závěrečný ročník - tak i ostatním věcem. Tasha se snažila pomoci Dracovi s úkolem, který měl vykonat pro Pána zla, on ji však raději do svých plánů nezasvěcoval. Navíc to vypadalo, že na žádný dobrý skutečně nepřišel; žádný útok se neuskutečnil.

Zmijozelka nevěděla, jestli je nervóznější ona nebo Draco. Dny jim rychle ubíhaly, a tak nebylo divu, že se najednou probudili do prvního květnového rána. To ovšem znamenalo (jak znepokojivě zaznamenala), že jim zbývají poslední dva měsíce něco pořádného vymyslet. Nechtěla ani domýšlet, co se stane, pokud Draco neuspěje.

Chtěla se také s pomocí obrátit na Severuse, ale Draco si to nepřál a ona nehodlala jednat za jeho zády, ačkoliv jí bylo jasné, že profesor lektvarů by jim jistě pomohl.

,,Nemáš někde otázky z loňského roku, když jsi dělal NKÚ?" zeptala se ho, když si spolu ve čtvrtek opakovali. Draco jí nabídl, že jí bude pomáhat s učením, aby NKÚ zvládla co nejlépe. V některých předmětech, jako byla třeba péče o kouzelné tvory, trochu tápala, a jelikož měl blonďák loni profesorku Červotočkovou, leccos si zapamatoval.

,,Bohužel nemám," odpověděl jí a dál si vypisoval odpovědi na otázky do přeměňování. ,,Zítra máš profesní poradu, nezapomněla jsi na to?"

Natasha se plácla do čela. ,,Zapomněla! Zatraceně!"

,,Klid, myslím, že tam máš být ve čtyři, pokud se nemýlím," pousmál se.

,,Hele, kdybych se do praktické zkoušky naučila něco, co chtít nebudou a předvedla jim to, mohla bych dostat plusové body?" změnila opět téma. Stočila ho - jak jinak - ke zkouškám.

,,Myslím, že jo," zamumlal a pohladil se lesklým, černým brkem po tváři.

,,Takže kdybych se naučila třeba Patronovo zaklínadlo... Umíš ho?" vyptávala se se zájmem dál.

,,Neumím. Nikdy jsem ho nepotřeboval," pokrčil rameny, ,,a to se neuč, je to zbytečné. Navíc je to dost obtížné."

,,Tak nic," povzdechla si Natasha a zaklapla učebnici na dějiny. ,,Už půjdu, jo? Jsem dost unavená, chci být vyspalá na vyučování. A taky na profesní poradu."

•••

Skoro nikdo ze studentů pátého ročníku nevěděl, co od profesních porad očekávat. Natashe bylo jasné jen jedno - obdivovala profesory, že ještě po tolika poradách ještě nezešíleli.

U Snapea to probíhalo vcelku rychle; možná to bylo tím, že u něj nikdo nechtěl trávit více než patnáct minut a přijít tak o odpoledne, které mohl strávit jinak (ačkoliv svého kolejního ředitele brali jako nejvyšší autoritu a chovali k němu velké sympatie, na profesní porady se nikomu moc nechtělo) a nebo tím, že většina studentů už mělo svůj osud předem určený. Přidat se na stranu Pána zla.

Když Tasha čekala před jeho kabinetem, než přijde na řadu, zabloudila v myšlenkách k Edwardovi. Jak se asi jemu líbí profesní porada? O čem se asi tak s profesorkou Prýtovou baví? Čím by chtěl být jako dospělý? Skoro více než kdy jindy teď zatoužila být zase s ním, povídat si, smát se jeho vtipům, schoulit se do jeho objetí - ale to už se otevřely dveře, ze kterých vyšel zmijozelský student.

,,Posaď se," vyzval Natashu Snape, když vešla dovnitř, a znuděně k ní přisunul několik letáčků. ,,Důvod, proč tady sedím, je ten, abych ti pomohl rozhodnout se, či zvážit možnosti tvé budoucnosti. Jsi ve věku, kdy se už musíš trochu zajímat o to, co budeš dělat, až dokončíš školu."

,,Řekla bych, že osud už předem určený mám," neodpustila si jízlivou poznámku a ušklíbla se.

