Mischief managed ✔

Kapitola dvacátá sedmá - Druhé Vánoce u Malfoyových

,,Divím se, že jsi mi dovolil strávit Vánoce u Malfoyových," zašklebila se Natasha a hodila si batoh na ramena. Byla v něm i kniha o Starobylých rodech, kterou si od nich tajně vypůjčila. Už ji nepotřebovala, tak ji musela vrátit. K čemu by jí vlastně byla? Své jméno tam nenašla.

,,Proč bych ti to nedovolil?" nakrčil nechápavě obočí Severus.

,,Nevím, prostě jsem si to myslela," pokrčila rameny, na tváři malý úsměv.

,,Bude lepší, když budeš chvíli stranou," poznamenal po chvíli tichým hlasem. Natasha pochopila, že tím naráží na Quirrella, a proto přikývla.

Když se ozvalo klepání na dveře, ještě Severuse zarazila a objala ho. Byl sice vysoký, ale to jí bylo jedno. ,,Mám tě ráda," řekla upřímně. Muž z toho byl v rozpacích.

,,Vždyť já tebe taky," zamumlal po chvíli a když se ozvalo zaklepání znovu - tentokrát už bylo naléhavější - pustila ho a on otevřel dveře. ,,Pan Malfoy," kývl Severus.

,,Dobrý den, pane profesore," pozdravil slušně blonďák a při pohledu na Natashu mu zajiskřily oči. Ještě včera večer se ho ptala, zda by bylo možné podniknout malý výlet do jejich rodinné knihovny a Draco souhlasil.

,,Ahoj, Draco," usmála se na něj, když vešel dovnitř a zavřel za sebou. I on měl s sebou nějaké věci, které si domů bral.

,,Ahoj," nepřestával se usmívat a přešel ke krbu. Zatímco si bral do dlaně kouzelný prášek, Tasha se otočila k Severusovi. Ten na ni kývl a maličko se pousmál; ona mu věnovala velký úsměv a pak se podívala zpět na Draca, který vyčkával. ,,Můžu?" ujišťoval se a když kývla, vkročil do krbu. ,,Malfoy manor!" křikl a otevřel dlaň. Prášek se sesypal a jakmile se dopadl na dno krbu, Dracovy nohy začaly olizovat zelené plameny a v dalším okamžiku byl chlapec pryč. Teď byla na řadě Natasha.

Udělala to samé, co předtím Draco - nabrala si hrst prášku, vkročila do krbu a než řekla: ,,Malfoy manor." naposledy se podívala na Severuse. Pak rozevřela dlaň, objevily se zelené plameny a s Tashou se roztočil svět. Míjela krb za krbem, dokud se neobjevila v krbu Malfoyových, a za kašle a obličejem plném sazí vykročila z krbu.

,,Natasho, holčičko, ráda tě vidím," usmívala se vřele paní Malfoyová a začala oprašovat Natashino oblečení zamazané sazemi.

,,I já vás, paní Malfoyová," oplatila jí úsměv.

,,Přece jsme se už minule dohodly na tom, že mi budeš říkat Narcisso," obě děti přejela pohledem, ,,jsem moc ráda, že budete na svátky tady. Za pár minut bude večeře. Můžete jít nahoru, odložit si věci a převléknout se. Lucius tu bude každou chvíli." Draco se na matku usmál, než odběhla do kuchyně dál dirigovat skřítky.

,,Tak pojď," řekl Tashe a kývl směrem ke schodišti, které vedlo nahoru. Natasha tu sice strávila několik měsíců, přesto chviličku trvalo, než se zde zorientovala.

Oba dva vystoupali po schodech do patra; Draco odbočil do svého pokoje a Natasha šla do toho naproti, jenž jí poskytoval pokoj minule. Všechno tu bylo stejné. Velká postel s čistým povlečením, krásně ustlaná, bílý, měkkoučký koberec, stolek a židle, bílá skříň a skříňka s šuplíčky. Dívka se neubránila úsměvu a svůj batoh položila vedle postele. Vytáhla z něj čisté oblečení, to špinavé si sundala a čisté oblékla. Když Draco klepal na dveře, aby už šli dolů na večeři, zrovna si zapínala knoflík u džín. Přešla ke dveřím a Dracovi otevřela. I on byl převlečený a společně zamířili dolů do jídelny, kde už byla Narcissa a přikazovala skřítkům, aby dali talíře s jídlem na stůl.

