,,Kam to jdeme?" ptala se tichým hlasem Natasha.
,,Ale no tak, tady to přeci dobře znáš, ne?" usmál se, pustil její ruku a polechtal hrušku na obraze, která se zachichotala a pustila je dovnitř.
,,Máš hlad, Ede, že mě bereš na půlnoční svačinku?" zasmála se, když vešli dovnitř. Nikdy v noci v kuchyni nebyla, a proto ji tak trochu překvapilo, když většina skřítků připravovala snídani na ráno.
,,Ne, jen jsem dostal chuť na horkou čokoládu a ty jsi dobrá společnice," uchechtl se a posadil se ke stolku. Pozdravil se s pár skřítky, kteří se jim ukláněli, a Natasha spatřila Dobbyho, jak klečí u Winky. Sedla si k Edwardovi a oba dva čekali na horkou čokoládu.
,,Kde jsi byla? Snažil jsem se tě zkontaktovat před zrcátko, ale nereagovala jsi. Tak jsem stál u vchodu do vaší společenky, který jsem nemohl najít, a pak hádal všechna možná hesla a ještě, než se mě zeptáš, jestli jsem normální, tak ano, jsem normální," říkal překotně a sotva stihl poděkovat skřítkům za horkou čokoládu.
,,Hele, zpomal trochu," podotkla pobaveně, ,,proč jsi čekal u společenky?"
,,Chtěl jsem s tebou mluvit ohledně Umbridgeové, co ti chtěla a tak, Lae mi řekla, že za ní jdeš," odpověděl jí a pátravě se na ni zadíval.
,,Hele, jsem v pohodě, ten růžovej cukřík mě nijak nepoznamenal-"
,,Růžovej cukřík?" pozvedl obočí Ed, a tak mu Natasha začala o "školním trestu" s Umbridgeovou vyprávět. ,,Panebože, ta ženská je úplnej postrach."
,,Tolik růžové jsem neviděla za celý život," uchechtla se Tasha, ,,mimochodem, zítra budou čtvrté ročníky psát test z lektvarů."
Edward zaúpěl. ,,Pro Merlina, néé. Za co mě trestáš? Tak to dostanu určitě trolla."
,,Tak lepší než aby ten troll byl živý..." uchechtla se Tasha, ,,dojdu si pro sešit a zkusím tě to naučit, jo?"
A tak se společně učili dlouho do noci, seděli v kuchyni a popíjeli horkou čokoládu, až z toho všeho nakonec usnuli.
•••
,,Sakra!" zaklela hlasitě Natasha, když se probrala a zjistila, kolik je hodin. Po téhle noci byla celá rozlámaná, protože usnula na židli. Edward ještě spal, ale byl nejvyšší čas ho vzbudit, jelikož jí začínaly lektvary a jemu zase kouzelné formule. ,,Sakra, Edwarde, vstávej!"
,,Ještě deset minut," zamumlal.
,,Jo, a Kratiknot ti odečte dalších deset bodů!"
Ed byl rázem probuzený. ,,Cože?"
,,Jo, zaspali jsme!" přikyvovala Natasha, rychle se napila vody a snažila se poupravit si rozcuchané vlasy a zmačkané oblečení. ,,Dělej, pojď, musíme jít!"
Vyběhli ven z kuchyně, ani se nerozloučili a každý se rozeběhl jiným směrem. Natasha měla naštěstí učebnici u sebe, takže se nemusela zdržovat tím, že by si pro ni běžela do pokoje. Rychle zaklepala na učebnu lektvarů a vešla dovnitř, aniž by ji někdo vyzval.
Ve třídě bylo absolutní ticho a jakmile za sebou zavřela dveře, všechny zraky se upřely na ní. Studenti psali písemku, přesně jak jí včera Severus upozorňoval. Ten teď seděl za katedrou a svým ledovým pohledem ji provázel až k její lavici.
,,Slečno Blacková, snad jste nezaspala?" zeptal se s pozvednutým obočím.
,,Spíš to vypadá, jako by se stalo něco jiného," zašeptal nějaký student z Nebelvíru, který seděl vedle Ginny Weasleyové. Nebelvírští se začali smát a Natasha zrudla. Skutečně její pomačkané oblečení a rozcuchané vlasy působily jako kdyby...
ČTEŠ
Mischief managed ✔
Fanfiction❝Přátelství a láska jsou naší největší zbraní.❞ Za zdmi bradavického hradu žije maličké děvčátko jménem Natasha. Neví, kde její rodiče jsou, neví, kdo je vlastně ona sama. Důvěřuje však jedné osobě. Člověku, jehož plno lidí nenávidí. Severusi Snapeo...