Naštěstí už se zima přehoupla v jaro a nastaly Velikonoce. Draco opět seděl sám ve vlaku a jel domů na velikonoční prázdniny. Jakmile však strávil necelou půl hodinku v Malfoyovic salónku a popovídal si s matkou i otcem, zaslechli hlasy. Blonďák si nejdříve myslel, že to jsou smrtijedi a že snad má dnes být další schůze, ale mýlil se.
,,Zajdu se tam podívat," oznámila zamračeně Narcissa a odešla. Draco s Luciusem osaměli a nastalo rozpačité ticho.Mladší Malfoy si odložil svůj šálek s čajem na malý stolek a vstal, rozhodnut, že půjde za matkou. Ale ani nemusel, jelikož ta se v příští vteřině vrátila zpět. Ale ne sama. Měla s sebou doprovod. A ne ledajaký.
,,Co to má znamenat?" vstal ze svého křesla Lucius a zamračeným pohledem si změřil skupinku lapků a několik jejich zajatců.
,,Tvrdí, že mají Pottera," odpověděla mu Narcissa a upřela své modré oči na svého syna. ,,Pojď sem, Draco." Blonďák se trochu zarazil, ale nedal to na sobě znát. Došel až k Šedohřbetovi, který pevně držel nějakého chlapce. Když došel blíž k nim, došlo mu, že se až nápadně podobá Harrymu Potterovi.
,,Tak co?" zeptal se chraptivě Šedohřbet. ,,Je to on?"
Draco od vlkodlaka trochu odstoupil, protože mu v jeho přítomnosti nebylo zrovna dvakrát dobře. Stále si přeměřoval tmavovlasého chlapce pohledem. Tušil, že to skutečně bude Potter. Vždyť ti dva u něj byli Weasley a Grangerová, kdo jiný by to asi byl? Jenže nevěděl, co má říct. Zda říct pravdu nebo lhát.
,,Tak co, Draco?" přidal se Lucius dychtivým hlasem. ,,Je to skutečně on? Je to Harry Potter?"
,,Nejsem si jistý," zamumlal Draco a uhnul od Harryho pohledem. Potřeboval získat čas, aby se rozhodl. Navíc se mu nelíbil nátlak, jenž na něj vyvíjeli.
K Potterovi teď přistoupil i Lucius, který něco vzrušeně mumlal o tom, že když to budou právě oni, kdo Harryho Pottera předá Pánovi zla, bude jim vše odpuštěno. Dostal se do malé potyčky s vlkodlakem, ovšem to Draco stěží vnímal.
,,Podívej se pořádně, Draco," pobídl ho vzrušeně Lucius a ukazoval na Harryho čelo. ,,Nepřipadá ti to jako jizva?"
,,Vážně nevím," zamumlal Draco, který toužil odsud co nejrychleji odejít.
,,A co ta holka?" zavrčel Šedohřbet.
,,Ano, ano, správně!" přikyvoval Lucius. ,,Podívej se na ni, Draco! Není to ta mudlovská šmejdka Grangerová?"
Draco se podíval na dívku s divokými hnědými vlasy. Samozřejmě, že to byla Grangerová. ,,Vážně nevím..."
,,Co se to tu děje? Cissy?" do salónku vstoupila Bellatrix a Draco viděl, jak se Hermiona zachvěla. O chvilinku později se Belliny černé oči upřely na Hermionu a náhle se rozzářily.
,,No ne! To je přece Grangerová!"
,,Ano, ano, je to Grangerová!" přidal se k ní Lucius a Draco byl snad poprvé rád, že tu není Natasha. Asi by z tohohle zrovna dvakrát nadšená nebyla. Když poslouchal, jak se jeho otec s tetou dohadují a chystají se zavolat Pána zla, myšlenkami byl stále u ní a přemýšlel nad ním, co asi zrovna teď dělá...
•••
,,Edwarde, nech toho!" okřikla ho se smíchem Natasha, když ji už poněkolikáté polechtal brkem na chodidle. Leželi spolu u jezera, protože bylo příjemné teplo, sluníčko krásně hřálo a oni se rozhodli udělat si úkoly na vzduchu.
,,Naše Natasha je lochtivá," uchechtl se Edward, který využíval toho, že si jeho přítelkyně sundala boty.
,,Takhle ten úkol nenapíšeš," pokárala ho, ,,a vsadím se, že ty jsi určitě také lochtivý!"
,,Jsi si jistá?" škádlil ji a znovu se pokusil ji polechtat na chodidle.
,,Ano, jsem si jistá A PŘESTAŇ UŽ KONEČNĚ!" zvýšila trochu hlas a cítila, jak jí škubou koutky úst. ,,Určitě jsi lochtivý a právě proto sis nesundal boty."
,,Zajímavá úvaha," přikývl a zamyšleně se na malou chvilku zahleděl na lesklou hladinu jezera, než se k ní spiklenecky naklonil a zašeptal: ,,Ale bohužel nesprávná. Pravý důvod je ten, že mi hrozně smrdí nohy."