,,Kdo ví, co bude za dva roky," namítl Severus a propletl si prsty. Zahleděl se na Natashu, která na něj třeštila oči.

,,Cožpak ty věříš, že Pána zla někdo porazí?" vydechla.

,,Musíme počítat s každou možností, ovšem nejsme tu kvůli tomu, abychom se bavili o pomyslném pádu Pána zla," řekl stroze a prstem ukázal na letáček. ,,Jeden si vezmi a prostuduj si ho. Některé nabídky budou jistě zajímavé."

,,Četl jsi ho?" zeptala se ho pobaveně, když si přečetla první nabídku. Uklízeč/ka u Děravého kotle.

,,Popravdě? Ne," odpověděl jí a ona se rozesmála. ,,Takže? Přemýšlela jsi již o něčem? Nejsi si v něčem jistá?"

,,Popravdě?" napodobila ho. ,,Ne. Připadá mi, že se nehodím na žádnou práci. Nebudu bystrozorka, nebudu lékouzelnice, nebudu profesorka, nebudu profesionální hráčka famfrpálu, ani nebudu jedna z ministerských zaměstnanců. Přijde mi, že ke mně nic nesedí, že prostě musím být jenom smrtijedkou a nic víc. A nebo prostě budu uklízečka u Děravého kotle."

•••

Edward také to odpoledne seděl v kanceláři profesorky Prýtové, své kolejní ředitelky. Porady u ní byly rozhodně delší než u Snapea, a pravděpodobně byly i k užitku. Tonks seděl naproti profesorce a se zájmem se začetl do letáčku s nabídkami.

,,Máte nějakou představu, pane Tonksi? Kde se vidíte za dva roky, až dokončíte studium v Bradavicích?" zeptala se ho s úsměvem profesorka Prýtová a pozorovala ho. Nejednou mu připomněla Nymfadoru, jeho sestru, která byla sice chytrá, ale zato nešikovná. ,,Je to jedno z nejdůležitějších rozhodnutích, proto se musíte rozhodovat moudře."

,,Ano, já vím," přikývl Edward a odložil letáček. ,,Přijde mi, že je tu tolik skvělých nabídek, že skoro nevím, kterou si vybrat. Láká mě nějaká záživná práce na ministerstvu, chtěl bych být třeba lékouzelníkem, bavilo by mě být profesorem, přitahuje mě bystrozorství. Chtěl bych být jako Nymfadora, ale nevím, zda by se matce líbilo mít v domě dalšího člena rodiny, který pokračuje v tomhle nebezpečném povolání."

,,Je to jen a pouze na vás, pane Tonksi, má to být vaše rozhodnutí, ne rozhodnutí vašich rodičů. Bohužel vám nemohu říct, na co byste se hodil nejvíce, jste takový všestranný typ. Kdybyste se ovšem doopravdy rozhodl stát se bystrozorem, hned na začátek vám říkám, že výcvik je velmi náročný a povolání je opravdu jedno z nejnebezpečnějších."

,,Já vím, ale Nymfadora to taky zvládla, a ona mi určitě pomůže," řekl pevně Edward.

,,O tom nepochybuji, vaše sestra se nevzdala svého snu," usmívala se Prýtová, ,,je z ní velice dobrá bystrozorka, připadá mi to skoro jako včera, když tu seděla ona a probírala se mnou tak horlivě své přání, až mi podpálila kousek obrazu," ukázala na obraz, který dosud visel na zdi a v rohu byla černá spálenina, ,,tak hořečně tu mávala hůlkou, až z ní létaly jiskry."

•••

Natasha s Dracem nebyli jediní, kteří byli z rychle utíkajících dnů nervózní. I Narcissa byla den ode dne nervóznější, propadala panice, propadala strachu. Bála se o svého syna, vždyť tenhle nemožný, šílený úkol nemohl splnit. Spoléhala se na Severuse, se kterým uzavřela neporušitelný slib, že mu pomůže a ochrání ho, když bude třeba.

•••

Dnes trochu volnější kapitola a já doufám, že se vám líbila:)
Opět mne potěšily vaše komentáře a děkuji převelice za 10K votes a víc jak 54K reads, jste úžasní💞💞
-Milka💞