Děti se posadily a paní domu taky. Ještě čekali na Luciuse, který byl přes den v práci na ministerstvu. Jakmile domácí skřítek položil poslední talíř na dlouhý stůl, ozvalo se klapnutí hlavních dveří a oni tak poznali, že pán domu se vrátil. Narcissa se zvedla a běžela svého muže uvítat, hned poté, co mu pomohla z kabátu, se s ním vrátila do jídelny.

,,Rád tě vidím, Draco," kývl na pozdrav.

,,Otče," udělal to samé i jeho syn.

,,Je milé, že jsi na svátky přijela také, Natasho," řekl, aniž by na ni pohlédl a posadil se ke stolu. Že by z toho byl nadšený, to se říci nedalo, a dalo se to vyčíst z jeho hlasu.

,,Potěšení je na mé straně, pane Malfoyi," usmála se falešně. Teď si bude muset zvykat opět na formalitu, ačkoliv se jí to neskutečně příčila.

,,Nu, myslím, že se můžeme pustit do jídla," podívala se Narcissa po všech přítomných. Tasha jí věnovala soucitný pohled a do rukou vzala nůž a vidličku. Čekalo na ni báječné jídlo, i když se ani zdaleka nerovnalo tomu, jaké měli v Bradavicích.

•••

Druhý den ráno se Fred a George vzbudili téměř ve stejnou dobu. Přes Vánoce zůstávali v Bradavicích, jelikož jejich rodiče jeli navštívit Charlieho do Rumunska.

,,Dobré ráno, Frede!"

,,I tobě, Georgi!"

Oba dva měli na posteli plno dárků, které hned začali rozbalovat. Když byli asi tak v polovině, probudil se Lee a ihned začal nadšeně trhat balící papír z dárků.

,,Mamka nám zase upletla svetr-"

,,-a zase ty balíčky popletla," dokončil Fredovu větu George a oba se na sebe zašklebili. Prohodili si svetry, rovnou se převlékli a dárek od mamky si samozřejmě navlékli.

,,Jdeme za Ronem!" navrhl George a Fred kývl. Vydali se teda k ložnici jejich nejmladšího bratra a prudce otevřeli dveře.

,,Veselé Vánoce!" zahlaholili oba dva.

,,Jé, Harry má taky weasleyovský svetr!"

,,Jaktože nemáš ten svůj, Rone? Šup, natáhni si ho," pobídl ho George a Ron si začal stěžovat. Nakonec si ale svetr přeci jenom oblékl.

,,Nemáš na něm písmeno," podotkl George, ,,mamka si asi myslí, že my zapomínáme, jak se jmenujeme. My nejsme tak hloupí, jasně že víme, jak se jmenujeme - Gred a Forge."

,,Co je to tady za kravál?" to byl Percy Weasley, který strčil hlavu do dveří; přes ruku měl hozený svetr.

,,No ne! P jako prefekt!" zvolal Fred a vzal mu svetr. ,,Tak dělej, Percy, oblékni si ho!"

,,Ne- já ne-chci," kňučel Percy, když mu dvojčata přetáhla svetr přes hlavu.

,,Dneska sedíš s námi u stolu, Percy. Vánoce patří rodině," zašklebil se George. Mrkl na Freda, který vzal Percyho za pravou paži, George za levou, a společně vyšli se vzpouzejícím se Percym ven z ložnice.

•••

Byly to další Vánoce, které v Azkabanu strávili. On už přestal počítat, kolikáté Vánoce to byly. Jen díky bystrozorům věděl, co je dnes za den a doufal, že si ho jeho dcera užívá.

•••

Ach. Přijde mi to hrozně nudné, když si to zpětně pročítám:DD
Děkuji moc za 11K reads a 2K votes💘💘
Mimochodem, pokud má někdo rád Scorose, budu ráda, když se podíváte na můj nový příběh Seeker VS Know-it-all☺
-Milka💕