Natasha se rozesmála a lehla si do trávy. Dala si ruce na obličej, aby jí sluníčko nesvítilo do očí, a svůj smích tlumila do dlaní. ,,Tomu nevěřím," řekla hned poté, co se uklidnila a zadívala se na usmívajícího se Edwarda.
,,Ne?" pozvedl obočí. ,,Tak já si sundám boty a přesvědčíš se sama."
,,Co to tady vyvádíte?"
,,Lae!" vykřikl naoko naštvaně Edward. ,,Právě jsi nám překazila nádherné rande u jezera! To si zapamatuju a jednou ti ho taky překazím-"
Natasha mu okamžitě zacpala pusu. Založil si ruce na hrudi a dál jí něco mumlal do dlaně. ,,Edward mi právě chtěl dokázat, že mu smrdí nohy," vysvětlila své kamarádce, která si k nim přisedla a krátce se zasmála.
,,To bych být tebou neriskovala," řekla Natashe Lae.
,,Vidíš! Lae je chyt-" Edovi se na malou chvilku podařilo dostat Tashinu ruku ze své pusy, ale ne na dlouho, protože mu ji znovu zacpala a on ani nedokončil větu.
,,Jsi moc ukecaný, Ede," uchechtla se starší z dívek, ,,Letty, sundej mu boty."
,,To se rýmuje!"
,,Ty kušuj!"
,,Být tebou to nedělám, Tash," varovala ji s úsměvem Lae, ale i tak se přiblížila k Edwardovým botám. ,,Mám teda?" podívala se na své přátele. Mrzimor kroutil hlavou, zatímco zmijozelka přikyvovala. Letty se zasmála a pak začala Edwardovi rozvazovat boty.
,,Teď se ukáže, jestli jsi lhář, nebo ne, Edíku," mrkla na něj laškovně Natasha a sledovala, jak mu Lae sundavá obě tenisky. Na chvíli se obě dvě zarazily, než Lae vykřikla a oddálila se.
,,Fuj! Tvoje nohy smrdí jako shnilej banán!"
,,Já tvrdím, že smrdí jako opičí podpaží, ale shnilej banán má s opicema taky co dočinění," uchechtl se Edward, když odtáhl Natashinu ruku ze svých úst. Tentokrát se mu nebránila. ,,Tak co, Tasho?"
,,Asi mám rýmu," přiznala.
,,Pro Merlinovy nejbrumbálovitější - asi jsem vymyslel nové slovo - vousy! Teď abych si zase tři dny zavazoval boty!" rozčílil se a narazil si tenisky na nohy.
,,Neumíš si zavazovat boty, nebo co?"
,,Ale to jo, jen tyhle jsou takový blbý," vysvětlil a začal si pomalu vázat mašličku. Lae se podívala na nebe a když spatřila hnědou sovu, která se k nim snášela a v zobáku držela dopis, vykřikla, aby oba dva upozornila. ,,Co ječíš, Lae?"
,,Sova!"
,,Páni, já myslel, že je to jezevec," pronesl sarkasticky a podivil se, když mu sova přistála na koleni. ,,Že by něco psala máma?" Pomalu otevřel dopis a pozvedl obočí, protože sova zase hned odletěla.
,,Co píše?" zajímala se Natasha a nakoukla mu přes rameno. Zaznamenala, že Edward náhle ztuhnul a ruce se mu roztřásly.
,,Táta..." zašeptal mdlým hlasem a vytřeštěnýma očima hleděl na první řádku v dopise, ,,píše... píše, že je... že je mrtvý."
•••
Pán zla zuřil a okamžitě si svůj vztek vylil na svých služebnících, když se dostal do Malfoy manoru. Potter byl zase tak blízko - a opět mu uniknul. Navíc při tom zemřelo několik Voldemortových stoupenců a on se rozhodl, že co nejdříve zaútočí na Bradavice. Teď, když už měl Bezovou hůlku, si byl jistý, že Harry Potter při jejich finálním střetu konečně zemře.
•••
Líbila se vám dnešní kapitola?☺
A můžete mi prosím někdo říct, proč tak nesnášíte Edwarda? Víc jak polovina z vás do komentářů psala, že chcete, aby umřel Edward. Prooč?😃(sdělujte mi ty prosby o jeho smrt aspoň mírnějším způsobem, rip moje srdíčko:c😂)
-Milka♥
ČTEŠ
Mischief managed ✔
Fanfiction❝Přátelství a láska jsou naší největší zbraní.❞ Za zdmi bradavického hradu žije maličké děvčátko jménem Natasha. Neví, kde její rodiče jsou, neví, kdo je vlastně ona sama. Důvěřuje však jedné osobě. Člověku, jehož plno lidí nenávidí. Severusi Snapeo...