,,Myslím, že už jsi tu jednou byla s Malfoyovými," podotkl Severus, když s Natashou vstoupil do Příčné ulice, kde se to studenty jen hemžilo.
,,Ano," přikývla Natasha, ale jiskřičky v jejích očích prozradily, že je stejně nadšená a okouzlená jako tehdy.
,,Dobrá, tak to se tady už trochu vyznáš," Severus z kapsy vytáhl kousek pergamenu a sklopil k němu zrak, ,,myslím, že bychom mohli jít nejdříve pro hůlku, pak si zajdeš k madame Malkinové pro hábit a nakonec do Krucánků a kaňourů. Já ti mezitím obstarám to ostatní."
,,Ale co zvířátko, Severusi?" zeptala se Natasha, rozhlížejíc se všude kolem sebe. Profesor si povzdechl; už takhle nebyl moc nadšený, když se musel v Příčné o prázdninách objevit a vidět studenty o něco dřív.
,,Pro to si zajdeš sama," zamumlal a položil jí ruku na rameno, aby ji nasměroval k Ollivanderovi. Dívka se nedočkavostí skoro chvěla a když dorazili ke krámku, honem vzala za kliku a vstoupila dovnitř. V obchodě bylo ticho, dusno a na každém rohu byly krabičky s hůlkami. Prodavač však nikde.
Tasha se zmateně podívala na Severuse, jenž stál u okna se založenýma rukama na hrudi. Jen němě pokroutil hlavou.
,,Už jsem si myslel, že se tu neukážete," hlas přiměl Natashu, aby se otočila zpět a pohlédla na starého muže s vráskami a skoro bílými vlasy.
,,Dobrý den," pípla Tasha. Necítila se zrovna nejlíp, a tak byla radši zticha a pozorovala Ollivandera, který už začal hledat hůlku.
,,Moc dobře si pamatuji, jaké hůlky jsem prodal vašim rodičům," pokračoval Ollivander a při těchto slovech Tasha zbystřila. Severus si odkašlal a upoutal tím prodavačovu pozornost. ,,Pan Snape..." Severus pouze kývl a útroby se mu lehce sevřely. Vzpomněl si znenadání na Lily a sotva vnímal, jaké hůlky Natashe Ollivander podává.
,,Tak zkuste tuhle. Jasanové dřevo, jádro z pera ptáka fénixe, devět a tři čtvrtě palců dlouhá," Ollivander Natashe podal tmavou hůlku a ona ji opatrně vzala do ruky. Najednou pocítila příjemné teplo a mravenčení po celém těle. Z hůlky vytryskly stříbrné jiskry a Ollivander se potěšeně usmál.
,,Výborně. Vybrala si vás tahle hůlka. Bude to devět galeonů, prosím," Ollivander si od Tashy převzal hůlku a uložil ji pečlivě do krabičky, zatímco Severus ožil a z kapsy hábitu vytáhl peníze. Zaplatili a rozloučili se. Vyšli z krámku. Jejich cesty se rozdělily; Tasha šla k madame Malkinové - Severus jí ještě předtím dal peníze, které před dvěma dny vyzvedl z jejího trezoru - a Severus pro přísady do lektvarů.
•••
Když Natasha vyšla o čtvrt hodiny později od madame Malkinové, zamířila do Krucánků a kaňourů, kde se to lidmi jen hemžilo. Přistoupila blíž a všimla si cedule, na které bylo napsáno, že Zlatoslav Lockhart má autogramiádu. Tasha se zašklebila a rychle vklouzla dovnitř. Prodrat se davem k daným učebnicím bylo poněkud obtížné, ale přece jenom se jí to podařilo; pak vystála frontu a za učebnice zaplatila. Už už chtěla vyjít z krámku, když si všimla Luciuse Malfoye, jeho syna Draca a zrzavé rodiny, kteří stáli u dveří. Skryla se za regál, aby ji nikdo neviděl. Až od dveří odstoupí, bude moct v klidu odejít. Mezitím si prohlížela knihy a ignorovala hádku mezi Arthurem Weasleym a Luciusem Malfoyem.
Zaslechla výkřiky a trochu vykoukla. Molly rychle vyháněla svoje děti ven a Draco se na Rona a Harryho šklebil. Lucius se stále tvářil povýšeně a když se svým synem odešel k učebnicím lektvarů, využila vhodné chvilky a proklouzla ven.
Rozhlédla se po ulici a naštěstí spatřila Severuse, který k ní klidným krokem kráčel.
,,Můžeme?" zeptal se jí. Už chtěla přikývnout, když si na něco vzpomněla.
ČTEŠ
Mischief managed ✔
Fanfiction❝Přátelství a láska jsou naší největší zbraní.❞ Za zdmi bradavického hradu žije maličké děvčátko jménem Natasha. Neví, kde její rodiče jsou, neví, kdo je vlastně ona sama. Důvěřuje však jedné osobě. Člověku, jehož plno lidí nenávidí. Severusi Snapeo...